Výstava v galerii Nisa Factory připomíná, co fascinovalo před půl stoletím tři umělce spojené s regionem

"Kromě studia je spojovalo vzájemné přátelství i námětový rozsah toho, čím se zabývali. To znamená, že na jednu stranu to je romantická krajinomalba anebo romantika při cestování nebo romantika v přírodě. Na druhou stranu je to rychlost objevování vesmíru, motorky, je to cestování vlakem, prostě to, čím byli obklopeni a co je fascinovalo," uvedla Habánová.

Pro výstavu nazvanou Krajina civilizace podle ní vybrali díla zejména z období nastupující normalizace, kdy tito tři autoři experimentovali s technologiemi. Nepasický tvaroval plátno do hrotitých tvarů, Vančura vkládal do obrazů soustružené dřevěné a kovové části a Dostál experimentoval s epoxidem. To dokládá třeba jeho vystavený obraz úsvitu nad Sněžkou. "Je to náročné s tím pracovat, protože ta barva, když se namíchá ten tón, tak se nanese a do deseti minut, do čtvrt hodiny změní odstín. Takže když jsem chtěl dosáhnout té (barevné) stupnice oblohy při svítání v prostředí Sněžky, tak jsem jeden pásek dělal třeba den," řekl Dostál.

Na tomto díle pracoval od ledna do května 1975 lze rozluštit z čísel uvedených přímo na obraze. Podle Dostála to byl jeho způsob, jak dát najevo, že i jeho se dotýkají nové technologie. "Odmalička jsem maloval krajinu a všechno jsem dělal prostřednictvím krajiny. Takže pokud tam jsou nějaké technické věci, tak já se vyslovil prostřednictvím krajiny," dodal.

U dalších dvou vystavujících umělců, kteří zemřeli v polovině minulého desetiletí, to bylo jiné. Nepasický byl své tvorbě ovlivněný zejména letectvím, kdy až geometricky znázorňoval do grafik či obrazů letadla i jejich jednotlivé části. Technikou byl okouzlen i Vančura, který rychlost motocyklů nebo aut zachycoval až s fotografickou přesností. Řada děl je vystavená poprvé nebo po velmi dlouhé době.

čtk