Mezivládní dohoda o dole Turów by podle ministerstva životního prostředí poskytla širší možnost kontroly než evropské právo

"Pro Českou republiku i Polsko je podle MŽP nejlepším řešením vzájemná dohoda, která nám dává do ruky mnohem širší kontrolní mechanismy a záruky, než poskytuje současná evropská legislativa," napsal Charvát. "Cílem ČR musí být ochrana životního prostředí obyvatel postižených obcí a Libereckého kraje. To připravovaná smlouva zaručuje včetně finančních kompenzací již probíhajícího monitoringu, tak i prostředků na výstavbu vodovodů v daném území," dodal.

Platforma odkázala na data České geologické služby, podle nichž jsou hladiny podzemních vod v příhraničí kvůli dlouhodobého vlivu dolu na historickém minimu. Uvedla, že plánovaná bariéra je přes tři kilometry od místa, kde by byla potřeba, a navíc v jiné podzemní vrstvě. Ředitel České geologické služby Zdeněk Venera pak ČTK sdělil, že zatím nepozorují pozitivní vliv podzemní stěny na hladiny podzemní vody v monitorovacích vrtech. Stěna na polské straně má být však dokončena až letos v červnu a její účinnost vyhodnocena příští rok. Podle Venery se může ukázat, že je nutné bariéru prodloužit na jihovýchod blíž k obci Uhelná, na což experti upozornili a v projednávaném znění dohody je to uvedeno.

Podle platformy Společně pro vodu má MŽP také povinnost zahájit řízení o škodách na životním prostředí u Evropské komise. Charvát dnes uvedl, že MŽP se na EK obrátilo jednak podle článku 259 Smlouvy o fungování Evropské unie, což vedlo k nynějšímu řízení před Soudním dvorem EU, ale také podle článku 12 rámcové směrnice o vodách, kde resort komisi informoval, že Česko identifikovalo záměr pokračování těžby v dolu jako významný problém související s ochranou vod na svém území, které nemůže vyřešit samo. "Ve svém odůvodněném stanovisku však Evropská komise neshledala porušení této směrnice a odkázala ČR na běžící žalobu," dodal Charvát.

Důl Turów zásobuje uhlím elektrárnu, která je v jeho blízkosti a která je na polském trhu důležitým producentem elektrické energie. Obce v českém příhraničí ale už několik let bojují proti jeho rozšíření, obyvatelé se obávají ztráty zdrojů pitné vody, zvýšeného hluku i prašnosti.

Praha vede kvůli tomu s Varšavou spor, rozšíření těžby předloni Polsko povolilo bez ohledu na námitky české strany. Česko se kvůli tomu obrátilo na Soudní dvůr EU, který loni v květnu nařídil Polsku předběžným opatřením zastavit práce. Poláci to odmítají a zpochybňují i dopady na české území.

Česko podle návrhu smlouvy pro polskou stranu sporu trvá na náhradě 50 milionů eur za škody způsobené těžbou, Polsko nabídlo 40 milionů eur. Spor trvá také v požadavku na desetiletou délku soudního dohledu. Varšava by souhlasila jen s dvouletým dohledem Soudního dvora EU.

čtk