Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Průzkum archeologů potvrdil, že na Grabštejně bylo raně středověké hradiště ze závěrečné fáze 12. století

17. 08. 2021 | 5:00

Průzkum archeologů pod malým horním nádvořím hradu Grabštejn na Liberecku potvrdil, že tam bývalo raně středověké hradiště. Počátek jeho vzniku ale podle archeoložky národního památkového ústavu Renaty Tišerové neznají. "My jsme zachytili keramiku pravděpodobně až z jeho závěrečné fáze, to znamená z průběhu 12. století," řekla  Tišerová ČTK.

Příhraniční hrad Grabštejn je na skalnatém kopci nad obcí Chotyně nedaleko Hrádku nad Nisou. Poprvé byl zmíněn v listině z roku 1286, archeologům se ale při výzkumu podařilo potvrdit, že toto místo bylo osídleno mnohem dříve. "Potvrdili jsme existenci raně středověkého hradiště, které zde existovalo před výstavbou středověkého hradu," uvedla Tišerová.

Podle ní se ale mohou jen odhadovat, jak hradiště vypadalo. "Hmotu samotného hradiště bohužel prozkoumat nemůžeme, protože nám ho kryje stavba věže a části budovy, které se říká Ostrý roh, takže se k té části lokality dneska už bez nějakých razantních zásahů nemůžeme dostat," řekla. Podle ní je ale zřejmé, že hradiště bylo umístěné na nejvyšším výchozu skalního podloží. "A po zániku raně středověkého hradiště někdy na přelomu 12. a 13. století pak došlo pravděpodobně k výstavbě středověkého hradu," dodala.

Průzkum archeologům poodhalil i zvláštnost z 16. století, když byl gotický hrad přestavován na velkolepé renesanční sídlo. "Přímo tady na horním nádvoří byla lokální výroba cihel, které byly následně použité k výstavbě renesančních křídel, což je poměrně neobvyklá záležitost," uvedla Tišerová. Mnohem obvyklejší i tehdy bývalo, že se cihly vozily hotové z cihelen. Podle archeoložky ale v tomto případě zřejmě bylo výhodnější dovézt na hrad jen materiál a až tam cihly vyrábět.

Výzkum také potvrdil, že současné stavby národní kulturní památky jsou na původních základech jen částečně. "Jeden z paláců je vystavěn na vrcholně středověké hradbě, která původně kryla polohu hradu. Hradba byla pobořena a následně využita jako základové zdivo a na ní došlo k výstavbě novověkého zámku. A část staveb se nachází dnes již volně v prostoru, což jsme původně nepředpokládali. Bylo to pro nás zajímavé zjištění. Takže minimálně jedna stavba středověkého hradu se zcela vymyká půdorysu dnešního zámku," dodala Tišerová.

Archeologové nádvoří zkoumali od začátku června, terénní práce by měly skončit tento týden. Podle Tišerové by chtěli návštěvníky Grabštejna s průběhem a výsledky jejich výzkumu seznámit příští rok. Do hradní archeologické expozice by také měly přibýt nalezené artefakty. To ale bude až po konzervaci, která bude v příštím roce.

Posledními soukromými vlastníky Grabštejna byli Clam-Gallasové, kteří hrad získali v roce 1704. Postarali se o přestavbu dolního předhradí, kde vznikl Nový zámek. Po druhé světové válce převzal Grabštejn stát a až do roku 1989 v něm působila armáda. Dnes jí patří jen někdejší Nový zámek, hrad je přístupný veřejnosti.

čtk