Role Albrechta z Valdštejna se Miroslavu Kněbortovi už stala životním stylem

13. 05. 2019 | 6:00

Příští víkend bude Frýdlant patřit velkolepým Valdštejnským slavnostem. Bitva, koncerty, oficiality... Webové stránky města Frýdlant ale přinesly i rozhovor s Miroslavem Kněbortem, představitelem Albrechta z Valdštejna, který se do jeho postavy převtěluje už dvacet let. Bezesporu zajímavý rozhovor přetiskujeme:

„Dvacet let v roli Albrechta z Valdštejna? Víc než o herecký výkon jde po těch letech spíš o životní styl,“ říká herec Miroslav Kněbort ze Sdružení Bohém, který už dvě desítky let představuje na Valdštejnských slavnostech ve Frýdlantu vévodu Albrechta z Valdštejna. Jakých těch 20 let s ním bylo? Přečtěte si v rozhovoru.

Valdštejnské slavnosti ve Frýdlantě slaví letos čtvrtstoletí obnovení své tradice. Kromě toho ale v roce 2019 slaví výročí spojené se slavnostmi i představitel ústřední postavy, Albrechta z Valdštejna. Už 20 let mu tvář i výraz dává nejen ve Frýdlantu herec Miroslav Kněbort ze Sdružení Bohém. V roli vévody Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna, vévody frýdlantského, meklenburského, zaháňského, hlohovského, knížete védského, hraběte schwerinského, generalissima císařských armád a viceadmirála baltské a severní flotily bude ostatně vystupovat i letos. Přečtěte si, jak postavu vévody formoval a jak moc mu výrazná role zasahuje do života.

Kdy jste se s Valdštejnskými slavnostmi ve Frýdlantu potkal poprvé a jaká byla tehdy Vaše role?

Před těmi 25ti lety během nultého ročníku obnovené tradice slavností. Tehdy Valdštejna hrál kolega ze skupiny historického šermu Mordýři, kterými jsme tehdy byli, Jaromír Dolanský a já jsem představoval jeho pobočníka. A to až do trochu nevydařeného třetího ročníku v roce 1997, který byl navíc spojen s tragédií, kdy blesk zasáhl návštěvníky. Po něm rozhodl tehdejší tajemník Josef Dřevínek, že musí dojít ke změně v organizaci slavností, kterým je potřeba dát řád a vypsal výběrové řízení na jejich pořádání. A já jako účastník těchto slavností, byť ještě ne v roli Valdštejna, jsem se do tohoto výběrového řízení přihlásil a vyhrál jsem ho. V roce 1999 jsem tedy stvořil nového Valdštejna, který byl postaven úplně jinak, než doposud. Mým záměrem bylo udělat z něj personu, která dosáhne věhlasu, který měla kdysi před těmi čtyřmi sty lety, která je pevně spojená s Frýdlantem. Aby už nikdo nevzpomínal na to, že vévoda vlastně byl tady ve městě jen dvakrát či třikrát. Jednou nese přídomek frýdlantský a já jsem doufám přispěl k tomu, že bude město s vévodou do budoucna spjato, že vévoda bude Frýdlant a Frýdlant bude vévoda. A myslím si po těch dvaceti letech, že se tu myšlenku povedlo naplnit.

M. Kněbort alias Albrecht z Valdštejna

Jaké byly začátky vašeho Albrechta z Valdštejna?

Začátky vévody byly poznamenány neustálou konfrontací s tajemníkem Josefem Dřevínkem. Hledala se tvář slavností, jak mají vypadat, jak má vypadat vévoda, jak má vypadat slavnost města spojená s vévodou, aby to nebyla prezentace jenom vévody, ale aby to byla i prezentace města. Řešili jsme, na koho je akce zacílena. Jestli na místní, nebo má být určena široké veřejnosti i z ostatních regionů. Začátky zkrátka byly plné dohadů, otázek a tvoření cesty, kudy by se měly slavnosti v budoucnu ubírat. Vévoda si musel velmi tvrdě svojí cestu a kariéru tady ve Frýdlantě s panem tajemníkem vybojovat. Ale musím zase říci, že nebýt jeho, tak by žádné slavnosti ve Frýdlantě nebyly. Ale jestli on je jejich duchovním „otcem“, tak já jsem „matkou“. Z tohohle sňatku z rozumu dnes můžeme čerpat a těžit. Valdštejnské slavnosti za těch dvacet let přerostly v jedny z největších historických slavností v této zemi a dnes se řadí po bok Slavností pětilisté růže v Krumlově nebo Kutnohorského stříbření.

Jak se za těch 20 let vévoda proměnil?

Dvacet let je dlouhá doba, takřka jednoho pokolení. Pamatuji si, jak za mnou po prvních slavnostech, kdy jsem byl v roli vévody, přišla dojatá nastávající maminka. Žádala mě, zda může dát synovi, který se jí má narodit, jméno Albrecht. Velice potěšen jsem s tím souhlasil. A teď po dvaceti letech jsem tu maminku se synem viděl. Z chlapce je již junáka, který převyšuje nejen maminku, ale i mě. Je tedy jasné, že se postava Albrechta z Valdštejna za ta dlouhá léta vyvíjí, i když základ je stejný. Ale musel jsem si ho stvořit k obrazu svému. 
Dělat Valdštejna není vůbec jednoduchá záležitost. Respektive ho uchopit. Všude se neustále připomíná, jak kontroverzní Valdštejn byl. Uchopte kontroverzní postavu tak, aby na jedné straně splňovala to, co chtějí historici, čili aby byla takřka plná záporů, a na druhou stranu abyste se stali miláčkem lidu. Ať chcete nebo ne, musíte hledat nějaký kompromis. Postavil jsem to tedy od začátku na tom, aby vévoda byl skutečně vévodou. Aby v sobě měl kus ráznosti, kus arogantnosti, kterou nahrazuje některé záporné vlastnosti, o kterých se u něj neustále mluví. Aby byl zkrátka jiný, než všichni ostatní. Nejen svým povýšeným chováním, ale i svou vizáží.

archivní foto: Artur Irma

Jak to myslíte?

Tím jak je oblečen, jaké má doplňky. Proto je třeba oděný celý v kůži vyšívané pravým zlatem, což dodnes vede k různým dohadům, protože vévoda by v kůži přeci nechodil. Jenže tady jde o velice praktickou věc. Kůže je totiž jediný materiál, který vydrží tu obrovskou zátěž danou množstvím vystoupení. Tu by žádné běžné kostýmy nevydržely. Navíc je to materiál, ve kterém můžu bez větších problémů sedět na koni i v nepříznivém počasí, což by u běžných materiálů nebylo možné. My jsme se ten kostým snažili udělat tak, aby i když je kožený, vypadal velmi honosně. Nechci popisovat, jakou technologií byl vyroben, kolik zlata se na něj spotřebovalo, protože dodnes platí ono staré rodové heslo vévody – navzdory závisti. A to že tu závist budí, to víme.

Ale ještě zpátky k vizuálnímu odlišení vévody. Dalším takovým znamením vévody je, že nenosí klobouk. Je to proto, aby nevypadal jako řadový voják, ale aby nad desítkami a stovkami vojáků s kloboukem na první pohled vynikl. Do ruky jsme vévodovi opět vrátili maršálskou hůlku. Dnes je jeho symbolem. I ta ho na první pohled od ostatních velitelů odlišuje.

Jak moc vám role Albrechta z Valdštejna ovlivnila život?

Obrovsky. Za ty dvě desetiletí se pro mě role Albrechta z Valdštejna stala kvůli množství vystoupení, na kterých ho představuji, vlastně životním stylem. Jako Valdštejn se účastním celé řady různých programů a projektů.  Jsou to třeba dobové soutěže, audience na hradech, setkání na různých historických objektech, prohlídky s vévodou, svatby s vévodou, historické hry, setkání v rámci škol a školek, se seniory. Snažím se toho využít k tomu, abych v lidech probudil zájem o historii, aby si třeba sami doma našli něco o třicetileté válce, o době Albrechta z Valdštejna, o jeho osudu. Aby se o naše dějiny zajímali. Jsou tak pestré, bohaté a plné poučení.

archivní foto: Artur Irma

Valdštejnské slavnosti nejsou jen ve Frýdlantě, pořádají je i v Jičíně a v Chebu. Tam všude v roli Albrechta z Valdštejna také vystupujete. Jsou pro vás ty naše slavnosti ve Frýdlantu něčím speciální v porovnání s ostatními?

Musím na úvod poznamenat, že u slavností v Jičíně i Chebu stojím od samého jejich počátku. Ale ty frýdlantské jsou pro mě přesto speciální. Jsou totiž vlajkovou lodí těchto slavností osobnosti Albrechta z Valdštejna nejen co do rozsahu, ale i co do kvality. To předpokládá také největší finanční investici. Naštěstí se daří díky iniciativě starosty Dana Ramzera hledat sponzory. Jen díky jejich finančnímu příspěvku se mohly slavnosti rozrůst do rozměrů, které mají dnes. Ve Frýdlantu máme zámek, prostor pro vojenský tábor, prostor pro bitvu a možnost průvodu zákoutími města. To všechno umožňuje udělat slavnosti velkolepě. Nicméně v každém městě mají  slavnosti jiného „ducha„ a jiné téma. Takže zatímco Frýdlant je o armádě, o velikosti Valdštejna jako válečníka, ostatní města jsou spjata s něčím jiným. Jičín je městem, které mělo být hlavním městem vévodova dominia, a jsou v něm krásné stavební památky. Vlastně jen díky Valdštejnovi je Jičín městem a ne pouhou vesnicí. Prezentuje se proto svou architekturou. Cheb má svou neochvějnou sílu zase v tragickém závěru života Albrechta z Valdštejna, který vlastně udělal vévodu vraždou v Chebu nesmrtelného. Každé z měst má svoje nosné téma, kterým se prezentuje, ale všechna tři města mají návštěvníkovi co nabídnout, každé má něco jiného.

Pojďme se vrátit k slavnostem ve Frýdlantu. Co na nich máte v programu nejraději?

S ohledem na to, že frýdlantské Valdštejnské slavnosti jsou tak trochu „mé dítě“, nemůžu říct, co na tom dítěti miluji víc a co míň. Slavnosti nemají chvíle, které bych měl rád víc, nebo míň. Je tu celá řada prvků, programových epizod, ze kterých se koncepce slavností skládá, které jsou zajímavé, mají své kouzlo, svůj půvab. Ať je to setkání s šachisty a krátká partie šachu v jeho rámci, setkání Valdštejna ve školách, kdy mají děti svůj program, který je dotažený do famóznosti, nebo je to zeleninová hostina u místních spolků zahrádkářů. A je to ho daleko, daleko víc. Nejde říct, co je lepší nebo horší. Osobně jsem moc rád, že se povedla užší spolupráce se seniory, že mají možnost se díky lazaretu a nově i lazebně do slavností aktivně zapojit. Protože si to nejen zaslouží, ale i aktivně užijí. Je to další střípek do mozaiky frýdlantských slavností, které v té obrovské šíři nabízejí divákovi obrovskou škálu toho, na co se lze dívat.

Takže jestli je to příjezd vévody, večerní program na zámku, setkání se seniory, nečiním v tom žádný rozdíl. Prostě mám ty slavnosti rád, stejně jako město. A doufám, že to je vidět. Je úžasné, že tak malé městečko, jako je Frýdlant dokáže takové slavnosti uspořádat.

archivní foto: Artur Irma

A otázka závěrem. Jak Vy, coby vévoda, pozvete čtenáře na slavnosti?

S ohledem na to, že se vévoda se narodil v Čechách nedaleko Dvora Králové, v Heřmanicích, tak to bude česky. Ať každý, kdo má rád historii, Frýdlant, tuto zemi, pokud bude mít čas, se od 17. do 19. května dostaví do Frýdlantu. Je jedno, jestli pěšky, koňmo, na voze či na kole. Ať si přijde Valdštejnské slavnosti ve Frýdlantu užít s námi. Protože jak já to cítím, tak celé slavnosti nejsou jen o historii, ale hlavně o setkáních. Přijďte a ta setkání si užijte do sytosti.

převzato z www.mesto-frydlant.cz

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace