Společnost JRD Group plánuje rozšíření větrného parku u Václavic na Liberecku
Rozšíření větrného parku u Václavic na Liberecku plánuje společnost JRD Group, které areál patří. ČTK to řekl člen správní rady skupiny Marek Lang. Park se 13 osmdesátimetrovými větrnými elektrárnami o celkovém instalovaném výkonu 26 megawattů (MW) je druhým největším v České republice. V provozu je od roku 2017 a ročně dodá do sítě zhruba 60 GWh elektřiny, to je téměř desetina roční výroby všech větrných elektráren v Česku.
"Snažíme se o rozšíření záměru, ono se to nabízí," doplnil Lang. I v rámci Evropské unie je to podle něj obvyklé. "Lokality, kde už je ověřená větrnost, technologie v té krajině stojí a lidé jsou na ni zvyklí, se nějakým způsobem rozšiřují. I my plánujeme, že bychom ten park rozšířili a několik věží postavili směrem k polskému dolu Turów. A v tuto chvíli už o této možnosti jednáme s místními a s Hrádkem nad Nisou," doplnil Lang.
Větrný park leží u česko-polské hranice v osadě Václavice, která je součástí Hrádku nad Nisou. Podmínky z pohledu větru jsou tam podle Langa velmi dobré. "Jsou nadprůměrné minimálně z pohledu České republiky. Když se podíváte na využití instalovaného výkonu, to znamená, kolik jedna instalovaná megawatta vyrobí megawatthodin, tak my jsme na 2350 až 2400, republikový průměr je nějakých 2000 až 2100 megawatthodin," dodal.
Podle hrádeckého starosty Josefa Horinky (Hrádek potřebuje změny!) bude o případném rozšíření větrného parku rozhodovat městské zastupitelstvo. "Předcházet tomu bude anketa mezi obyvateli a předpokládám, že k výsledku ankety zastupitelé přihlédnou. Radnice podle něj za šest let provozu elektráren žádné stížnosti nezaznamenala. "Ale samozřejmě ne každý to schvaluje, podle někoho to hyzdí krajinu. Věřím ale, že názor lidí bude kladný," řekl ČTK Horinka.
Hrádek nad Nisou dostává od provozovatele větrného parku finanční kompenzace, jde o podíl na obratu parku, do rozpočtu města to tak každoročně přinese dva až tři miliony korun. "Peníze dáváme do rozvojového fondu Václavic a Uhelné, kde se z toho dělají různé investice, jako jsou dětská hřiště nebo opravy komunikací, na nichž se dohodneme s občany," řekl starosta. Až se začne stavět nový vodovod, počítá radnice, že z kompenzací zaplatí projekty a přípojky k jednotlivým domům.
Liberecký kraj má dvacetiletou zkušenost s větrnou energetikou. Nejstarším projektem jsou dvě obecní větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem připojené do sítě v roce 2003. Kraji patří v Česku co do počtu elektráren třetí místo, v kraji stojí 31 větrných věží v sedmi lokalitách, kromě oblastí Hrádku nad Nisou jsou také ve Frýdlantském výběžku. Zařízení s celkovým instalovaným výkonem přes 50 megawattů podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) dodala loni do sítě více než 104 gigawatthodin elektrické energie. Připravují se i nové projekty na Frýdlantsku a u Brniště na Českolipsku.
V roce 2005 si kraj nechal zpracovat studii, podle níž by mohlo na Frýdlantsku stát až 60 větrných elektráren. Třeba s výstavbou u Václavic ale studie nepočítala. Podle hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) ukazují veřejně dostupné větrné mapy vhodné podmínky pro větrné elektrárny také třeba v oblasti Hradčan v bývalém vojenském prostoru Ralsko a také na dalších místech na Frýdlantsku. Je ale podle něj třeba vždy zvážit zásahy do krajiny. "A je nutné, aby investor vždy jednal s obcí o nějakém podílu z výroby pro místní obyvatele," dodal Půta.