Ve Višňové na Liberecku se v sobotu uskuteční anketa k výstavbě osmé větrné elektrárny

U osady Andělka stojí sedm stometrových větrných elektráren o celkovém výkonu 14,35 megawattu (MW) postavených v letech 2012 a 2014. Od roku 2015 provozuje větrný park společnost VP Andělka. Firma chce přidat osmou elektrárnu s výškou tubusu 166 metrů a instalovaným výkonem 6,2 MW. Stát by měla na obecním pozemku, zastupitelstvo se záměrem v prosinci 2024 souhlasilo. Lidé z okolí se ale obávají zvýšení hluku, už teď mnohé z nich obtěžuje. Proti rozšíření vznikla petice. Měření hluku ale podle Scheidla překročení limitů neprokázalo.

Obec se rozhodla zmapovat postoj místních k plánovanému rozšíření, očekává, že by k hlasování do kulturního domu v Andělce mohlo dorazit kolem 200 lidí. Obec nevyhlásila podle starosty referendum, protože chtěla, aby o stavbě rozhodovali hlavně ti, koho se dotýká nejvíc. "Nechtěli jsme, aby o tom, jestli na Andělce má být vybudována elektrárna, rozhodovali třeba lidi z 13 kilometrů vzdálené Vísky," vysvětlil důvody ankety Scheidl. Višňová má devět částí a zhruba 1340 stálých obyvatel, do referenda by se navíc nemohli zapojit chalupáři.

Odpovídat budou lidé na pět otázek, povinná je ta první: Souhlasíte s rozšířením větrného parku Andělka o osmou větrnou elektrárnu? Na odpověď je výběr ANO/NE. Obec ale také zajímá, zda je hlasující obyvatelem v obci trvale hlášeným nebo vlastní nemovitost k rekreaci, a z které osady je. Zjistit chce také z čeho mají lidé v souvislosti s další elektrárnou obavy, co by případně změnilo negativní postoj těch, kdo jsou proti rozšíření parku. "Výsledky budou podkladem pro rozhodování zastupitelstva," řekl starosta.

Pro obec jsou elektrárny zdrojem příjmů, za dobu jejich existence do rozpočtu získala téměř 12 milionů korun. U osmé elektrárny nabízí firma obci milion korun při podpisu plánovací smlouvy a dalších 1,75 milionu korun ročně po dobu provozu elektrárny. Z toho 850.000 korun ročně je určeno jako příspěvek na energie pro obyvatele Andělky. Tyto peníze by se měly rozdělit mezi obyvatele, kteří tam mají trvalé bydliště, i chalupáře. Příjmy od provozovatele elektráren investuje podle Scheidla obec do rozvoje území.

Libereckému kraji patří v Česku co do počtu elektráren třetí místo, v sedmi lokalitách stojí 31 větrných věží v okolí Hrádku nad Nisou a ve Frýdlantském výběžku. Největší je v kraji větrný park u Hrádku nad Nisou s 13 větrnými elektrárnami s instalovaným výkonem přes 26 MW, v sobotu se tam u příležitosti Dne větru koná den otevřených dveří. Od 10:00 do 16:00 mohou lidé nahlédnout do běžně nepřístupných prostor větrné elektrárny a pohovořit s provozovateli i odborníky. Otevřený bude i větrný mlýn v Jindřichovicích pod Smrkem na Liberecku.

čtk