Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Krajskou regionální potravinou je potřetí český česnek. Ten z Podkrkonoší se od ostatních liší zpracováním

10. 07. 2020 | 12:05

Český česnek z Podkrkonoší je letos jedním z devíti produktů, které porota navrhla na ocenění Regionální potravina Libereckého kraje. Porota posuzovala 81 produktů od 24 výrobců, pěstitelé z Bělé na Semilsku získali ocenění už potřetí. Značka výrazně pomohla zvýšit povědomí lidí o českém česneku, řekla dnes ČTK spolumajitelka farmy Alena Mihulková. I proto farma každé čtyři roky značku obhajuje.

česnek
ilustrační foto

"Značka nám pomohla se vyčlenit. Český česnek je téma, jak ho rozlišit od dovozových náhražek. A díky té značce Regionální potravina, kdy se za nás postavila agrární komora, SZIF (Státní zemědělský intervenční fond) a ministerstvo zemědělství, tak máme stoprocentní důvěru zákazníků a příznivců česneku v tom, že děláme skutečně jen české odrůdy," doplnila Mihulová. Na druhou stranu přineslo zviditelnění farmy i negativa. Farmáři musí svá pole hlídat se psem před zloději.

Farma obhospodařuje zhruba 7,5 hektarů orné půdy a k tomu má i louky. Česnek ale pěstuje jen na zhruba 1,5 až dvou hektarech, i když by zřejmě prodala i produkci podstatně vyšší. "Necháváme půdu odpočinout. Po česneku se zaseje hořčice, zaorá se zelené hnojení a naseje se jetelotráva. Tři roky půda odpočívá, než tam zase přijde česnek. Nemůžeme pořád jen z té země brát, musí se jí i vracet," vysvětlila postup Mihulková. Teď si navíc pořídili ovce, které pomohou zelené plochy i přirozeně prohnojit.

"Hospodaříme na půdě, kde hospodařil už náš dědeček," řekla. Na větší výměře česnek pěstovat nechce, protože by bylo obtížné udržet jeho vysokou kvalitu. V Bělé letos nasázeli šest uznaných českých odrůd, mezi nimi i odrůdu Bjetin, který nevadí ani žlučníkářům, pro něž je většina českých odrůd příliš silná. "České odrůdy mají vyšší obsah silic a větší stroužky a mají jich méně v paličce, jen pět až devět. Český česnek nemá takový výnosový potenciál jako odrůdy třeba francouzské nebo španělské," doplnila Mihulková. I proto velkopěstitelé v Česku pěstují často zahraniční odrůdy.

Česnek z Bělé se liší i zpracováním. "Česnek, který se pěstuje ve velkém, je často ořezaný přímo na poli a uměle se dosušuje, zatímco tady se česnek sklízí v celé rostlině, obalený hlínou, sváže se a zhruba měsíc a půl se nechává dozrát a vysušit," popsala postup Mihulková. Česnek má podle ní díky tomu jiné vlastnosti, protože si ještě stahuje z kořenů i natě další silice, a znát je to i na chuti. Koupit ho lze na farmě v Bělé nebo na farmářských trzích. Cena se bude letos pohybovat kolem 180 až 200 korun za kilogram.

čtk