Dědička rodu Walderode získá mobiliář zámku Hrubý Rohozec. Kauza zámku škodí, proto chtějí památkáři konec sporu

"Vzhledem k tomu, že pro NPÚ je naprosto klíčová a zásadní záchrana a ochrana památek, bylo i v kontextu velkorysého příslibu paní doktorky Kammerlander o věnování objektu – a mobiliáře - státu rozhodnuto, že NPÚ nebude dále pokračovat v soudním sporu a bude plně akceptovat vynesený rozsudek," řekla Bidlasová.

S ohledem na rozsah této restituční kauzy se dnes soud zabýval jen mobiliářem zámku. O budově, která je národní kulturní památkou, nerozhodoval. Vdova po Karlovi des Fours Walderodem by měla získat přes 5000 položek z vybavení zámku, konkrétně nábytek, obrazy, zbraně či svícny. Vydání dalších několik set předmětů soud zamítl, protože se je nepodařilo dohledat.

Právní zástupce Kammerlanderové byl s rozhodnutím soudu spokojený. "Rozsudek se v zásadě dal očekávat, poněvadž soudce už předeslal, že považuje nárok za odůvodněný. A pochopitelně po takřka 34 letech, co se ta věc vleče, alespoň jedna část je skončena," řekl Heyduk novinářům.

Zároveň uvedl, že se Kammerlanderová nechystá s vybavením zámku nijak nakládat. "Zatím to není pravomocné, ale nebude se na stavu současném nic měnit. Sbírky zůstanou v zámku a zámek zůstane v Turnově," řekl Heyduk. Potvrdil také, že dědička rodu uvažuje, že v případě soudního vítězství zámek daruje státu. "Velmi vážně o tom uvažuje, že vzhledem k tomu, že do zámku bylo hodně investováno Českou republikou, že tento zámek České republice věnuje," řekl. Sbírky by si ale podle něj chtěla ponechat ve svém vlastnictví. "Sbírky by zůstaly v zámku, ale ve vlastnictví paní Kammerlanderové na základě dohody o zápůjčce," dodal Heyduk.

Vydání vybavení zámku je součástí rozsáhlé restituční kauzy, která trvá tři dekády. Šlechtický rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, dosud většinou neúspěšně. Ve sporu rodu jde kromě zámku, který je národní kulturní památkou, také o lesy a pozemky na Semilsku, Jablonecku a Liberecku. Získal zatím čtvrt hektaru obecního lesa u Žďárku na Liberecku.

Šlechtickému rodu zámek a panství v Turnově a okolí zabavil stát po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, kdy Walderode byl považován za Němce. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily, po emigraci po komunistickém převratu v únoru 1948 znovu odňaly a zpět ho získal až po změně režimu v roce 1992. Následně zažádal o navrácení miliardového majetku, verdiktu se ale nedožil. Soudy roky řešily, zda je jeho nárok oprávněný. Teprve předloni zřejmě již definitivně rozhodl Ústavní soud, že je třeba vycházet z rozhodnutí úřadů o navrácení československého občanství z roku 1947. To znamená splnění základní podmínky pro vydání majetku, což dnes potvrdil i semilský soudce Michal Polák.

"Soud vycházel z toho, že v roce 1947 bylo vráceno doktoru Walderodemu československé občanství. A v tom rozhodnutí je zahrnut i závěr o tom, že se pan doktor Walderode neprovinil proti československému státu. Tehdejší orgány měly všechny potřebné informace k tomu, aby mohly řádně rozhodnout a soud nyní nemá důvod, aby se od tohoto rozhodnutí odchýlil,“ řekl novinářům Polák.

Podle advokáta se specializací na ústavní a správní právo Tomáše Nahodila jde vedle sporu o vnitřní vybavení opočenského zámku na Rychnovsku o jeden z nejdelších restitučních právních případů v Česku. "Podobně jako v restituční kauze opočenského mobiliáře, v níž zlom přinesl teprve až nález Ústavního soudu vydaný před šesti lety, a to navíc jen v důsledku příznivého rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, mělo i na vydání vnitřního vybavení zámku Hrubý Rohozec vliv teprve až nedávné rozhodnutí Ústavního soudu," uvedl pro ČTK Nahodil.

Restituční kauza zámku Hrubý Rohozec škodí, proto chtějí památkáři konec sporu

Na stavu zámku Hrubý Rohozec se negativně projevuje dlouholetý restituční spor, kdy na jedné straně stojí dědička rodu Walderode a na druhé stát zastupovaný Národním památkovým ústavem (NPÚ). I proto se památkáři rozhodli, že se proti dnešnímu rozhodnutí soudu o vydání vybavení zámku dědičce rodu Johanně Kammerlanderové neodvolají. Zároveň věří, že se s ní dohodnou, aby zámek i mobiliář ponechala ve správě státu. Vyplývá to z dnešního vyjádření regionální mluvčí NPÚ Lucie Bidlasové pro ČTK.

"Restituční spor se vede více než 30 let a krom jiného má velice negativní dopad na údržbu zámku jako takového. Po celou dobu probíhajícího sporu bylo pro NPÚ de facto nemožné investovat větší finanční částky do oprav zámecké budovy, která je tak vlastně jedinou, kdo v této situaci prohrává," uvedla Bidlasová.

Pokud se podle ní s Kammerlanderovou dohodnou, že zámek věnuje státu, budou moci začít řešit možnosti větších oprav a investic. "Zásadní je zde problematika stabilizace objektu, neboť zámek je namáhán otřesy z projíždějících vlaků pod skalním masivem, na němž zámek stojí," řekla Bidlasová.

Pro tyto plány je podle ní zásadní udržení stávajícího provozu tohoto památkového objektu. "Tedy prezentace zámku s prohlídkovými okruhy s původním mobiliářem. Nelze totiž zajistit obnovu a návštěvnický provoz zachovaného objektu bez mobiliáře, shodně jako nelze plnohodnotně a z pohledu zájmů památkové péče veřejnosti prezentovat takto rozsáhlý mobiliář historicky spjatý se zámkem bez přímého spojení s objektem," dodala.

Právní zástupce Kammerlanderové, Roman Heyduk, dnes novinářům řekl, že se jeho klientka nechystá na současném fungování zámku nic měnit. "Sbírky zůstanou v zámku a zámek zůstane v Turnově," řekl. Potvrdil také, že dědička rodu uvažuje, že v případě soudního vítězství zámek daruje státu. "Velmi vážně o tom uvažuje, že vzhledem k tomu, že do zámku bylo hodně investováno Českou republikou, že tento zámek České republice věnuje," řekl. Sbírky by si ale podle něj chtěla ponechat ve svém vlastnictví. "Sbírky by zůstaly v zámku, ale ve vlastnictví paní Kammerlanderové na základě dohody o zápůjčce," dodal Heyduk.

S ohledem na rozsah této restituční kauzy se dnes Okresní soud v Semilech zabýval jen mobiliářem zámku. O budově, která je národní kulturní památkou, nerozhodoval. Vdova po Karlovi des Fours Walderodem by měla získat přes 5000 položek z vybavení zámku, konkrétně nábytek, obrazy, zbraně či svícny. Část sbírky zbraní je na zámku ve Frýdlantě. Vydání dalších několika set předmětů soud zamítl, protože se je nepodařilo dohledat.

Do původního vybavení zámku patří například originální zlacené hodiny z konce 18. století, které ukazují kromě času také datum, dny v týdnu a měsíce v roce. Mezi další významné patří samurajská zbroj, jež stejně jako další japonské předměty pochází ze sbírek diplomata hraběte Kuna Theodora Des Fours Walderode, který je dovážel přímo z Japonska.

čtk