Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který dnešní standard splňuje.

Aktualizovat

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Kauza rodu Walderode: Šlechtický rod se domáhá vrácení zámku Hrubý Rohozec a pozemků přes 30 let

04.11.2025 | 19:14

Restituční kauzou Walderode se bude opět zabývat odvolací Krajský soud v Hradci Králové. Proti částečnému rozsudku, který uznal nárok dědičky rodu Johanny Kammerlanderové, dostal Okresní soud v Semilech zatím pět odvolání.

Hruby-rohozec-se-letos-zapoji-do-tradicni-hradozamecke-noci
Zámek Hrubý Rohozec v Turnově, archivní foto

Lhůta pro jejich podání ještě nevypršela, řekl dnes ČTK semilský soudce Michal Polák, který má u okresního soudu tento případ na starost. I tak to ale už nyní znamená, že věc bude znovu posuzovat odvolací soud.

Šlechtický rod se domáhá vrácení zámku Hrubý Rohozec v Turnově a dalších pozemků přes 30 let. Na žalované straně stojí vícero subjektů. Jsou mezi nimi město Turnov, Národní památkový ústav, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových či státní podnik Lesy České republiky. Případ opakovaně putuje soudy, od okresního po Ústavní, zatím bez definitivního verdiktu.

Walderode přišel o panství v části Semilska, Jablonecka a Liberecka po druhé světové válce jako Němec na základě Benešových dekretů. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily, zabraný majetek ale zpět nezískal. Po komunistickém převratu v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství vrátilo a on poté zažádal o vydání bývalého rodového majetku. Toho se nedožil, zemřel v roce 2000 ve věku 95 let.

Šance šlechtického rodu na vrácení majetku v hodnotě miliard korun vzrostly na základě loňského nálezu Ústavního soudu (ÚS), podle něhož justice musí vycházet z rozhodnutí, kterým ministerstvo vnitra v roce 1947 zachovalo Walderodemu československé občanství. Bez toho Walderode nesplňoval podmínku podstatnou při uplatňování restitučního nároku.

Semilský soudce při vydání částečného rozsudku v polovině září vycházel právě z verdiktu ÚS. Rozhodoval o pozemcích, jejichž určení bylo nejjednodušší, vdově po Walderodovi přiřkl pozemek na ploše 1554 metrů čtverečních v Turnově - Daliměřicích. U dalších zhruba 60 pozemků návrh o vydání zamítl kvůli tomu, že patřily k rozhodnému dni soukromým osobám, a Kammerlanderová tak musí žádat o finanční náhradu pozemkový fond.

Žalované subjekty jsou ale nadále přesvědčeny, že stále není vyřešená otázka, zda má na majetek šlechtický rod nárok. I proto se proti verdiktu odvolaly, mezi nimi město Turnov. "Snažili jsme na tom řízení před okresním soudem předložit nějaké důkazy, které jsme chtěli, aby soud posoudil, ale soud je neposoudil a začal rovnou vydávat pozemky. To nám procesně vadí," řekl dnes ČTK starosta Turnova Tomáš Hocke (Nezávislý blok).

Právní zástupce města František Jaroš v září po vynesení rozsudku novinářům řekl, že dosud není vyřešena nejen otázka státního občanství Walderodeho, ale ani jeho počínání za války, zda se neprovinil vůči Československu. Kammerlanderová tehdy tyto pokusy vracet se stále k této otázce označila za směšné. "Protože všichni opakují to, o čem už rozhodl Ústavní soud. Je to zbytečné," řekla novinářům. Odmítla, že by její bývalý manžel byl nacista. "Absolutně nebyl. Byl proti nim, ale ne nápadným způsobem," dodala.

čtk