Krkonošské muzeum v Jilemnici má dvě nové expozice, archeologickou a zahradnickou

"Snažili jsme se využít vše, co šlo. Je třeba zachována původní zeď kostela, jinak se to kompletně přestavělo," uvedl starosta. Město se na provozu muzea podílí ročně částkou 1,2 milionu a starosta odhaduje, že po rozšíření se příspěvek navýší asi o 200.000 korun.

Expozice jsou ve dvou patrech. Přízemí je věnované hlavně výsledkům archeologického průzkumu z let 2016 a 2017, jehož výsledky považují archeologové za významné. V zahradním domku objevili zbytky gotického kostela sv. Alžběty postaveného někdy ve druhé polovině 13. století. Nejstarší kamenná stavba ve městě zanikla při požáru v roce 1788 a prakticky se nevědělo, kde původně stála.Na stejném místě se navíc podařilo objevit kamenné podezdívky ještě starší stavby, jež byla zřejmě předchůdcem tohoto kostela. Archeologický průzkum tak posunul počátky Jilemnice nejméně o jedno století do minulosti před první písemnou zmínku, jež je z roku 1350. "Objevili jsme i nejstaršího jilemnického občana," uvedl archeolog Jan Prostředník. Za něj považuje nalezené ostatky ženy s dítětem, které jsou z druhé poloviny 13. století. Podařilo se zřejmě najít i hroby tří pánů z Valdštejna ze 14. století, vlastníků zdejšího panství.Výsledky bádání archeologů dokládají v expozici vedle textů i vystavené nálezy - části keramiky, mince či zlomky puklého zvonu a spečené vitráže z požáru kostela. V dochované zdi kostelního presbytáře je patrné pískovcové ostění sanktuária, jež bylo ve středověku určeno k ukládání nádob pro bohoslužby. Ani teď není prázdné, je tam kalich a patena - okrouhlý talířek. V expozici je i model kostela ze 14. století. "Byla to jednolodní stavba s dlouhým pravoúhlým závěrem. Na délku měla 25 metrů, šířka lodi byla 13 a presbytáře až 11 metrů," uvedl Prostředník.První patro je věnované tématu "Jan hrabě Harrach a zahradnictví". "Hrabě byl významnou osobností v tomto oboru, například byl předseda vídeňské zahradnické společnosti," uvedl emeritní ředitel muzea Jan Luštinec. Podle něj se hrabě těšil velké úctě a některé rostliny byly pojmenovány po něm, například begonie Harrach nebo jahoda osvícenosti hraběte Jana Harracha. "Hrabě nechal nejen komponovat přírodně laděný park kolem našeho zámku, ale zejména vyhlásil první krkonošskou přírodní rezervaci a financoval budování takzvaných botanických zahrádek," dodal Luštinec.

čtk