Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který dnešní standard splňuje.

Aktualizovat

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Semilská léčitelka Květoslava Patočková byla výjimečná jako nedávno filmem „znovuobjevený“ Jan Mikolášek

08.01.2022 | 8:02

AKTUALIZOVÁNO: Před sto deseti lety, dne 17. ledna 1912, se v Havírně, části Pasek nad Jizerou, narodila lidová léčitelka Květoslava Patočková. Po druhé světové válce, v roce 1946, jak jí předpověděl tatínek, se přestěhovala do Semil. Květoslava Patočková byla jistě výjimečná žena, podobně jako nedávno filmem „znovuobjevený“ Jan Mikolášek.

kontryhel
Zázračná bylina - kontryhel...

S Janem Mikoláškem měla zřejmě spousty společného, byla totiž vyhledávanou lidovou léčitelkou, byla silně věřící a rozuměla bylinkám. Její schopnosti přesahovaly hranice regionu a na pomoc se k ní obracely i mnohé tehdejší „celebrity“. Je však zajímavé, že dodnes její působení není připomenuto ani pamětní tabulkou na jejím domě, byť na ni dodnes s vděčností vzpomíná nemálo lidí.

Změní se to?

"Muzeum a Pojizerská galerie Semily, p. o. jako regionální paměťová instituce se snaží o významných osobnostech soustředit co nejvíce informací, a ani Květoslavu Patočkovou nechceme opomenout," říká Miroslav Šnaiberk, ředitel Muzea a Pojizerské galerie Semily. "Ještě dnes žijí mnozí pamětníci, kterým pomáhala s jejich neduhy a kteří na ni v dobrém vzpomínají, a tak budeme rádi, když se na nás pamětníci obrátí se svými vzpomínkami případně s dokumenty (korespondence, recepty, fotografie, apod.) souvisejícími s jejím působením v Semilech, rádi vše zaznamenáme."

Získané informace spolu s dokumenty poslouží myšlence uspořádání výstavy věnované léčitelce Květoslavě Patočkové, kterou by muzeum chtělo uspořádat ještě v tomto roce, popř. jako podklady k vydání brožury nebo natočení filmového dokumentu o této výjimečné ženě, kterou Květoslava Patočková bezpochyby byla.
    
Květoslava Patočková a její působení v Semilech

Foto: archiv muzeaKvětoslava  Patočková bydlela naproti semilskému muzeu v Husově ulici. Zde ji navštívil těsně před její smrtí i spoluautor knihy Léčitelé, jasnovidci a mágové Jiří Kuchař, který toto setkání později popsal v pozdějším článku v časopise mimo jiné takto: „Léčitelka bydlela v Husově ulici. Byl to podlouhlý dům pod náměstím, klasická nízká zástavba, před ním byla branka, pár schodů a pak vchod. Uvnitř panovalo dokonale starosvětsky magické prostředí. Pozvala nás do svojí léčitelské svatyně, komůrky se zvláštní, patrně protihlukovou úpravou, ve které přijímala nemocné a poskytovala pomoc.

Ta místnost byla plná sošek a obrázků Ježíše, Marie a svatých, které Květoslava Patočková velice milovala. Se svými problémy za ní chodili lidé a někdy vodili i zvířata, jak to bylo celkem běžné po celé Evropě, hlavně v odlehlých horských a podhorských oblastech, kde bylo daleko pro lékaře, natož pro lékaře zvířat. Svojí vírou byla proslulá, a proto se na ni obraceli nejen prostí lidé, ale také kněží – ovšem i doktoři a profesoři, protože i ti občas mají zdravotní problémy. „Dostala jsem dar Boží a sílu čerpám z víry. Můj tatínek měl ale ještě větší dar. Jednou mi řekl, že budu bydlet v Semilech v domě s dlouhou chodbou a budou tam za mnou chodit lidé v zástupech.“  

   "Květoslava Patočková odešla 10. srpna 1991, rozloučení s ní se uskutečnilo v kostele sv. Petra a Pavla v Semilech o šest dní později," dodává Miroslav Šnaiberk. "V lidovém léčitelství pak pokračovala její dcera Jana Dufková z Jilemnice, která je již také bohužel po smrti. Její působení se pomalu vytrácí z povědomí lidí, a tak se jej budeme snažit podchytit. Věříme, že nám s tím pomohou pamětníci z řad široké veřejnosti."

SM/Renata Coufalová

Kraj léčitelům zalíbený

Zřejmě nejznámějším léčitelem, který působil v Libereckém kraji, byl Jan Josef Antonín Eleazar Kittel. Málokterá postava je opředena tolika mýty a pověstmi jako právě on. Jeho léčitelské úspěchy byly tak velké, že se v Čechách o lidech na smrt nemocných říkalo: "Tomu ani Kittel nepomůže." Pro své neobyčejné schopnosti a bohatství ho lidé podezírali ze spolčení s ďáblem. Kittel žil v 18. století v Pěnčíně-Krásné na Jablonecku, v jeho domě je nyní muzeum.

Kittlův dům, archivní foto

Vyhlášeným léčitelem, za nímž denně přišlo i přes 100 lidí, býval v polovině minulého století hadař Josef Adam z Trávníčku v Podještědí na Liberecku. K léčbě svých pacientů používal zmijí jed. Údajně si k němu pro lék jezdil i tehdejší ministr školství Zdeněk Nejedlý. Osud dnes již téměř zapomenutého léčitele je součástí před třemi lety vydané knihy Příběh podještědské obce regionálního historika Jana Havelky.

čtk