Soud v Semilech rozhodne ve sporu o cennou poštovní známku nejdřív na jaře, zástupci jedné strany nepřišli

Podle soudce Michala Poláka musel dnešní líčení zrušit z procesních důvodů. "Bohužel se nám nevrátily doručenky, které soud zaslal do Holandska, tudíž nemáme doklad o tom, že pan Klein a ostatní žalobci si to předvolání vyzvedli," řekl soudce novinářům. Podle něj proto při opětovném vyrozumění o konání líčení zvolí formálnější postup, a to doručení prostřednictvím soudu v Nizozemsku.

Soudce předpokládá, že nové líčení by se mohlo konat v březnu příštího roku. Když by se líčení konalo, dnes by rozsudek zřejmě vynesl. "Dneska byli předvoláni všichni navržení svědci. Byly k dispozici všechny listiny, takže předpokládám, že dnes by to dokazování proběhlo kompletní a soud by mohl na základě výsledku dokazování rozhodnout," dodal.

Vzácnou známku vášnivému sběrateli Kleinovi údajně někdo ukradl na filatelistické výstavě v Tokiu v roce 1991. Policie po ní ve spolupráci s Interpolem neúspěšně pátrala déle než 20 let. V říjnu 2017 se známka překvapivě objevila na dražbě v Praze. Prodával ji tam sběratel Pytlíček, který ale tvrdil, že známku od Kleina koupil.

Vladimír Jašek, právní zástupce dědiců Pytlíčka v tomto sporu, dnes novinářům řekl, že obchod se uskutečnil půl roku před výstavou v Tokiu. "V zásadě jde o to, jestli bude prokázáno, že tam (v Tokiu) ta známka vůbec byla či nebyla. Z našeho pohledu je to nemožné, protože pokud jsme ji půl roku předtím koupili a ležela u pana Pytlíčka v trezoru, nemohla být v Japonsku na výstavě," řekl Jašek.

Kleinův syn v říjnu 2017 České televizi řekl, že jeho otec považoval Pytlíčka za toho, kdo známku odcizil. Pytlíček, který zemřel před pěti lety, to odmítal. "Rodina pana Pytlíčka tvrdí, že ten vztah byl přátelský. Já jsem zakládal do soudního spisu důkazy z roku 1996, kdy se oba pánové na nějaké filatelistické akci v Torontu fotí v přátelském objetí," uvedl Jašek. Podle něj je něco takového obtížně představitelné v případě, že by Klein z krádeže podezíral Pytlíčka.

Ve sporu jde o takzvanou žilkovanou čtyřkorunu, jejíž hodnota se pohybuje kolem čtyř až pěti milionů korun. "Raritní je z toho důvodu, že je na jiném papíře, než byly ostatní známky, takzvaném žilkovaném, že vlastně do té papíroviny se dostaly i zbytky textilu. Bylo to zvláštní, nové vydání," řekl dnes novinářům Josef Chudoba ze Svazu českých filatelistů, který byl k soudu předvolán jako svědek. Podle něj je takových známek po světě osm až 12. "Neví se to úplně přesně, protože za komunistů ti vlastníci nechtěli úplně dávat najevo, že je vlastní," dodal Chudoba.

čtk