Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který dnešní standard splňuje.

Aktualizovat

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Úřady se nemusí znovu zabývat občanstvím Aehrenthala, Nejvyšší správní soud zamítl stížnost

16.11.2026 | 14:36

Úřady se nemusí znovu zabývat občanstvím Johanna Aehrenthala, posledního šlechtického majitele panství Hrubá Skála na Semilsku. Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost jeho snachy Alice Aehrenthalové. Usilovala o obnovu řízení, podle kterého si Aehrenthal po druhé světové válce neuchoval československé občanství. Rozsudek je dočasně zpřístupněný na úřední desce.

Hruba-skala107
Zámek Hrubá skála

O obnovu požádala Aehrenthalová v roce 2024. Žádost opřela o čestné prohlášení Karla Jareše, které mělo dokládat, že Aehrenthal za druhé světové války pomáhal ruským zajatcům, poskytoval jim úkryt, ošacení a potravu. Ministerstvo vnitra žádost zamítlo, snacha neuspěla ani se žalobou k Městskému soudu v Praze.

Městský soud poukázal mimo jiné na to, že Jarešovi bylo v době popisovaných událostí 12 let. Soud tedy pochyboval o tom, zda mohl disponovat vlastními relevantními poznatky o činnosti Aehrenthala. Poukázal také na řadu listinných důkazů.

Podle kasační stížnosti samotný věk nevylučuje, že Jareš události vnímal a později jim porozuměl v širších souvislostech. Ani NSS však ve prospěch Aehrenthala nezasáhl.

"Tvrzení stěžovatelky, že Karel Jareš mohl události jako dítě vnímat a později jim porozumět, ani její poukaz na to, že se jména aktérů mohl dozvědět až po roce 1945, samy o sobě nedokládají, že měl přímé poznatky o konkrétní pomoci Johanna Aehrenthala ruským zajatcům. Z čestného prohlášení přitom nevyplývá, kdy a za jakých okolností měl Karel Jareš takové jednání osobně zaznamenat," rozhodl NSS. Jako stěžovatelka v řízení vystupovala Aehrenthalová.

Johann Aehrenthal zemřel v roce 1972 v Rakousku. Ústavní soud v lednu 2022 s konečnou platností potvrdil verdikt, podle kterého přišel v období druhé světové války o československé občanství. Po okupaci se totiž přihlásil k německé příslušnosti. Majetek rodu tak po válce připadl státu.

Rodina i přesto usilovala o vydání někdejších rodových pozemků, dovolání Aehrenthalové v této linii v polovině letošního roku odmítl Nejvyšší soud. Aehrenthalová se konkrétně domáhala vydání pozemků o celkové výměře přibližně 4320 hektarů, jež jsou nyní v majetku společnosti Rybářství Chlumec nad Cidlinou, státního podniku Lesy České republiky, Povodí Labe, Ředitelství silnic a dálnic, Správy železnic či měst a obcí v Libereckém kraji.

Advokát rodiny Aleš Rozehnal už dříve ČTK sdělil, že ohledně občanství původních majitelů panství se vede více sporů a že rodina plánuje využívat další opravné prostředky.

čtk