Betlémy pozoruhodných mužů dynastie Metelků jsou ozdobou hned tří muzeí Libereckého kraje

Hovoří-li někdo o „Metelkově betlému“, měli byste se dotyčného zeptat, betlém kterého Metelky má na mysli. Betlém Václava Metelky v Severočeském muzeu v Liberci? Nebo betlém Jáchyma Metelky v Krkonošském muzeu v Jilemnici? Anebo snad Kovárenský betlém Jana Metelky ve Vlastivědném muzeu ve Vysokém nad Jizerou?

Za zrodem betlému Václava Metelky, který vlastní Severočeské muzeum v Liberci, stojí Václavův otec, krejčí Jáchym Metelka ze Sklenařic u Vysokého nad Jizerou. Jak tehdy bývalo běžné, po vyučení vyrazil na zkušenou do světa a došel až do Terstu, kde jeho pobyt završila revoluce, která ho velmi ovlivnila. Spekuluje se, že mohl pomáhat šít kabáty bojovníkům revolucionáře Garibaldiho, ale žádná svědectví se o tom nezachovala.Betlém Václava Metelky před zrestaurováním. Foto laskavě poskytlo Severočeské muzeum v Liberci.Po návratu se brzy oženil a s budováním betlému začal buďto po svatbě nebo po narození prvního syna Jáchyma, tedy začátkem 50. let 19. století. Dílo časem narostlo do celkové délky devíti metrů a zakrylo dvě okna místnosti. Jáchymovi s prací začal zdatně pomáhat syn Václav (1866–1954), Metelkovic sedmé dítě. Tento původně rolník to dotáhl až na ředitele hospodářské záložny v Jablonci nad Jizerou. Byl též divadelníkem, písmákem a vyhlášeným léčitelem.Betlém Václava Metelky po zrestaurování. Foto laskavě poskytlo Severočeské muzeum v Liberci.Václav otcovy staré figury postupně nahradil novými, vyřezávanými z lipového dřeva, a doplnil je o další na dnešních 250 kusů. Betlém rovněž do značné míry upravil a zmenšil do jeho dnešní podoby, kterou v Severočeském muzeu obdivujeme od roku 1994, kam ho věnoval Václav Metelka mladší. Během celkové rekonstrukce Severočeského muzea byl zrestaurován i betlém Václava Metelky, tak ho, až bude muzeum otevřeno, nezapomeňte v rámci prohlídky navštívit.


Krkonošské muzeum Jilemnice vystavuje betlém Jáchyma Metelky (1853–1940), prvorozeného syna výše zmíněného Jáchyma Metelky. Učitel Jáchym Metelka byl jako ředitel tamní Dívčí školy váženým občanem Jilemnice a stál i u zrodu jilemnického muzea, založeného roku 1891. Jistou dobu působil i jako jeho správce. Muzeum se několikrát stěhovalo, na zámku sídlí od roku 1953. Betlém Jáchyma Metelky. Foto laskavě poskytlo Krkonošské muzeum Jilemnice.Jáchym Metelka na betlému pracoval tři desetiletí až do roku 1913. Betlém obsahuje 142 figurek, které vykonávají celkem 350 pohybů řízených jediným strojem! Betlém nabízí nejen pozoruhodný zážitek vizuální, ale i zvukový, zahrnující nejen různé efekty (například odbíjení hodin, troubení ponocného), ale i několik koled hraných dvěma kapelami a anděly. Dnes to je milá připomínka toho, že renezanční člověk a čestný občan města Jilemnice Jáchym Metelka byl i muzikantem.Betlém Jáchyma Metelky, detail. Foto laskavě poskytlo Krkonošské muzeum Jilemnice.Jilemnický betlém je neobvyklý i tím, že na rozdíl od jiných betlémů (například od toho umístěného v Liberci) nevznikal živelně, ale od začátku měl jasnou prostorovou koncepci a dokonce i výkresovou dokumentaci. Možná i proto bylo celé dílo sestaveno tak geniálně, že bez větší údržby v sezóně funguje dodnes i víckrát jak pětkrát denně.


Autorem betlému umístěného ve Vlastivědném muzeu pro Vysoké nad Jizerou a okolí je Jáchymův bratranec, kovář Jan Křtitel Metelka (1855 – 1924). Ve Vysokém a jeho okolí je k vidění betlémů více, ale tento je největší, má na svém kontě mnoho až „zázračně“ šťastných náhod. První náhodou se stalo, že řeka pár kilometrů severněji v Harrachově vyplavila torzo jiného betlému. To pak Janu Metelkovi posloužilo jako základ jeho „Kovářského“ betlému, na kterém začal pracovat roku 1878 a podstatnou část dokončil začátkem 20. století. V roce 1914 musel Jan Metelka betlém rozebrat kvůli stěhování.Kovářský betlém Jana Metelky. Foto bylo převzato ze stránek Vlastivědného muzea pro Vysoké nad Jizerou a okolí.Přes sedm a půl metru dlouhý betlém byl rozdělen mezi Metelkovy dcery a syna. Některé části pak s postupujícími lety získali další příbuzmí. Vlastivědnému muzeu se je podařilo částečně shromáždit zpět po roce 1954, což je, svým způsobem, rovněž zázrak. Dobu socialistického temna čtyřmetrový fragment betlému přečkal díky tomu, že byl vedený jako ukázka lidových řemesel. Některé ze dvou set postav, z nichž asi polovina je pohyblivých, jsou ztotožňovány s reálnými lidmi z Metelkova okolí. Například truhlář Václav Janda mladší, údajně první český výrobce lyží (viz dílna vlevo na fotu níže). Mechanický stroj byl vyměněn za elektrický a figurky se opět rozhýbaly před Vánocemi 1958.Kovářský betlém Jana Metelky, detail. Foto bylo převzato ze stránek Vlastivědného muzea pro Vysoké nad Jizerou a okolí.Betlémy klanu Metelkových si naživo o letošních Vánocích kvůli výjimečnému stavu bohužel neužijete. Naštěstí jsou v rámci muzejních expozic přístupné po celý rok, takže si je určitě budete moci v dohledné době prohlédnout.

Text Mad

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace