Nultá fáze liberecké kandidatury na Evropské hlavní město kultury 2028 pokračuje, ambasadoři představují svá pole působnosti

Ačkoliv záměr ještě ani neschválilo zastupitelstvo, liberecký primátor Jaroslav Zámečník sebevědomě tvrdí: "My chceme opravdu vyhrát a k tomu potřebujeme pomoc veřejnosti". Získat na svoji stranu veřejnost bude opravdu úkolem zásadním, protože zatím málokterý Liberečan vůbec ví, oč v tomto případě běží a že opravdu nejde zase o nějakou "eurošaškárnu". První námitka, která se nabízí, zní logicky. Liberec je přece v první řadě spojován se sportem a horskou přírodou. Soutěžit s jinými, kulturně mnohem rozvinutějšími městy, je ztráta času. Omyl. Důležité je říci, že není podstatné, jak se město projevuje do chvíle podání přihlášky. Rohodující je vize nastíněná v přihlášce, cíl, kterého chce město dosáhnout. A tady se před Libercem v případě, že uspěje, nebo se alespoň pokusí uspět, rýsuje obrovská šance na proměnu a vylepšení kvality života ve městě. "Spíš než o kultuře bychom měli hovořit o kulturnosti. Pochopitelně musíme splnit podmínky, které jsou předem dané, ale chceme na to jít jinak, než na to dosud evropská města šla," konstatuje Ivan Langr, náměstek primátora pro kulturu, školství, sociální věci a cestovní ruch. S tím nelze než souhlasit, jen se trochu bojím toho "chceme na to jít jinak". To tvrzení u mě evokuje frázi "sice malé, ale naše". No uvidíme.Pod pokličku kandidatury můžete nahlédnout i vy. 16. června v 16 hodin proběhne veřejné projednávání Strategie kultury Liberce, která následně půjde ke schválení do zastupitelstva. Nultá fáze pak skončí 24. června hlasováním o přistoupení ke kandidatuře. Ivan Langr k tomu připomíná: "Věřím, že červnové hlasování zastupitelstva skončí dobře. Pak půjde o běh na dlouhou trať přes tři volební období. Proto by bylo skvělé, kdyby myšlenku liberecké kandidatury podpořili zastupitelé napříč politickým spektrem, aby byla zajištěna kontinuita našeho snažení."
Samotná výzva ke kandidatuře bude ministerstvem vypsána někdy koncem letošního roku. Poté bude mít Liberec deset měsíců na zpracování přihlášky. Připravenost kandidátů budou komisaři posuzovat ve dvou kolech. Pokud Liberec uspěje v prvním kole, bude muset do druhého kola přihlášku ještě hloubějí rozpracovat, a uspěje-li podruhé a stane se Evropským hlavním městem kultury 2028, bude muset na realizaci navrhnutého programu tvrdě pracovat až do roku 2028, kdy by dění ve městě mělo odpovídat hrdému titulu Evropské hlavní město kultury.

Z měst uvažujících o kandidatuře je v přípravách ke startu asi nejdále Brno, které má Strategii kultury dávno hotovou. Liberec je zase patrně napřed v tom, že již loni v listopadu zveřejnil své ambasadory. Jejich úkolem je v první fázi nadchnout Liberečáky pro věc a ve fázích dalších pak případně po své linii za volbu Liberce i zalobovat. Všichni jsou výrazné osobnosti nějakým způsobem spjaté s Libercem, mají republikový nebo i mezinárodní kredit a mají za sebou zajímavý životní příběh. Každý ambasador pochází z jiné oblasti, z jiného prostředí, oslovuje jinou skupinu lidí, přičemž obory se nepřekrývají, ale doplňují. Každý ambasador tedy bude mít svůj specifický individuální plán činnosti. 

Poté, co byla médiím v dubnu představena první skupina ambasadorů, viz obrazová reportáž GENUS.CZ, přišel nyní čas představit dalších pět členů hvězdného libereckého týmu. Setkání se opět uskutečnilo v IQLandii, ale na rozdíl od setkání prvního byli tentokrát všichni přítomni osobně nebo alespoň virtuálně. Přinášíme vám výběr toho nejzajímavějšího, čím hodlají do kampaně o Liberec, Evropské hlavní město kultury 2028, přispět. Jejich výstupy jsou redakčně upravené jen v minimální míře kvůli zachování autenticity.

Yemi A.D. je tanečník, choreograf, kreativní producent, režisér a multidisciplinární tvůrce. Na svém kontě má řadu kreativních počinů, a to nejen těch uměleckých. Bez nadsázky se dá říci, že působí po celém světě. V Liberci vyrostl, má zde maminku a sestru.

"Myslím, že Liberec má ohromné kouzlo nejenom pro návštěvníky z Čech, ale i z celého světa. Důvody, proč podporovat kulturu ve městech a regionech, nám ukázaly právě poslední měsíce a roky. Lidé mají často tendenci kulturu přehlížet a nebo ji vnímat jen tehdy, když se potřebujeme bavit. Myslím, že právě v poslední době kultura sehrála obrovskou roli a že ji pořád nedoceňujeme. Nebavíme se jen o kultuře ve smyslu divadel, hudby nebo nějakého umění, mám na mysli kulturu žití, která nás všechny stmeluje dohromady.""Když se podíváte na Prosperity Index České republiky, tak jsme poměrně vysoko v řadě rozvojových indexů, ale co se týká sociálního kapitálu, jsme na 127. místě, což je stejně jako Nigérie. To mě zaujalo, protože z Nigérie pochází můj otec. Nevím, jestli někdo z vás byl v Nigérii, ale je to velmi zajímavé srovnání. Ptejme se, proč tomu tak je. Někdo říká, že sociální kapitál je o tom, jak si lidé navzájem důvěřují. Já myslím, že je hlavně o tom, jak se mají lidé rádi. A kultura je ideálním klíčem k tomu, aby se lidi dokázali bavit o tom, co mají společného. My máme stále spíš ve zvyku vnímat ty rozdíly. V cestě hledat shodu nám může pomoci právě kultura vycházející z regionů, z měst... Jsem vyslanec Dobré vůle České republiky. Ve svém portfoliu mám spoustu aktivit, kterými se snažím propagovat naše hodnoty na všech úrovních. V Liberci plánujeme sérii workshopů o rozvoji kreativity. Kreativita lidí je řazena mezi tři nejdůležitější vlastnosti lidí budoucnosti. Budu sem nyní jezdit vícekrát, potkávat se s lidmi a propagovat myšlenku Evropského hlavního města kultury. Ta cesta za tím, abychom ten titul vyhráli, určitě nebude jen o tom, abychom si řekli, že to chceme. Za tím bude spousta práce a jsem připraven se toho účastnit."

Silvie Langrová (dříve Pálková) žije v Liberci od roku 1997. Je sbormistryně a umělecká šéfka úspěšného libereckého dětského sboru Severáček, který znají posluchči nejen u nás, ale i ve světě. Soubor je rovněž nositelem řady ocenění a prošlo jím mnoho úspěšných pěvců.

"Děkuji Ivanovi za to, že mě nominoval, i když jsem s tím měla trochu problém vzhledem k tomu, že jsme manželé. Ale Liberci pomůžu ráda nejen kvůli manželovi, ale kvůli Liberci jako takovému, protože toto město mi velmi přirostlo k srdci a je to pro město ohromná příležitost. Liberec byl dosud vnímám jako město sportu, jako město obklopené přírodou a kultura je trochu v pozadí. Myslím, že má-li něco fungovat, je potřeba pro to nadchnout v první řadě děti a mládež, což je moje parketa. Liberec je zpívající město, jsme velmoc mezi městy v počtu nejrůznějších sborů. Takže i v tomto ohledu bych toto ještě více ráda podpořila různými projekty."

Paulie Garand, rodák z Liberce, má naprosto nezaměnitelný muzikantský styl. Je nejen rapper, producent, režisér a vlastník módní značky, ale v neposlední řadě také úspěšný influencer s miliónovými zhlédnutími svých klipů na sociálních sítích.

"Jako patriot to beru jako velkou výzvu být součástí tohoto pokusu o kulturní renesanci pod Ještědem. Spousta umělců nad Libercem zlomila hůl a já bych se chtěl pokusit jim ukázat, že má smysl si držet tento domov a o kulturu na severu bojovat. Přál bych si, aby to tu pulsovalo, chci oživit místa, která mají pro mě potenciál. Chybí mladý lidi v centru. Přál bych si, aby to tu žilo jako v mém oblíbeném berlínském Kreutsbergu. Liberec je kotlina snů, do které nikdo nevidí, a já bych byl rád, kdyby se do té kotliny co nejvíc lidí podívalo."

Markéta Pechová je dálková plavkyně, která v roce 2019 jako první hendikepovaná žena na světě překonala kanál La Manche, a to v čase 12 hodin a 31 minut, za který by se nestyděla ani celá řada zdravých sportovců. 22. června Markéta převezme medaili města Liberec.

"Přednáším po celé republice nejrůznějšímu publiku. V září mi vyjde kniha Můj životní příběh a samozřejmě tam pořád píši o Liberci, takže i tím budu projekt propagovat. Já jsem tedy původem z Českých Budějovic, v Liberci žiji pět let a jsem tu nesmírně šťastná. Nechci nic říkat proti Budějovicím, ale přístup lidí tu je jiný. Lidi si tu víc pomáhají. V oblasti sportu určitě. Nebýt zdejší pomoci, tak bych La Manche nepřeplavala.

Jan Randáček je historik umění a v letech 2008 až 2020 úspěšný dlouholetý ředitel Oblastní galerie Liberec, které získal odbornou a mezinárodní prestiž. Od listopadu 2020 je národním expertem sbírek současného umění Evropského parlamentu.

"Já tu kandidaturu chápu jako počin sebevědomého města. Liberec má samozřejmě mnoho problémů a úkolů, které musí řešit, ale to není důvod, proč by se měla oblast kultury odsouvat. Kultura není zbytná věc, je to součást našeho života, i když to někteří nechtějí přijmout. Liberec má samozřejmě problémy i v kulturní oblasti. Věřím, že již samotná kandidatura je pomůže odstranit nebo alespoň nastínit jejich možné řešení, a doufám, že se Liberec jako město probudí... První kroky jak pomoci jsem již udělal. Já tady sbírám zkušenosti, což je věc, kterou jsem dělal i před tím. Jezdit a dívat se, jak kde co dělají, je totiž velmi důležité. Ačkoliv je Brusel jako hlavní město Belgie trochu jiné město než Liberec, jsou i tady věci, které do Liberce přenést lze. Co se vlastní kandidatury týče, jsem samozřejmě připravený odsud nějak pomoct, ale myslím, že nějaké přímé lobování by nemuselo být pochopeno dobře."
                                                                                  Text a foto Mad