Bývalá továrna Mastných v Lomnici nad Popelkou, brownfield nalezený vizionářem

Počátek historie továrny (MAPA) spadá do poloviny 19. století, kdy Vincenc Mastný založil mechanickou tkalcovnu. V letech 1865 až 1892 firmu vlastnili Šlechtovi. Roku 1893 se firma navrátila do portfolia rodu Mastných a získala jméno, které její průčelí zdobí dodnes: T.H. & V. MASTNÝ, MECHANICKÁ TKALCOVNA. V té době byla rovněž zásadním způsobem přestavěna. Ekonomické potíže, které firmu střídavě pronásledovaly od konce 1. světové války, nakonec ukončily počátkem 30. let éru Mastných. V roce 1937 zde začala pracovat tírna lnu a zároveň se z bývalé tkalcovny stal zemědělský sklad. Mezi epizodními vlastníky se objevuje lomnická Občanská záložna, opět Šlechtovi a v roce 1939 kupují tovární budovu bratři Halířové. Po znárodnění zde stále funguje počátkem padesátých let 20. století dokonce rozšířená tírna lnu. K ní roku 1959 přibývá člunkárna, samostatná součást firmy ELITEX. Po roce 1989 získává továrnu zpět rod Halířů. V roce 2012 ji po dlouhých jednáních kupuje Pavel Doležal, umělecký kovář z Velkých Popovic, a zakládá Spolek pro záchranu bývalé továrny Mastných v Lomnici nad Popelkou. ​Podrobně zpracovanou historii naleznete na www.tovarna-mastnych.eu nebo na www.lomnicenadpopelkou.cz. Na vrátnici nově přibyl nápis 5D ATELIER 2, což je odloučené pracoviště popovického 5D ATELIERu. Název Ateliér 5D vzbuzuje pocit přítomnosti vyšších dimenzí, dynamiky rozvoje, vizí budoucnosti. Pan Doležal to uvádí na pravou míru: "Ano, většina lidí to tak chápe, což nás těší, ale ve skutečnosti je to jednoduché, 5D, to je pět Doležalů, tři děti, manželka a já." Nicméně, překročíte-li práh vrátnice, opravdu se ocitnete v jiné dimenzi, ba přímo v alternativním kosmu. Industriální prostor si podal ruce s industriálním umělcem. Hned vedle požární nádrže vás čeká překvapení v podobě Spirály, díla vyrobeného podle návrhu jedné Doležalovy dcery na téma "Svoboda". Spirála sloužila na Designbloku vozíčkářům, kteří si tak výstavu mohli prohlédnout z ptačí perspektivy. Dovnitř se vchází vraty, které pan Doležal vyrobil podle nalezených plánů jako repliku vrat do bývalé strojovny, která dnes již neexistuje. Vrata jsou krásně zdobená, není divu, strojovna bývala chloubou každé fabriky a zde se dokonce chlubili tím, že stavbu zasklili, aby stroje každý viděl.  Továrna je v celkem ucházejícím stavu. To, že vůbec stojí, má dva hlavní důvody, pan Doležal vypočítává: "Zachránilo ji jednak to, že ji vlastnil Elitex a využíval ji, a pak to, že s lidmi, od kterých jsem to kupoval, byla velmi těžká domluva. Říká se, že přede mnou měla zájem řada spekulantů, kteří chtěli továrnu koupit jen kvůli pozemku a budovy by prodali na trámy, na červený pískovec, ze kterého jsou částečně postavené, a tak dále. Uspěl jsem ale až já."Hlavní sál je zároveň výstavní expozicí Doležala - industriálního architekta. Například stůl pro oddávajícího je vyrobený ze skla a starého soustruhu. Liberečáky určitě zaujme, že sedačky pocházejí z kina Varšava. Ve stůl se může proměnit i cirkulárka. Stačí mít fantazii a šikovné ruce.Velmi originální jsou ocelové karuselové skříně z tvůrcova "Kruhového období". Na modelu nám pan Doležal předvádí svoji vizi kruhové architektury. Ve Velkých Popovicích si postavil kruhovou garáž s jezírkem na střeše. Stopy přítomnosti uměleckého kováře naleznete všude na budově i v budově (okna, dveře, kliky, topení). Dobové repliky jsou Doležalovou specialitou. 5D Studio navrhuje a vyrábí i industriální interiéry. V továrně si můžete vyzkoušet industriální koupelnu, jakou hned tak někdo nemá. Součástí továrny je i sbírka motorek Raleigh, které Pavel Doležal sbírá skoro půl století. Třešničkou na dortu bývalé továrny Mastných, dnes vlastně Doležalovy továrny na sny, je výhled z věžičky, odkud přehlédnete celou Lomnici nad Popelkou s panoramatem Krkonoš v pozadí.Uměleckých vizí je továrna plná, ale jaká je vize ekonomická? Pan Doležal přiznává: "Jo, to kdybych já věděl. Ale vážně, já to stavím tržně. Když někdo přijde a něco chce, tak mu to pronajmeme. Dá se říci, že využíváme celou plochu (každé patro má 1 000 m²), ale kolik z toho využíváme komerčně, to je už horší."Pár lidí v továrně žije a tvoří v pronájmu. Občas zde po nich zůstane i nějaká stopa, jako například do kamene stavby vytesaný portrét Vincence Mastného na fotce níže. V současnosti je vytápěná asi pětina objektu, což znamenalo nainstalovat půl kilometru žebrových trubek a čtyři kilometry trubek ostatních. Továrník Doležal uzavírá: "Občas pronajímáme i parkoviště. Pořádáme svatby, koncerty, objekt často využívají fotografové, točily se tu i klipy, třeba pro Daru Rolins. Byli bychom rádi, kdyby projevili zájem třeba filmaři. Teď máme v plánu vylepšit ubytování." Brána areálu se za námi zavírá. Na ní se s námi loučí tabule s nápisem: "Vyjímečné prostory této fabriky jsou k pronájmu slušným lidem". Já bych ještě dodal "prostory podporující imaginaci a tvůrčího ducha". Ostatně, přesvědčete se sami, bývalou továrnu Mastných můžete navštívit i vy, informace naleznete na www.tovarna-mastnych.eu.

Text a foto Mad