Dá se říci, že kostel ve Smržovce je po katastrofě z nejhoršího venku, ale práce tu je pořád jako na kostele
Kostel sv. Archanděla Michaela můžou jiná města Smržovce jen tiše závidět. Patří totiž k nejlépe do krajiny zasazeným kostelům v Česku. Jeho poloha na vrcholu Kostelního vrchu je prostě dokonalá, a ačkoliv stojí mimo centrum města, tvoří zdaleka viditelnou korunu panoramatu Smržovky. Přesto měla tato státem chráněná památka namále poté, co roku 1967 vyhořela. S následky místní nadšenci bojují dodnes.
Základní kámen pozdně barokního kostela sv. Archanděla Michaela byl položen v prosinci 1767, přičemž se uvádí, že stavět se pravděpodobně začalo přinejmenším o rok dříve. Stavbu inicioval majitel panství Karel Josef Vojtěch Desfours, nicméně dílo bylo dokončeno až za jeho syna Františka Antonína a kostel vysvětili až 30. září 1781. Do pamětní schránky ve věži byly vloženy nejen listiny, ale také skleněná perla, symbol obživy většiny obyvatel okolí. Autorem původního architektonického návrhu byl pražský stavitel Johann Anton Schmidt. Plán byl během doby, zřejmě v souvislosti s nedostatkem financí a protahováním stavebních prací, zredukován. Dílo pak dokončil jiný stavitel.V souvislosti s inventářem je zajímavé připomenout dřevěného předchůdce kamenného kostela, protože po něm nový kostel zdědil nejen zvony, ale i další části vybavení. Dřevěný kostelík byl vybudován s koncem třicetileté války v letech 1647 až 1649. Stával trochu stranou vrcholu Kostelního vrchu, pravděpodobně blízko dnešní osmiboké hřbitovní kaple z roku 1756.Ač měl starý kostelík jen jednu věžičku, zvony se do ní postupně vešly tři a všechny pak byly přeneseny. První zvon byl odlitý již v době stavby kostelíku roku 1647. Jako jediný pak přežil rekvírování zvonů během obou světových válek a k jeho zničení došlo až během výše zmíněného požáru před padesáti pěti lety. Součást starého kostela tvořily také dřevěné malované desky zdobící stěny i strop. Desky ze stropu, zobrazující starozákonní výjevy, byly přeneseny do nového kostela. Ani jim se však požár nevyhnul a zachovalo se z nich jen pár artefaktů.Osudný požár vypukl 17. dubna 1967 od žhnoucího oharku zafouknutého do věže během neopatrného jarního pálení trávy. Od věže, jejíž báň se posléze zhroutila, vzplála celá střecha. Rudý kohout řádil tak intenzivně, že roztavil zvon a narušil klenby stropů, následkem čehož se zřítily křišťálové lustry. Panely, věnující se obnově kostela, obsahují poměrně bohatou fotodokumentaci té události. Fotky naleznete i na kostel-smrzovka.webnode.cz. Zarážející je, že záběry zachycují množství přihlížejících, dokonce i věž v okamžiku zhroucení, ale hasicí techniku, chrlící proudy vody, nikoliv.Škody byly nejen okamžité, ale hlavně pak následné. S opravou střechy se totiž začalo až za dva roky. Po dokončení opravy věže v roce 1973 kostel získal zvon od litoměřické konzistoře. Je dodnes jediným zvonem ve věži a je dokonce starší než sám kostel. Pochází z roku 1663. Věží bohužel opravy na dlouhá léta skončily a objekt chátral. Na stavu interiéru se podepsali nenechavci a vandalové.Roku 1991 se konečně začalo s opravou fasády, přičemž dokončena byla za osm let. V roce 1992 vznikla tradice pořádání adventních a benefičních koncertů. Na obnovu kostela přispívalo a přispívá ministerstvo kultury, kraj (předtím okres), město Smržovka i firmy a jednotlivci. Obnova interiérů začala v roce 2000 díky finančním injekcím od ministerstva kultury (částky od 270 do 400 tisíc korun ročně) a trvá dodnes. Roku 2004 bylo založeno občanské sdružení Michael, které se ujalo pořádání sbírek a organizování kulturního života v kostele, který pochopitelně stále slouží i věřícím.Před deseti lety byly dokončeny nové elektroinstalace. Při té příležitosti se o Noci kostelů rozsvítily tři nové křišťálové lustry. Ten ústřední věnovala Nadace Preciosa, dva menší pak město Smržovka. Osvětlení výjevů křížové cesty, kůru a empor (celkem 48 kusů!) věnoval David Heřman.Mezi akce podpořené Libereckým krajem patří obnova varhan, kraj zatím dvakrát za sebou věnoval 245 tisíc korun. Varhany byly prakticky zničené, co nezvládl oheň, dokonali vandalové, takže varhanář Bohumil Žloutek ze Zásady vytváří vlastně nástroj nový. Přitom postupuje podle vzhledu varhan kostela v Roprachticích, které vyrobila stejná firma. K vidění je zatím prospekt nástroje, takže při běžném pohledu si nevšimnete, že jádro varhan stále chybí.O restaurátorský zásah prosí rozpadající se dřevěná kazatelna, která sama o sobě představuje zajímavou ukázku řemeslné dovednosti předků. Pod lešením je již skryt rokokový hlavní oltář z poloviny 18. století. Takže jak bylo řečeno úvodem, navzdory dílčím významným úspěchům je ve smržovském kostele práce stále jako na kostele. Kostel je veřejnosti přístupný během koncertů, kulturních akcí a po dohodě se zástupcem Spolku Michael (viz www.smrzovka.cz). Na jeho obnovu můžete přispět i vy. Určitě by to přinejmenším pozvedlo na vyšší level váš radostný pocit, až si budete prohlížet panorama Smržovky z některého z okolních kopců.
Text a foto Mad