Jak se prodávají a kam putují české vánoční ozdoby? Navštívili jsme největší evropskou vzorkovnu
Vzorkovna, nabízející obchodníkům na výběr přes 25 tisíc vzorků různých dekorů, se nalézá v Rychnově u Jablonce a vlastní ji firma ORNEX. Tato impozantní sbírka není bohužel veřejně přístupná. Nicméně ORNEX každý rok věnuje něco Muzeu skla a bižuterie v Jablonci n.N., které je vlastníkem největší veřejné sbírky, čítající přes 15 tisíc vánočních ozdob, takže i běžní obdivovatelé vánoční krásy nejsou o nic ochuzeni.
Využil jsem možnost vzorkovnu ORNEXu navštívit. Průvodcem mi byl Lubor Niederle. Ve firmě pracuje 22 let a stále ho to baví. Jak sám říká, svoji práci miluje i proto, že v ní je historie naší země a kus sklářského umění, na což je hrdý. Lubor Niederle je tedy přesně ten správný člověk pro rozhovor na téma České vánoční ozdoby.
Představte nejprve firmu ORNEX.
Naše firma byla založena roku 1991. Je pokračovatelem navrhování a výroby ozdob, která zde existovala po více jak sto let. Vánoční ozdoby přežily textil, protože díky exportu měly dobrý základ a naučili jsme zákazníky jezdit do Jablonce, kde jsme mívali sídlo. To nám pomohlo přežít těžké období po roce 2000, kdy poptávka každoročně klesala. Jsme spoluvlastníky výroby v jedné továrně a spolupracujeme se všemi výrobci v České republice.
V čem je vaše největší deviza?
Naše přidaná hodnota je v návrzích a v prodeji. Soustřeďujeme se na grafický design, vše, co zde vidíte, je naše know-how. Takže návrh je náš, pak zadáme výrobu. Děláme servis velkým zahraničním zákazníkům, kteří přijíždějí s představou o ucelených kolekcích, a to je přesně to, co my jsme schopni jim nabídnout. Máme nejkrásnější vzorky od výrobců z České republiky, takže zákazníci vybírají na jednom místě a nemusí všechny objíždět, nehledě na to, že někteří výrobci ani nemají pro taková jednání vhodné podmínky.
Co zákazníkovi aktuálně nabízíte a v jakých termínech pracujete?
Tady, kde vedeme rozhovor, jsou všechny nové vzorky na rok 2020, na novou kolekci. Je to celoroční práce našich návrhářů. To tu před rokem nebylo a za rok to tu již nebude. To znamená, že zákazníkům nabízíme pokaždé nové kolekce, jak to bylo tradicí u jabloneckých exportních firem. V listopadu a prosinci již nejsme schopni nic vyrobit, výroba dovyrábí věci nasmlouvané na letošek. Takže když přijde někdo v listopadu a myslí si, že si nechá udělat něco na zakázku, tak je již pozdě. Na to je nejlepší leden a únor, kdy jsou volné kapacity. Teď jsme my a všichni výrobci schopni nabídnout jen to, co máme na skladě.
Některé z ozdob, které zde vidím, se možná prodávají na vánočních trzích nebo v jabloneckém Palace Plus. Kde jinde české ozdoby koupím jako jednotlivec?
Dnes jediným rozvíjejícím se trhem jsou e-shopy. Vánoční ozdoby kamennou prodejnu neuživí a jako doplňkový prodej k jinému sortimentu jsou ozdoby kusovou záležitostí pro sběratele. Na našem e-shopu nabízíme 250 položek a třetina jsou formičky. Až si říkáme, že jsme byli hodně velkorysí.
ORNEX vznikl ze slov Ornament a Export, do kterých zemí vyvážíte nejvíce?
Našimi největšími trhy jsou Německo, Rakousko, Velká Británie, ale vyvážíme v podstatě do celé západní Evropy. Dále tradičně exportujeme do USA, Austrálie, na Nový Zéland, do Izraele a dalších zemí.
To je hodně široké teritorium, předpokládám, že do různých zemí nevyvážíte totéž.
Evropské země jsou více tradiční, konzervativní. Vyžadují zlato, červenou, stříbrnou. Převažují koule. Naproti tomu za oceánem je koule jen doplňkem a vše stojí na formičkách a na volně foukaných tvarech. A foukané tvary jsou naše specialita. Naše tradiční české technologie se totiž od ostatních výrob v Evropě odlišují tím, že používají tenké sklo. To sice není úplně vhodné na formy, protože může praskat, ale je lehké a elegantní.
Jak se český vkus liší od vkusu sousedících německy mluvících zemí?
Němci, Rakušané a Italové jsou našimi největšími zákazníky a jsou zároveň nejkonzervativnější. Pro ně tu je víc jak polovina vzorků, co vidíte. My jsme víc na zasněžené vesničky a krajinky. Němci jsou konzervativnější než my, chtějí hodně zlata, u nás zlato zas tolik nejede. Pro tuzemský trh jsme letos připravili ještě něco jiného, než co visí tady, a to pět menších kolekcí, které se zatím dobře prodávají. Chceme vyjít vstříc starší generaci, která si ještě pamatuje, jak to bylo za dob jejich babiček, takže jedna z těch nabídek je retro.
Dále jste jmenoval Velkou Británii, co milují tam?
Anglie je tradičnější, tam mají rádi pěkně malované české koule, červenou, cesmínovou zelenou, modrou a také dekor páva. Ale především, Angličani ozdoby umí nabídnout opravdu vkusně, tam každý obchodní dům dělá to, co by správně měly poskytovat obchodní domy v každé zemi, ukázat lidem, co je vkusné, hezké. To by měl být vedlejší produkt obchodních domů, vychovávat zákazníky ke vkusu. Kýče je všude dost.
Ještě mě zaujala Austrálie...
Tam mají anglicko evropskou eleganci se šmrncem modré barvy, protože slaví Vánoce v modré. A oblíbení jsou ptáčci, což je přesně to, co jim můžeme nabídnout my, naše nabídka ptáčků je obrovská, jedna z největších na světě.
Zatím jste hovořil jen o exportu na západ, co východní trhy?
Ukrajina, Rumunsko, Slovensko a další mají své výrobce, kteří vyrábějí přímo podle vkusu své země. My se specializujeme na export směrem na západ. Naše vzorky vycházejí vstříc vkusu zahraničního zákazníka. Vlastně jen málo z těch věcí, které zde vidíte, by si objednal český zákazník.
A nejkurioznější požadavek, který jste realizovali?
Třeba lebka ve formě vánoční ozdoby, což by průměrného Čecha nenapadlo. Pak jsou i ozdoby, které vlastně ani nejsou vánoční a stávají se celoroční dekorací bytu. Společnost se dostává do extrémů, my ukazujeme nějakou zlatou střední cestu. Nesnažíme se šokovat, snažíme se udržovat tradici a kulturu. Hm, jakými trendy se tedy řídí český člověk?
Je omyl se domnívat, že se v našem případě lidé řídí nějakými trendy. Naším průměrným zákazníkem je žena nad 45 let. Tedy vyzrálá žena, která ví, co chce, a má vzpomínky z dětství. Chce si nakoupit tak, aby se cítila doma dobře, aby jí to ladilo s interiérem a tak dále.
A co kupují lidé do té pětačtyřicítky?
Mladí lidé se na Vánoce dívají pragmaticky, proč by platili za nějakou kouličku docela dost peněz, když se to může rozbít, malé dítě se může pořezat. Radši koupí plastové, dřevěné, textilní ozdoby a jsou v pohodě. To je naprosto v pořádku. Jako se mění politika, ekonomika, příroda, tak se mění i společnost a vkus. Když se zeptáte mladých lidí, tak ti si v naprosté většině koupí jen světélka nebo toho koupí méně a ve stylu IKEA. Naše ozdoby jsou věcí tradic, většinou je kupují lidé, kteří již doma malé děti nemají a chtějí si udělat radost.
Již tu padlo, že ozdoby se stávají univerzální dekorací bytu, jak vnímáte tento trend?
Ano, je tomu tak, někteří lidé si říkají, proč to vytahovat jen jednou za rok, ale ono to zase souvisí s tradicí. Řada lidí si to naopak ráda užije o Vánocích, chtějí rodinnou pohodu, vytahování ozdob a jejich věšení je pro ně malý svátek. Se zdobením pomáhají děti, je to rodinná tradice. Mladší generace si to chce dělat po svém, ale to je trochu jiný segment, tam má šanci ta konkurence s hladkou červenou koulí made in China.
Jak konkurujete té levné čínské konkurenci ve stylu IKEA?
Těžko konkurujeme, ale uvědomme si, že českou zdobenou kouli si nikdo doma za cenu, za kterou se prodává, nevyrobí. Můžete si koupit levné čínské kolo, nebo si připlatíte na české kolo, protože cítíte a vidíte tu kvalitu. S ozdobami to je podobné. Až na to, že kvalita se neprojevuje funkčností, ale jen designem. Apelujeme na to a jsme rádi, když zákazník ocení kvalitu. To máte jako s tím lokálním zemědělstvím. Nakupujeme česneku na 200 milionů korun ročně a přitom ho umíme produkovat sami. Jenomže ten dovezený česnek je levnější. Přesto lidé začínají víc věřit našemu českému česneku. Platí to i u ozdob, ale je to běh na dlouhou trať. Nákup u nás má pro vás dále bonus v tom, že víte, že jste podpořil českou firmu a že díky tomu třeba i nějaký váš příbuzný má práci. Takže podstatné je, že čeští výrobci budou rádi, že naši zákazníci nám zůstanou věrni. To, že u nás výroba vánočních ozdob stále existuje, není samozřejmost. Vezměte si, jak zkrachoval a zmizel textil. Když se něco zpřetrhá, je hrozně těžké to znovu vybudovat. Jsme závislí na našich zákaznících. Když se zboží neprodá, tak se stává nepotřebným materiálem, který není nezbytný pro naše bytí, nikdo hlady trpět nebude. Je to něco navíc, ale je to součást naší kultury, je to tradice.
Děkuji za rozhovor. Ptal se a fotografoval Mad