Jiří Pačinek pronikl do dalšího chrámu. Jeho uranové sklo spolu s hudbou Miloše Mia Vacíka dalo nový rozměr kryptě kostela Nalezení sv. Kříže v Litomyšli

30. 06. 2022 | 0:00

Z hlediska sklářského navazuje site specific instalace Tóny skla volně na projekt Sublima, který byl po celý rok, až do loňského konce září, vystaven před libereckou radnicí.

Sublimu si nyní můžete prohlédnout v rajské zahrádce Severočeského muzea v Liberci. Asi čtyři metry vysoké dílo tvoří zhruba tři stovky ručně foukaných a různě tvarovaných skleněných kapek, připevněných na ocelové nosné konstrukci (viz GENUS.CZ). Spodní komponenty mají modrou barvu, která směrem ke křišťálově čirému vrcholu bledne. Sublima tak nejvíc připomíná fontánu zamrzlou v jednom okamžiku, ztuhlou lávu, fantaskní rostlinu nebo třeba reprezentativní lustr otočený spodkem nahoru.Sublima před libereckou radnicí v období adventu 2020.V současnosti Sublima zdobí rajskou zahrádku Severočeského muzea v Liberci.Pro Litomyšl Jiří Pačinek ideu Sublimy posunul na další level. Tentokrát použil uranové sklo, které pod UV zářením ve tmě světélkuje limetkově zeleně až citronově žlutě. Jednotlivé elementy Tónů skla pak umělec nekupí do výšky jako u Sublimy, ale nechává je vyvěrat ze země do téměř absolutní tmy krypty kostela Nalezení sv. Kříže. Po vytvoření Křišťálového chrámu v Kunraticích u Cvikova tedy Pačinkovo sklo obohatilo další kostel. Jiří Pačinek vysvětluje, že v kryptě chtěl vytvořit proudy jakési pralávy. Vy si ovšem můžete představit cokoliv jiného. Do tmy jedovatě fosforeskující trsy, rašící podél sloupů a stěn podzemí, připomínají také invazi gigantických mimozemských hub nebo vegetace z filmu Avatar.Piaristický kostel Nalezení sv. Kříže v Litomyšli.Vstup do krypty.Jiří Pačinek v Litomyšli nevystavuje poprvé. Loni v létě zaplavil svými křišťálovými kreacemi veřejné prostory města (zahradu Augustovy tiskárny a zámeckou Francouzskou zahradu) a interiér hotelu Aplaus plus přilehlou A Galerii Anety a Davida Fišerových. (Po Litomyšli se tyto křišťálové bakchanálie s loňským podzimem přesunuly do České Lípy na vodní hrad Lipý. Dobrou představu o tom, oč šlo, dává skleněná zahrada, budovaná již několik sezón před Pačinkovou sklárnou v Kunraticích u Cvikova.)Site specific instalace Tóny skla.Tím litomyšlská stopa Jiřího Pačinka zdaleka nekončí. O loňských Vánocích tento světově známý sklář obohatil tradiční litomyšlskou výstavu betlémů o betlém skleněný, přičemž městu a kostelu při té příležitosti věnoval skleněné Jezulátko. Zlatým hřebem pak bylo vystavení autorské kopie Křišťálového relikviáře svaté Zdislavy, který Jiří Pačinek v originální verzi vytvořil jako oficiální dar pro Svatého otce, papeže Františka.Tóny skla, detail.Tóny skla, detail.V Litomyšli Pačinkovy skleněné monumenty zdobí hotel Aplaus dodnes a aktuální výstava v A Galerii představuje Pačinka seniora i juniora. Představeny jsou rovněž práce dělané podle návrhů Bořka Šípka, pro kterého Jiří Pačinek léta pracoval. Je tedy logické, že se Jiří Pačinek stal také součástí 18. ročníku Smetanovy výtvarné Litomyšle 2022, a to dílem nejen výtvarným, ale i hudebním.Pačinek v A Galerii.Pačinek ve veřejném prostoru. Hotel Aplaus, Litomyšl.Nedílnou a naprosto rovnocennou součástí site specific instalace Tóny skla je totiž zvuková složka vytvořená Milošem Miem Vacíkem, zakladatelem české školy samby, malířem, básníkem, mužem obdařeným mnoha dalšími vlohami. Zvuk obsahuje dvě ingredience. Prvnímu plánu dominuje meditační hudba, možná hraná na hang nebo podobný nástroj. Hudba plyne před horizontem autentických zvuků sklárny. Občas zaslechneme i útržky rozhovoru a ozvěny tříštícího se skla.Piaristický kostel Nalezení sv. Kříže v Litomyšli.Nutno uznat, že pro lepší umístění Tónů skla by oba pánové lepší místo hledali jen těžko. Piaristický kostel Nalezení sv. Kříže v Litomyšli je místem, do jehož krypty takovéto konceptuální umění zapadá dokonale. Monumentální barokní chrám má celkem pohnutou historii. Jeho stavba začala roku 1714 a vysvěcen byl o osm let později. Za tři století své existence celkem čtyřikrát (někde uváděno i pětkrát) vyhořel. Po komunistickém převratu stavba chátrala a roku 1972 byla pro veřejnost uzavřena.Kdo je autorem tohoto uměleckého díla se dozvíte na konci obrazové reportáže.V roce 2010 konečně začala velkoryse pojatá revitalizace. V roce 2014 byl chrám slavnostně znovu vysvěcen, ovšem od té doby zdaleka není jen hojně navštěvovaným stánkem náboženským, ale i kulturním. Interiér byl odvážně dotvořen Ateliérem Štěpán (konkrétně přímo Markem Janem Štěpánem, Vandou Štěpánovou a několika jejich spolupracovníky, viz www.atelier-stepan.cz).Piaristický kostel Nalezení sv. Kříže v Litomyšli. Vstup do krypty a další prvky jsou díly výtvarníka Václava Ciglera a Michala Motyčky.Barokní výzdobu doplnila díla Václava Ciglera a Michala Motyčky, kteří jsou i autory futuristického vstupu do krypty (viz vytvarnalitomysl.cz). Na galerii kostela je expozice církevních děl ze sbírek diecézního muzea a nově je přístupná terasa mezi oběma věžemi. Odsud je krásný pohled na zámek, který je zapsaný na seznamu kulturního dědictví UNESCO.Tóny skla si v Litomyšli můžete prohlédnout až do konce října 2022.Pod klenbou chrámu levituje několik desítek světle šedých krychlí. Jméno autora této umělecké instalace ale nehledejte, nejde o umění, nýbrž o technické řešení akustiky prostoru. Kostel slouží i jako koncertní sál pro téměř šest set diváků. Kvalita akustiky bohužel výrazně kolísá s místem, kde sedíte. Proto byly pod strop chrámu před právě probíhajícím ročníkem Smetanovy Litomyšle umístěny akustické kostky, mající problém potlačit. Jsou opravdu impozantní a vyvolávají úvahy o tom, co je a kam směřuje současné umění…

Text a foto Mad

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace