Průběžná zpráva z mezinárodního festivalu Anifilm, soutěžní filmové přehlídky domácí a světové animace

Festival se koná od úterý do neděle. Je sice již třetím Anifilmem pořádaným v Liberci, ale prvním probíhajícím svobodně bez covidových omezení. Jeho atmosféru jsme vyrazili nasát hned v úterý ráno přímo do centra festivalového dění, kterým je liberecký zámek. Popravdě řečeno jsme nemuseli tolik spěchat, protože jsme chvíli měli pocit, že jsme vtrhli na návštěvu čtvrt hodiny před domluveným časem a hostitele zastihli uprostřed příprav. Atmosféra startujícího festivalu byla velmi vzrušující, takže nevadilo, že v místnosti virtuální reality dobrovolníci teprve zapojovali 3D brýle a že loni velmi oblíbené dabingové studio České televize bude pracovat až od čtvrtka (tedy ode dneška). Oboje můžeme na základě loňské zkušenosti vřele doporučit. Tomáš Rychecký, ředitel Anifilmu, si již během dopoledne účast pochvaloval slovy: „Letos je zájem o festival daleko větší. Hned ta první projekce, která začínala v deset hodin, byla zcela plná a dopředu zarezervovaná.“ Naplné obrátky jela také Škola animace powered by Nadace PPF. Pod záštitou Spolku Ultrafun se na jejím chodu podílejí školy, které nějakým způsobem vyučují animovaný film, nebo spolky zabývající se výukou animovaného filmu. Co animační stůl, to je nejen jiná animační technika, ale i jiná škola nebo spolek, takže se lehce dopočítáte, že na Anifilm přijelo mládež zasvětit do světa animace celkem šest škol a spolků.Děti tvořily teprve asi hodinu, ale některé týmy již měly hotových skoro deset vteřin filmu. Vezmeme-li v úvahu, že zvolená frekvence byla 12 snímků za vteřinu, tak klobouk dolů! Anna Masníková z Ultrafunu vysvětluje: „Většina zde tvořících dětí již má nějaké zkušenosti. Ať již si to třeba samy zkoušely v nějaké mobilní aplikaci nebo v rámci školní výuky, kde se animace implantuje do osnov v rámci programu audiovizuální výchovy. Záleží pochopitelně na tom, jak je učitel osvícený, ale animace nemusí být jen předmětem výtvarné výchovy. Je například skvělým nástrojem pro prezentace v projektové výuce a pro osvojení si týmové práce.“Dopoledne je Škola animace určená především osloveným školám. Zájem i spektrum škol byly velké, přihlásila se například také mateřská škola. Jinak může přijít kdokoliv, kdo má zájem. Organizátoři čekají velký nával především o víkendu. Na otázku, zda si animátoři nevychovávají předčasně konkurenci, Anna Masníková odpovídá se smíchem: „Vychováváme si spíš kolegy než konkurenci, na to je český animovaný trh velmi malý.“Kromě hostitelů, kterými jsou Liberecký kraj a statutární město Liberec, má Anifilm mnoho dalších partnerů. Generálním partnerem je Nadace PPF a hlavním partnerem Skupina ČEZ. Dalších partnerů a partnerských organizací má festival několik desítek. Z nich partnerem na první pohled viditelným je Křišťálové údolí. Na všech libereckých Anifilmech mělo a má svoji instalaci. Ta loňská dokonce dodnes zdobí park před východním křídlem zámku.Dvorními dodavateli těchto skleněných instalací se stali bratři Jan a Ondřej Salanští. Jenže letos avizovanou ukázku skleněného žebříku, vyráběného pro věž Severočeského muzea (viz obrazová reportáž GENUS.CZ), jsme nemohli nikde najít, zato jsme potkali oba bratry. „Tak avizovaný žebřík se nám bohužel do data festivalu nepodařilo vyrobit, je ve stádiu polotovarů, a protože nechceme věc uspěchat, zvolili jsme variantu představení mraků z hutního skla. Stále to je pozvánka na 23. srpna, kdy bychom měli odhalit instalaci skleněného žebříku v Severočeském muzeu, protože myšlenka je taková, že náš skleněný žebřík poroste do nebe a skleněné mraky budou součástí díla,“ ukončil naše snahy o hledání výtvarného objektu Jan Salanský. Skleněné mraky se vznášejí ve vestibulu zámku a jsou fakt povedené, ani by žebřík nepotřebovaly.Letošní Anifilm bohužel nebude mít dlouhodobější pokračování ve výstavě, jakou byla loni unikátní expozice kulis a herců animáku Myši patří do nebe, na jejíž návštěvnosti, zejména ze strany škol, se negativně podepsala doba covidová. Ředitel Rychetský vysvětluje: „Témat je hodně, ale výstava k filmu Myši patří do nebe se připravovala půl roku a přišla na stovky tisíc korun. Po zkušenosti z loňska jsme se rozhodli, že nebudeme věnovat tolik energie a času na tak obří výstavu, a jdeme cestou několika drobnějších expozic rozmístěných po zámku. Výstavu srovnatelnou s loňskem bychom asi dělali až příští rok.“Festival byl oficiálně zahájen večer v Divadle F. X. Šaldy programem, kterým přítomné opět provedl skvělý Tomáš Měcháček. Tentokrát mu zdatně sekundovala herečka a zpěvačka Barbora Šampalíková. Hlavním bodem bylo udílení cen soutěžní sekce Český obzor a předání Ceny za celoživotní přínos animovanému filmu střihačce Jiřině Pěčové. Jiřina Pěčová stojí za mnoha kultovními seriály i autorskými filmy, jako jsou Maxipes Fík či Čtyři lásky. Spolupracovala například s režiséry Genem Deitchem, Pavlem Koutským, Václavem Bedřichem a Vlastou Pospíšilovou. Součástí programu Anifilmu je uvedení výběru z její tvorby a ona sama ve speciální přednášce přiblíží, co obnáší práce střihače animovaného filmu.Ceny sekce Český obzor mohou být rozdány hned první večer proto, že o nich nerozhoduje odborná porota Anifilmu, ale Rada animovaného filmu. Cenu za nejlepší český animovaný seriál získal David Súkup se seriálem Jezevec Chrujda, konkrétně epizoda „Jak našel svou velkou lásečku“, a nejlepším českým videoklipem se stal počin Barbory Halířové Irvin Venyš &  Epoque Quartet: Cimpoiasca. Tatáž autorka vyhrála i soutěž českých zakázkových děl, a to se spotem Chained.Hned dvakrát bodoval celovečerní animák Michaely Pavlátové Moje slunce Mad. Získal cenu České televize za nejlepší české animované dílo a vzápětí se autorka radovala i z Ceny Nadace PPF za nejlepší český krátký a celovečerní film. Tento česko-slovensko-francouzský koprodukční animovaný film jste již mohli zhlédnout v kinech a dostupný byl například i na HBO. Film vznikl na motivy novely Frišta novinářky Petry Procházkové. Že nejde o film jednoduchý a že určitě není pro děti, napovídá anotace pravící, že snímek vypráví o dívce Heleně z Prahy, která se chce v Kábulu vdát za svého spolužáka Nazira. Film, již oceněný také jinde, měl shodou okolností premiéru v době, kdy se vlády nad Afghanistánem opět ujal Talibán.Ani nejlepší český studentský film, animovaný dokument „Milý tati“ režisérky Diany Cam Van Nguyen, není žádnou třeskutou zábavou. Jde totiž o výtvarně pojatou osobní zpověď Diany, která ztratila cestu ke svému otci, přesněji řečeno hledající odpověď na otázku, proč otec ztratil cestu k ní. Zajímavostí je, že  Diana Cam Van Nguyen po zámku naaranžovala řadu obálek, které figurují i v dotyčném filmu. Jsou opatřeny unikátní českou známkou s portrétem představitelky Diany. Známka je orazítkovaná názvem filmu. Myslím, že návštěvníci, kteří byli všímaví a obálku si odnesli, mají nyní doma věc, jejíž hodnota může ve filatelistickém světě nabýt časem nečekané hodnoty.Na slavnostním večeru byla, kromě rautu, který následoval po přesunu publika na zámek, zajímavá ještě jedna věc. Jak ředitel festivalu Rychetský, tak hejtman Půta ve svých projevech zmínili snahu získat liberecký zámek, přičemž konkrétně Martin Půta byl poměrně velmi razantní, když prohlásil: „Jsem rád, že Anifilm je tady potřetí a já myslím, že jeden z těch z úkolů, který tady padl na začátku (pozn.: narážka na úvodní vstup moderátora Měcháčka), týkající se spojení se zámkem v centru, se prostě brzy povede.“ Tak uvidíme. Vy ale na nic nečekejte, Anifilm je v plném proudu a je nabitý přednáškami a workshopy těch nejpovolanějších. Program je plný nejen filmů soutěžních, ale i nesoutěžních. Letní kino před radnicí navíc funguje zdarma. Nesoutěžní sekce má letos podtitul „Humor“. A toho je v současnosti opravdu třeba.Text Mad + Darka, foto Mad