Vodní slavobrána přivítala po pětiměsíční výluce první vlak na unikátním mostu prince Friedricha Augusta. Z Liberce až na Oybin nebo do Jonsdorfu opět dojedete po kolejích

Během výluky zprostředkovávaly náhradní dopravu z hlavního nádraží na nádraží Žitava předměstí autobusy. Měli-li jste štěstí, mohli jste se sice svézt historickým Ikarusem, ale čekání na náhradní spoj, přesedání a tak dále, to prostě není ono. Teď tedy můžete vyrazit třeba z Liberce až na Oybin nebo do Jonsdorfu výhradně po kolejích. Lístek si koupíte u nás, ale pozor, na úzkokolejku si musíte přikoupit parní příplatek za 5 € (ceníky a jízdní řády naleznete na www.zittauer-schmalspurbahn.de/cz/).Stavební ruch na mostě si zasluhuje pozornost jednak proto, že po něm jezdí turisty velmi vyhledávané parní vlaky žitavské úzkokolejky směrem do Žitavských hor. Před pandemií historickou železnici využívalo kolem čtvrt milionu cestujících ročně, z toho asi třetina z České republiky.Druhým důvodem, proč rekonstrukci památkově chráněné stavby sledují média nejen v Německu, je fakt, že, ač se to na první pohled nezdá, jde o zcela unikátní stavbu. Most prince Friedricha Augusta (MAPA), jeden ze šesti mostů a lávek pro pěší spojujících v Žitavě levý a pravý břeh říčky Mandavy, není z dálky ničím pozoruhodný. Při bližším pohledu však zjistíte, že jde o raritu přinejmenším německou, možná i světovou.Technicky vzato zde stojí mosty dva a kříží se přesně uprostřed vodního toku. Most silniční je z kamene a betonu, most železniční tvoří příhradová konstrukce žitavské úzkokolejné dráhy. Toto řešení je opravdu velmi zvláštní. Mosty, na kterých je vedená železnice souběžně se silnicí, existují, i když ani to není běžné, ale most, na kterém se železnice se silnicí křižuje, navíc uprostřed, je jen jeden, a to právě most prince Friedricha Augusta v Žitavě.Jedinečnost v rámci Německa je potvrzená. Jestli je žitavský most také jediný na světě, se zatím ověřit nepovedlo, ale o dalším takovém křížení, realizovaném jinde, fandové železnic nemají informace. Víte-li tedy o podobném mostě vy, napište nám (net@genus.cz). Sice tušíme, že Žitaváci v takovém případě jásat nebudou, ale přesto pracovníkům úzkokolejky informaci předáme.Informace o historii mostu prince Friedricha Augusta jsou poměrně skoupé. Jako rok dokončení je nejčastěji uváděn rok 1896, ale toto datum bylo nově zpochybněno fotografií, podle popisu pořízenou po těsně po „slavné“ povodni, která se naším regionem prohnala v červenci 1897. Záběr dokumentuje, že most ve vrcholné fázi rozestavěnosti neutrpěl škody (viz www.saechsische.de). Proto se nově o mostu radši píše, že byl dokončen koncem 19. století.Na oné historické fotce je zajímavé i to, že tehdejší rozestavěnost, kdy byl most obložený bedněním, připomíná červenec 2022, kdy železniční část je sice dokončená, ale ta silniční připomíná právě stav v létě 1897. Je to způsobeno tím, že mostní oblouky byly v rámci rekonstrukce rozebrány, aby mohly být opraveny pilíře. Aby zůstala zachována historická hodnota, zpět se vrátí vše, co bude použitelné, což platí zejména pro kamenné prvky. Naproti tomu kovové zábradlí bylo bohužel v takovém stavu, že musela být vyrobena věrná replika.Otevření železniční části mostu využila společnost  Sächsisch-Oberlausitzer Eisenbahngesellschaft (SOEG) k marketingovým účelům. První vlak na mostě čekala přes deset metrů vysoká vodní slavobrána, o kterou se postarali hasiči z Žitavy a Oybinu. Atrakce přilákala davy diváků včetně několika školních tříd. Cestující, kteří jeli vlakem v odkrytém vagónu, dostali zdarma sprchu. Nikomu to nevadilo, byl horký červencový den.Text a foto (kromě fota z jeřábu) Mad + Darka