Hradčanské stěny nabízejí objevitelské výpravy na nejedno víkendové odpoledne

Vyrážíme z Hradčan od Infocentra (MAPA). Ačkoliv se zde kromě výletní infrastruktury, spojené s Hradčanským rybníkem a nedalekým bývalým vojenským letištěm, nenachází celkem nic pozoruhodného, zmínku si tato osudem zkoušená vesnička zaslouží. Hradčany byly založeny až počátkem 18. století v návaznosti na rozvoj průmyslu a až do roku 1948 se jmenovaly Kummer nebo Kummer am See (další info nabízí například www.zanikleralsko.cz). Podle názvu by se zdálo, že zde bydleli jen nuzáci a lidé trudomyslní, plní žalu. Nevím, co je na tom pravdy, ale nebylo tomu tak vždy. Na začátku 20. století se Hradčany staly díky rybníku a kouzelné okolní krajině vyhledávaným turistickým centrem. Byla zde velká pláž, plovárna, šest hotelů, několik restaurací, penzionů a dalších zařízení turistického průmyslu. Zlatou éru Hradčan ukončilo odstoupení Sudet nacistickému Německu. Tehdy zde wehrmacht začal budovat velký vojenský prostor sahající od České Lípy až po Mnichovo Hradiště. Těsně před koncem 2. světové války zde Němci stačili vybudovat i základ později proslaveného vojenského letiště. Obyvatelstvo se zde v průběhu 20. století vyměnilo hned třikrát. Nejprve byli po válce odsunuti Němci. Pak zde v dobách socialistického vojenského prostoru žili zaměstnanci vojenských lesů a vojenské správy. Teprve po zrušení vojenského prostoru 13. prosince 1991 se do Hradčan vrátil civilní život a vesnice začala normálně žít.Naším prvním cílem je Hradčanská vyhlídka, která se vypíná nad okolním terénem do výšky asi 60 m, tedy zhruba ve výši Petřínské rozhledny (na trase vyznačené s použitím mapy.cz bod č. 3). Na vrcholu stojí vysílač mobilního operátora. Skalní terasa nabízí výhled zejména na panoráma severu. V první řadě odsud máte jako na dlani hradčanské letiště a obzoru vévodí kopec Ralsko. Po směru toku Ploučnice dohlédnete do České Lípy a směrem severozápadním se můžete pokochat siluetou Krkonoš.Pár desítek metrů od vyhlídky se nachází zajímavý skalní útvar připomínající kotel nebo amfiteátr. Vrchol protíná rovněž podivný, evidentně umělý val, možná  výsledek nějaké vojenské činnosti. Podobný val dnes ještě navštívíme, ale nepředbíhejme.Z vyhlídky sejdeme do Kamenné rokle na trasu naučné stezky Jeřáb, pojmenované po chráněném jeřábu popelavém. Tento pták patří mezi ohrožené druhy a útočiště našel v oblasti Ralska. Stezka, vybudovaná Vojenskými lesy a statky, se nám bude nadále připomínat velkoryse pojatými infopanely, doplněnými o herní prvky. Kamenná rokle je tak trochu eufemismus, protože ony kameny jsou i několik desítek metrů vysoké a tvoří dlouhé stěny, převisy a systémy připomínající bludiště. Do počátku 17. století bylo území útočištěm medvědů a ještě do poloviny 18. století vlků a rysů. Dnes naleznete stopy bohatého výskytu víkendových zálesáků.Z NS Jeřáb doporučuji udělat krátkou odbočku k historickému opevnění (na trase vyznačené s použitím mapy.cz bod č. 6). Uprostřed lesa objevíte val s příkopem, velmi podobný tomu nahoře na vyhlídce. Toto opevnění bylo zbudováno ve 2. polovině 18. století a jeho součástí bývaly i dvě malé pevnosti. Umístění působí dojmem, že šlo o cvičný objekt. Zde je třeba říci, že oblast Ralska byla vojáky oblíbená již za Rakouska. Cvičiště zde bylo už za Josefa II. (blíže viz poměrně dobře zpracované heslo na Wikipedii). Vrátíme se na NS Jeřáb a pokračujeme po ní až k turistickému altánu, před kterým je odbočka směřující k vyhlášené trampské jeskyni Wachthaus. Pár zajímavých skalních útvarů uvidíte již cestou k jeskyni, která je vzorně zařízená. Kdosi ji vybavil i lůžkem vystlaným větvičkami. V zamřížovaném okénku je uložená keška (nyní možná již bývala uložená keška). Od Wachthausu můžete zkusit pokračovat dál po cestě a v místě jejího konce přejdete hřebínek zpět na NS Jeřáb. My se pár desítek metrů vrátili a použili k návratu přímo odbočku vedoucí do Smolné rokle. Roklí bez problému dojdete zpět do Hradčan. Závěrem jeden tip pro ty, kterým by pět kilometrů bylo málo. Od historického opevnění můžete pokračovat dál až na zelenou turistickou značku do Kraví rokle a pak na Jelení vrch, nedaleko kterého se (stále na zelené) nachází pozoruhodná jeskyně Psí kostel a nedaleko od ní již méně pozoruhodný útvar Skalní brána, připomínající někomu bránu pravčickou. Tuto exkurzi lze po neznačené cestě uzavřít jako krátký okruh s návratem do Hradčan po Staré lipské cestě (cyklisté určitě znají).Text a foto Mad