Hradní index porovnal výstupy na hrady v regionu. Nejvíc dá zabrat Ralsko, následují Bezděz a Frýdštejn
Když si během sezóny vyšlápnete na deset nejzajímavějších míst Libereckého kraje podle tzv Hradního indexu Kláštorná Kalcia, nastoupáte téměř 2 000 výškových metrů a ujdete přes 26 kilometrů. To je větší převýšení, než kdybyste z Pece pod Sněžkou dvakrát vyšli na nejvyšší horu České republiky, a vzdálenost větší než půlmaraton.
Jedničkou mezi nejnáročnějšími hrady se stal hrad Ralsko. Vystoupáte k němu 413 výškových metrů, tedy asi 137 pater. Druhý nejnáročnější je výstup na Bezděz, třetí potom na Frýdštejn.
Při velkém fyzickém výkonu je potřeba myslet na doplňování vápníku a dalších minerálních látek. Netýká se to ale jen sportu. I takový letní výšlap na hrad může dát tělu zabrat, vždyť tyto památky se často tyčí na pořádných kopcích.
Značka minerální vody Kláštorná Kalcia proto sestavila Hradní index, díky kterému je možné plánovat výlety na zajímavé hrady trochu jinak než obvykle – podle obtížnosti výstupu. „S minerální vodou Kláštorná Kalcia se pojí hradní legenda z roku 1241. Obráncům slovenského hradu Turiec, pod kterým pramení, prý dala sílu ubránit se tatarským vojskům. Proto jsme si řekli, že se na tyto památky podíváme zblízka a porovnáme, jak fyzicky náročné je k nim dojít,“ vysvětluje Ivana Minarič, brand manažerka Kláštorná Kalcia.
Pokud byste navštívili všech deset nejnáročnějších hradů v Libereckém kraji, zdolali byste celkem téměř 2 000 výškových metrů. To je jako byste vystoupali více než 650 pater nebo dvakrát zdolali Sněžku z Pece pod Sněžkou.
Hrady, které stojí za návštěvu, vybral Josef Hložek z Katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Ve výběru najdete některé známé památky, ale často i místa, o kterých jste možná nikdy neslyšeli. „Středověké hrady nám nabízí pohled hluboko do minulosti, do myšlení lidí ve středověku až novověku a na jejich hmotnou kulturu. Naše země je na hrady velmi bohatá. Na území České republiky se nachází více než tisíc hradů, z nichž mnoho bylo později upraveno na zámky, a také neobyčejně vysoký počet tvrzí a objektů na velmi nejasné hranici mezi hradem a tvrzí. V každém kraji je tak možné najít lokality něčím jedinečné a výjimečné,” upozorňuje Josef Hložek.
Kde si dáte nejvíc do těla?
Liberecký kraj je bohatý na zajímavé lokality pro výlety a historické památky. Mezi nejnáročnějšími výstupy na hrady v tomto regionu je jedničkou Ralsko. Při výstupu na tento hrad zdoláte 413 výškových metrů a ujdete 4,9 kilometru. Hrad ze 13. století v roce 1435 dobyli husité, začal ztrácet význam a v roce 1505 už byl pustý.
Na druhém místě v obtížnosti výstupu se nachází další známá dominanta kraje, hrad Bezděz. Cestou na něj překonáte 271 výškových metrů a ujdete 3,5 kilometru. Bezděz nechal vystavět Přemysl Otakar II. Dokončení se dočkal za vlády Václava II., který zde byl v mládí vězněn.
Třetí místo v Hradním indexu Kláštorná Kalcia obsadil hrad Frýdštejn. Na začátku cesty dlouhé 3,2 kilometru vás od něj bude dělit 233 výškových metrů. Hrad vznikl v první polovině 14. století na pískovcové skále, do které byla vylámána řada prostor hradního jádra.
Jdeme na to vědecky, aneb kolik energie spálíte a jak regenerovat
Kláštorná Kalcia doplnila Hradní index vzorovým měřením. Při výstupu na zříceninu hradu Děvičky na turisticky vyhledávané Pálavě měřila energetický výdej tří figurantů s různými fyzickými dispozicemi a věkem. Sportovní lékařka Marie Skalská na základě naměřených hodnot poté určila orientační energetický výdej potřebný k výstupu na hrady zařazené v žebříčku. Klíčové parametry jsou samozřejmě převýšení a délka trasy. Pokud vyrazíte na hrad Ostrý a vážíte 80 kg, spálíte cestou nahoru přibližně 2 300 kJ. Už to je přibližně jako jedna tabulka hořké čokolády. K tomu si připočtěte o něco menší množství kilojoulů na cestu dolů, a můžete si na vrcholu se zaslouženým pocitem dát pořádný oběd. V tabulce níže je uvedená také přibližná energetická spotřeba jedince o hmotnosti 65 kg.
„Výdej energie závisí i na dalších parametrech, jako je hmotnost, doba výstupu, či aktuální fyzická kondice. Hodnoty jsou proto jen orientační. Pro každého ale platí, že po fyzickém výkonu tělo k regeneraci potřebuje minerály včetně vápníku – zejména v horkém letním počasí, kdy se víc potíme. Zvýšené námaze bychom tedy měli přizpůsobit i pitný režim jako přirozený způsob, jak vápník a další minerální látky doplnit,“ upozorňuje MUDr. Marie Skalská, lékařka Pro Fit Institutu, která se odborně věnuje aktivnímu životnímu stylu. Právě vysokým obsahem vápníku se Kláštorná Kalcia vyznačuje, a to díky podloží Turčianské doliny, odkud pochází.
Celostátní srovnání
Jak si vedly hrady z Libereckého kraje v celostátním srovnání? Kláštorná Kalcia porovnala výběr hradů ze všech krajů. Výšlap na hrad Ralsko obsadil druhé místo v desítce nejnáročnějších, Bezděz pak skončil osmý. Liberecký kraj se tedy řadí mezi ty, kde si cestou na hrady můžete dát nejvíc do těla. Vždyť hned pro pět hradů z výběru v Libereckém kraji platí, že k nim vystoupáte více než 200 výškových metrů. Taková statistika je v rámci České republiky unikátní, v mnoha krajích takový hrad nenajdeme ani jeden.
Pokud byste dokázali navštívit všech deset nejnáročnějších hradů v České republice, zdolali byste celkem přes 3 400 výškových metrů. To je jako vyjít čtyřikrát Obřím dolem na Sněžku nebo dokonce jako vyšplhat ze základního tábora pod Mt. Everestem až na samý vrcholek světa. A to už je pořádný výšlap!
TZ Kofola ČeskoSlovensko a.s./Tereza Kynčlová