Je doloženo, že Masarykovu vyhlídku nad Bítouchovem u Semil náš první prezident opravdu navštívil a rozhlížel se odsud dokonce dvakrát

25. 03. 2021 | 0:00

Zdaleka ne každé ze stovek míst nesoucích jméno někoho významného se může pochlubit tím, že k němu daná osobnost měla nějaký vztah nebo že je alespoň někdy navštívila. Příkladem může být použití jména našeho prvního prezidenta.

Masarykovými institucemi, náměstími, ulicemi (viz MAPA) a dalšími místy je naše republika doslova vytapetována. Například v Libereckém kraji odkazuje na Masaryka asi tucet názvů. Patří k nim i Masarykova vyhlídka nad Bítouchovem u Semil (MAPA), jedna z pětice vyhlídek a rozhleden v Česku takto pojmenovaných. Sympatické je, že Tomáš Garrigue Masaryk (*7.3.1850, +14.9.1937) se odsud nejen opravdu rozhlížel po krajině, ale k místu měl i vřelý vztah.Stromy byly součástí koncepce vyhlídky. Za tři roky jim tedy bude sto let.Podle www.turistika.cz měl Masaryk v Semilech přátele a tento kraj několikrát navštívil (ještě jako profesor) před 1. světovou válkou. V roce 1906 si se spisovatelem Antalem Staškem a několika studenty vyšel nad město k Sejkorské kapličce a byl podle téhož zdroje fascinován výhledy, které se mu naskytly z hřebene nad kaplí. Vyhlídka se nachází přímo na Kamenické stezce (žlutá) a na modré tur. značce. Masarykovo nadšení pro místo získá ještě větší váhu, když si uvědomíme, že již tehdy byl Masaryk nejen veřejně velmi aktivní, ale i zcestovalý světoběžník s nabitým programem. Hodonínský rodák, pocházející z chudých poměrů, měl tehdy za sebou studijní pobyty v Brně, Vídni, Lipsku. Cestoval po Evropě i po USA, kde rovněž přednášel, a rok po semilském pobytu se například v Bostonu účastnil kongresu o náboženské svobodě. Mezi kontinenty se tehdy rozhodně necestovalo na otočku a účast na takové události byla akcí na několik týdnů, takže Masaryk musel při svých politických aktivitách svůj čas a místa neustále velmi pečlivě plánovat.Ve středu vyhlídky jsou kameny s pamětní deskou.Masaryk na členité panorama české krajiny nad údolím Jizery nezapomněl a po šestnácti letech se sem vrátil v rámci své prezidentské návštěvy Semil. Stalo se tak 17. září 1922 a lze říci, že dvakrát do téže řeky nevstoupíš. TGM byl podruhé prezidentem, celkem tedy již téměř čtyři roky, a svah nezdolal pěšky, ale v pohodlí automobilu. I počasí bylo jiné a tentokrát dalekým výhledům nepřálo. Nicméně náladu to prezidentu Osvoboditeli prý nezkazilo. Nebo to alespoň před lidmi nedal na jevo.Vyhlídka nabízí především krásný pohled na panorama Krkonoš.Krkonoše podruhé.Ani Semiláci na prezidentskou návštěvu nezapomněli, ačkoliv než se rozhoupali k činu, něco vody v Jizeře proteklo. Když se v dubnu 1924 konala valná hromada semilského Klubu českých turistů, bylo odsouhlaseno usnesení zřídit na Masarykově oblíbeném místě vyhlídku. Za tím účelem byl dotyčný pozemek odkoupen a byl zde zřízen odpočinkový koutek s přírodní skalkou a pamětní deskou. Čerstvě vysázené stromy měly poutníka chránit před slunečním žárem.Bozkov.
Vyhlídka byla slavnostně zpřístupněna 23. srpna 1925, tedy rok, čtyři měsíce a dvanáct dní od okamžiku, kdy bylo přijato usnesení valné hromady. Nevím, jak to zvedlo návštěvnost již tehdy známého místa, ale na www.turistika.cz se dočtete, že vyhlídka pak byla hojně navštěvována a zvláště ve zlých časech protektorátu lidem dodávala optimismus.Kozákov z Masarykovy vyhlídky.Po komunistickém převratu v osmačtyřicátém se Masarykovo jméno stalo nežádoucím, pamětní deska byla sejmuta a jméno vyhlídky vymazáno z map a průvodců. Ostatně není divu, komunisté Masaryka nikdy nevolili ani za první republiky a za jejich vlády se žáci o tom, že byli nějací českoslovenští prezidenti ještě před Gottwaldem, často dozvídali až na střední škole, tedy zbyl-li na to čas.Nová pamětní deska.Teprve po listopadu 1989 se Klub českých turistů, město Semily a Muzeum a Pojizerská galerie Semily dohodly, že místo zrekultivují a opět opatří pamětní deskou. Tak se také stalo 20. září 1992. Pamětní deska, která je na skalce nyní, je ale mladší, byla sem umístěna až v létě 2010.Stopy po umístění staré desky. I to je symbol, vizitka doby...Jak již bylo řečeno, cílem Masarykova výletu nebyla přímo vyhlídka, ostatně ta zde tehdy ani nebyla, ale kaplička Panny Marie Bolestné, nacházející se asi 250 m daleko a spíše známá jako Sejkorská kaplička. Jde o zajímavou stavbu z roku 1693, naposledy zrekonstruovanou roku 2008. Tato ozdoba obce Cimbál vás z dálky upoutá jehlanovou šindelovou střechou korunovanou zvoničkou. Okénkem můžete nahlédnout dovnitř, kde uvidíte oltář a pietu.Sejkorská kaplička je od Masarykovy vyhlídky vzdálená jen čtvrt kilometru.Zajímá-li vás jen vyhlídka a máte málo času, pár nouzových míst k zaparkování naleznete přímo v Cimbálu nebo případně v Janečku. Lepší je ale spojit návštěvu Masarykovy vyhlídky s jinými cíli, třeba s výletem do Bozkovských jeskyní. Vyhlídka je smysluplně přístupná z více směrů. Ze Semil vás sem zavede modrá turistická značka. Jestli ovšem zrovna tudy stoupal vzhůru v roce 1906 profesor Masaryk v družněm rozhovoru s Antalem Staškem, jsem nedohledal. Zvolit si můžete i některou z neznačených cest z Bítouchova, takže lze uzavřít menší okruh. Atraktivní může být spojení návštěvy více vyhlídek. Ze Spálova můžete vyrazit od vyhlídky Mirovo po modré anebo z Nouzova od Nejnižší Cimrmanovy rozhledny po zelené, která vás k Masarykově vyhlídce zavede prakticky po vrstevnici. Naplánovat si můžete i okruh ze Semil do Semil, jak naznačuje například pětihodinová čtrnáct kilometrů dlouhá varianta viz MAPA. Může vás inspirovat i to, že silnice vedoucí pod vyhlídkou je součástí Greenway Jizera.Interiér Sejkorské kapličky.Text a foto Mad

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace