Je doloženo, že Masarykovu vyhlídku nad Bítouchovem u Semil náš první prezident opravdu navštívil a rozhlížel se odsud dokonce dvakrát

Masarykovými institucemi, náměstími, ulicemi (viz MAPA) a dalšími místy je naše republika doslova vytapetována. Například v Libereckém kraji odkazuje na Masaryka asi tucet názvů. Patří k nim i Masarykova vyhlídka nad Bítouchovem u Semil (MAPA), jedna z pětice vyhlídek a rozhleden v Česku takto pojmenovaných. Sympatické je, že Tomáš Garrigue Masaryk (*7.3.1850, +14.9.1937) se odsud nejen opravdu rozhlížel po krajině, ale k místu měl i vřelý vztah.Podle www.turistika.cz měl Masaryk v Semilech přátele a tento kraj několikrát navštívil (ještě jako profesor) před 1. světovou válkou. V roce 1906 si se spisovatelem Antalem Staškem a několika studenty vyšel nad město k Sejkorské kapličce a byl podle téhož zdroje fascinován výhledy, které se mu naskytly z hřebene nad kaplí. Masarykovo nadšení pro místo získá ještě větší váhu, když si uvědomíme, že již tehdy byl Masaryk nejen veřejně velmi aktivní, ale i zcestovalý světoběžník s nabitým programem. Hodonínský rodák, pocházející z chudých poměrů, měl tehdy za sebou studijní pobyty v Brně, Vídni, Lipsku. Cestoval po Evropě i po USA, kde rovněž přednášel, a rok po semilském pobytu se například v Bostonu účastnil kongresu o náboženské svobodě. Mezi kontinenty se tehdy rozhodně necestovalo na otočku a účast na takové události byla akcí na několik týdnů, takže Masaryk musel při svých politických aktivitách svůj čas a místa neustále velmi pečlivě plánovat.Masaryk na členité panorama české krajiny nad údolím Jizery nezapomněl a po šestnácti letech se sem vrátil v rámci své prezidentské návštěvy Semil. Stalo se tak 17. září 1922 a lze říci, že dvakrát do téže řeky nevstoupíš. TGM byl podruhé prezidentem, celkem tedy již téměř čtyři roky, a svah nezdolal pěšky, ale v pohodlí automobilu. I počasí bylo jiné a tentokrát dalekým výhledům nepřálo. Nicméně náladu to prezidentu Osvoboditeli prý nezkazilo. Nebo to alespoň před lidmi nedal na jevo.Ani Semiláci na prezidentskou návštěvu nezapomněli, ačkoliv než se rozhoupali k činu, něco vody v Jizeře proteklo. Když se v dubnu 1924 konala valná hromada semilského Klubu českých turistů, bylo odsouhlaseno usnesení zřídit na Masarykově oblíbeném místě vyhlídku. Za tím účelem byl dotyčný pozemek odkoupen a byl zde zřízen odpočinkový koutek s přírodní skalkou a pamětní deskou. Čerstvě vysázené stromy měly poutníka chránit před slunečním žárem.
Vyhlídka byla slavnostně zpřístupněna 23. srpna 1925, tedy rok, čtyři měsíce a dvanáct dní od okamžiku, kdy bylo přijato usnesení valné hromady. Nevím, jak to zvedlo návštěvnost již tehdy známého místa, ale na www.turistika.cz se dočtete, že vyhlídka pak byla hojně navštěvována a zvláště ve zlých časech protektorátu lidem dodávala optimismus.Po komunistickém převratu v osmačtyřicátém se Masarykovo jméno stalo nežádoucím, pamětní deska byla sejmuta a jméno vyhlídky vymazáno z map a průvodců. Ostatně není divu, komunisté Masaryka nikdy nevolili ani za první republiky a za jejich vlády se žáci o tom, že byli nějací českoslovenští prezidenti ještě před Gottwaldem, často dozvídali až na střední škole, tedy zbyl-li na to čas.Teprve po listopadu 1989 se Klub českých turistů, město Semily a Muzeum a Pojizerská galerie Semily dohodly, že místo zrekultivují a opět opatří pamětní deskou. Tak se také stalo 20. září 1992. Pamětní deska, která je na skalce nyní, je ale mladší, byla sem umístěna až v létě 2010.Jak již bylo řečeno, cílem Masarykova výletu nebyla přímo vyhlídka, ostatně ta zde tehdy ani nebyla, ale kaplička Panny Marie Bolestné, nacházející se asi 250 m daleko a spíše známá jako Sejkorská kaplička. Jde o zajímavou stavbu z roku 1693, naposledy zrekonstruovanou roku 2008. Tato ozdoba obce Cimbál vás z dálky upoutá jehlanovou šindelovou střechou korunovanou zvoničkou. Okénkem můžete nahlédnout dovnitř, kde uvidíte oltář a pietu.Zajímá-li vás jen vyhlídka a máte málo času, pár nouzových míst k zaparkování naleznete přímo v Cimbálu nebo případně v Janečku. Lepší je ale spojit návštěvu Masarykovy vyhlídky s jinými cíli, třeba s výletem do Bozkovských jeskyní. Vyhlídka je smysluplně přístupná z více směrů. Ze Semil vás sem zavede modrá turistická značka. Jestli ovšem zrovna tudy stoupal vzhůru v roce 1906 profesor Masaryk v družněm rozhovoru s Antalem Staškem, jsem nedohledal. Zvolit si můžete i některou z neznačených cest z Bítouchova, takže lze uzavřít menší okruh. Atraktivní může být spojení návštěvy více vyhlídek. Ze Spálova můžete vyrazit od vyhlídky Mirovo po modré anebo z Nouzova od Nejnižší Cimrmanovy rozhledny po zelené, která vás k Masarykově vyhlídce zavede prakticky po vrstevnici. Naplánovat si můžete i okruh ze Semil do Semil, jak naznačuje například pětihodinová čtrnáct kilometrů dlouhá varianta viz MAPA. Může vás inspirovat i to, že silnice vedoucí pod vyhlídkou je součástí Greenway Jizera.Text a foto Mad