Kopaninu a Frýdštejn, dvě věže na Naučné stezce manželů Schejbalových, od sebe dělí půl hodiny chůze

22. 09. 2022 | 0:00

Josef Václav Scheybal (1928 - 2001) byl významný český národopisný kreslíř a badatel. Společně se svou manželkou Janou se zabýval památkovou péčí a regionální vlastivědou. Stezka vychází z jejich díla a propaguje hodnoty, které vyznávali. Svými více jak dvaceti kilometry délky patří mezi nejdelší naučné stezky u nás, tedy pakliže není vůbec nejdelší. Možná i proto je rozdělená na dvě části, mající sedmnáct a deset zastavení.

Frýdštejn
Frýdštejn od západu.

První úsek stezky, dlouhý dvanáct kilometrů a otevřený roku 2011, vychází z jablonecké čtvrti Dobrá voda a přes Rychnov u Jablonce, Pelíkovice a Kopaninu vede do Pulečného, ze kterého se lze autobusem MHD dostat zpět do Jablonce nad Nisou (viz www.jablonec.com). Druhý úsek byl otevřen o dva roky později a směřuje z Kopaniny na Frýdštejn a dále přes Mužákův statek do Dolánek u Turnova (viz www.jablonec.com).Naučná stezka je značena šikmým zeleným pruhem. Na rozcestníku u Kopaniny je zajímavé také to, že respektuje původní název rozhledny Pacltova.Pravděpodobně se ani nepředpokládá, že by ji zájemci absolvovali najednou. Například jen muzeum v Rychnově u Jablonce, nemá-li být pouze odškrtnuto jako splněno, vyžaduje delší návštěvu. Jan Strnad, autor projektu, chtěl turistovi především ukázat krásu naší přírody a krajiny. Takže ač má stezka celkem dvacet sedm zastavení, opravdových magnetů, přitahujících pozornost, cestou mnoho nepotkáte. To ale neplatí o dvou věžích s relativně dobrým výhledem, stojících jen 1,7 km od sebe. Tou první je rozhledna Kopanina, předposlední bod první části stezky a zároveň úvodní zastavení části druhé. Druhá věž patří hradu Frýdštejn, což je třetí bod druhé části stezky. Oba objekty jsou bez problému dosažitelné autem nebo na kole a relativně dobře dostupné jsou i pěšky z Malé Skály a z Rychnova u Jablonce.Rozhledna Kopanina, též zvaná Pacltova.Vrch Kopanina (657 m) leží na Ještědsko-kozákovském hřbetu, který v těchto místech tvoří hranici mezi Českým rájem a podhůřím Jizerek. Před 2. světovou válkou tudy ale probíhala pomyslná hranice jazyková. Na sever od ní sídlili převážně Němci, na jih Češi. Vzhledem k aktivitám různých německých horských a okrašlovacích spolků bylo téměř povinností turnovského odboru Klubu českých turistů (KČT), založeného v roce 1892, postavit na nějakém reprezentativním vrcholu rozhlednu také.Cihly dodala panská cihelna, vápno vozili ze Železného Brodu.Kopanina se k tomu účelu náramně hodila. Byla relativně blízko Turnova, rozhled z ní byl vyhlášený a podle všech pramenů píšících o rozhledně byla chápána právě jako maják na nejsevernější výspě území ovládaného českým živlem. Možná i proto se poměrně rychle podařilo vybrat peníze na stavbu. Je pravda, že asi polovinu z těch zhruba 3 000 zlatých poskytlo přímo pražské ústředí KČT pod podmínkou, že stavbu dodají české firmy.

Cimbuří dostalo krytou nástavbu až roku 1936.Výhled některými směry, zvláště na sever, dnes zakrývají stromy.Autorem návrhu byl Ing. František Duba z Turnova, horlivý člen klubu. Výběrové řízení vyhrála firma stavitele Karla Knopa, rovněž z Turnova. Základní kámen byl za velké slávy položen na podzim 1893 a slavnostní uvedení do provozu se odehrálo již 3. června následujícího roku. Z Prahy byl za tím účelem vypraven speciální vlak. Ve článcích o rozhledně se píše, že dorazilo téměř pět set návštěvníků, aby zapěli vlastenecké chorály, vyslechli plamenné projevy a pak se rozhlédli z výšky osmnácti metrů po krajině.Krásný pohled se návštěvníkovi otevírá například směrem k Malé Skále.Velmi dobře je přehlédnutelný i jižní a západní obzor až k Ještědskému hřebenu. Za výborné viditelnosti jsou prý vidět věže Prahy.Nicméně oproti podobným oslavám na německy hovořícím území to byla oslava přece jen trochu skromnější. Pro srovnání, na Štěpánku, otevřenou v srpnu 1892, dorazilo na osm tisíc lidí a slavilo se dva dny. Na Slovanku, otevřenou tři roky po Kopanině, přišlo na pět tisíc lidí, kteří ve vstupném prakticky ten samý den rozhlednu zaplatili.Železné schodiště Pacltovy rozhledny.Klub českých turistů dal rozhledně jméno Pacltova po turnovském rodákovi Čeňku Pacltovi (1813 - 1887), cestovateli, prospektorovi a dobrodruhovi, který nedlouho před tím zemřel v Jižní Africe a byl prvním Čechem, jenž prokazatelně navštívil všech pět obydlených kontinentů. Střechu, okna a tím pádem další tři metry výšky rozhledna získala až dodatečně v roce 1936. Kdysi panoramatický výhled dnes narušuje vzrostlý les. Dobové fotografie dokládají, že na přelomu 19. a 20. století na vrcholu Kopaniny žádný souvislý les nebyl.Hrad Frýdštejn.Vstup do hradu.Hrad Frýdštejn byl založen Markvartici. Kdy, to se přesně neví. První písemná zmínka pochází z roku 1385, ale někteří badatelé předpokládají, že tato, ve své době mimořádně odolná pevnost, mohla stát již v první polovině 14. století.
Roku 1432 hrad obléhali husité. Jeho tehdejší majitel, Bohuš z Kováně, prováděl cosi, co bychom dnešní terminologií nazvali zpravodajskými službami ve prospěch protihusitské Lužice. Kvality opevnění nakonec kališníci natvrdo neotestovali, protože pan Bohuš se zavázal, že s donašečstvím přestane, a později se k husitům přidal.Hradní labyrint skalních místností. Větší část hradu ale byla dřevěná.Věž.Majitelé panství a hradu se střídali, strategický význam strážného hradu Frýdštejn ztratil v polovině 16. století a při prodeji Smiřickým roku 1591 je již označen za neobyvatelný. Kaple byla zřejmě (podle vyrytého letopočtu) používána ještě o sto let později. Za třicetileté války se sem uchylovali jak čeští uprchlíci, tak váleční zběhové, kteří nám po sobě zanechali mnoho archeologického materiálu.Uvnitř kamenné věže.Hrad pustnul až do roku 1892, kdy ho od knížat Rohanů koupil Okrašlovací spolek v Turnově. Dal zpevnit zdi, zpřístupnil hrad turistům a především zabránil tomu, co bylo příčinou likvidace jiných památek, a to využívání materiálu hradu na okolní stavby. Bylo to moudré rozhodnutí, turnovští tak získali krásnou rozhlednu, aniž by ji museli stavět. Dějiny hradu a rozhledny na Kopanině se protnuly 3. června 1894, ano, v den, kdy byla rozhledna otevřena. Tehdy zároveň Turnovský okrašlovací spolek předal ruinu hradu Klubu českých turistů.Frýdštejn leží 150 výškových metrů pod Kopaninou, ale i on nabízí zajímavé výhledy například na Maloskalsko.Pohled z věže do nitra zříceniny.Rozhledna je běžně zamčená, ale budete-li mít štěstí, klíče seženete oproti záloze v osadě Kopanina v chaloupce číslo 2 (na zelené turistické značce) u pana Janků. Frýdštejn je otevřený v sezóně, tedy momentálně až do konce října, denně kromě pondělí od deseti do sedmnácti hodin.

Text a foto Mad

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace