Na Finkově vyhlídce nad Smržovkou se vyřádil čert, fašisti i komunisti, nyní je zde klid, zatím...

První zmínka o Smržovce pochází až z roku 1586, kdy například Liberec, založený v první polovině 14. století, byl již městem, takže v kontextu regionu nejde o příliš staré sídlo. Zlatou éru zažila Smržovka za průmyslové revoluce, přičemž sklářská výroba, jeden z pilířů prosperity, se zde udržela dodnes. Zajímavý je původ názvu a městského znaku (udělen 1905 současně s povýšením na město). Ačkoliv se běžně uvádí, že Smržovka nese pojmenování po chutných smržích, hojně se vyskytujících v okolí, její název údajně pochází od řemdihu, zbraně, kterou proslavili zejména husité a kterou Němci nazývají Morgenstern (Jitřenka). Název Morchelnstern, odkazující na smrže (německy Morchel), byl kodifikován v sedmnáctém století. Do znaku se pak logicky kromě smrže (Morchel) dostaly i dvě stříbrné hvězdy (Stern).Finkův kámen či vyhlídka (německy Finkstein, Finkenstein) je působením času a přírodních živlů zajímavě vytvarovaný skalní útvar, tyčící se nad Smržovkou necelých dvacet minut chůze od nádraží, což je asi nejelegantnější přístupová cesta. Dobře přístupná je ale i ze severu z osady V Záhoří.I v případě Finkovy vyhlídky stojí název za alespoň krátkou zmínku. Některé zdroje totiž mylně uvádějí, že jde o Pěnkavčí skálu podle německého Fink, pěnkava. Ve skutečnosti vyhlídka nese jméno pana Finkeho, tehdejšího majitele pozemku, místního průmyslníka a štědrého mecenáše Smržovky. Cedule turistického značení a mapy.cz udávají výšku kopce 678 m n.m., do skály je vytesáno 688 m, což znamená, že někde je buďto chyba, nebo skála zvyšuje váš nadhled oproti vrcholu kopce o 10 m, což podle všeho odpovídá skutečnosti. Jinak je ale skála od své paty pod hlubokým srázem vysoká mnohem více, měří přes třicet metrů.Vrchol skupiny skal byl zpřístupněn smržovským Zahradním a okrašlovacím spolkem ve spolupráci s místní sekcí Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory roku 1898. Jak bylo tehdy zvykem, otevření doprovázela velká slavnost. V tomto případě 25. června ze Smržovky vyrazil vzhůru do sobotního podvečera pochodňový průvod a další program se pak odehrával za svitu loučí přímo u vyhlídky. K Finkovu kameni se vážou dvě rozkošné legendy. První je o čertovi, který balvany obýval a děsil široké okolí. Jednou pekelník odletěl páchat zlo někam jinam. Nějaký neohrožený obyvatel Smržovky, jehož jméno se bohužel nedochovalo, té chvíle využil, nelenil a na skálu připevnil kříž. Když se čert vrátil, tak se kříže lekl, že se na skále sesmekl, a při pádu do ní svým pozadím nadělal řadu dolíků, z nichž největší po něm nese jméno Čertova studánka. Nikdy nevyschne a má být údajně půl metru hluboká. Neměřil jsem to, ale tento údaj bych bral s rezervou.Druhá legenda je méně destruktivní a je škoda, že ji zatím nikdo nepřetavil do filmové podoby. Byla by bezpochyby hvězdou večerních TV filmů pro hospodyňky na kanálu Prima Love. Pod převisem, který tvoří podlahu horního patra Finkovy vyhlídky, žil kdysi skřítek. Bylo mu zde dobře až do doby, kdy se nešťastně nezamiloval do Lory, dcery hajného v Jabloneckých Pasekách, což samo o sobě dokládá, že Lora byla buďto opravdu mimořádně charismatická žena, anebo hajní v mnohem bližších Lučanech, Smržovce, Jiřetíně a Tanvaldu měli jen potomky mužského pohlaví nebo byli bezdětní.Když se náš skřítek dozvěděl, že se objekt jeho platonické touhy bude vdávat, rozplakal se tak, že zcela zaplnil Čertovu studánku. Protože šlo o slzy skřítkovy, tak nikdy nevyschne. Nicméně příběh končí optimisticky. Skřítek usoudil, že Lora, ač se nestane jeho životní družkou, si zaslouží být šťastná. Vyhrabal pro ni z nitra vyhlídky zlatý poklad a co víc, jejího muže naučil vyrábět skleněné perle.Jak se zlatým darem naložila krásná Lora, není známo, jisté je, že skleněné perle Jizerky proslavily po celém světě. Inu, skřítek byl asi sečtělý a znal čínské přísloví o rybě, rybaření a hladovějícím muži. Lidé se dosud bezejmennému skřítkovi odvděčili tím, že mu dali jméno Sklenařík. V průběhu století dvacátého se k vyhlídce připojily již méně romantické příběhy. Za fašistů jí vévodil velký hakenkreuz. Po válce byl pochopitelně stržený, ale Finkova vyhlídka si od břemene ideologií neulevila nadlouho, nějaký čas kameny zdobil nápis Vyhlídka generála Samochvalova a pak se přidala z vrchu zářící rudá komunistická hvězda. Ta vlastně dala místu další jméno Hvězda, protože generál Samochvalov se v myslích lidí nezabydlel. Možná i proto, že svým kontroverzním rozhodnutím z května 1945 o okamžitém odsunu Němců mužského pohlaví nad 50 let uvrhl průmysl regionu v chaos.Uvidíme, jaké změny vyhlídce přinesou nejbližší léta. Koncem roku 2015 město Smržovka odsouhlasilo záměr, aby se druhý vrcholových balvanů Finkovy vyhlídky stal součástí projektu několika moderních rozhleden architektonického studia Mjölk. Do série těchto rozhleden patří například nedávno dokončená futuristická rozhledna Špička na Malém Špičáku u Tanvaldu. Rozhledna nad Smržovkou je pracovně nazývána Neviditelná. Měla by být výjimečná tím, že ačkoliv má jít o několik metrů vysoký válec, měl by být natolik subtilní, až z některých úhlů skoro neviditelný, aby nerušil krajinu a vyhlídku současnou. Škoda, že záměr zatím nebyl realizován a vzhledem k současným škrtům na všech stranách asi ani hned tak realizován nebude. Ale až Finkův kámen navštívíte s dětmi, můžete tvrdit, že rozhledna tam již je a je opravdu zcela neviditelná.Text a foto Mad (s výjimkou výřezů z vizualizací architektonického studia Mjölk)