Ukrajinský hřbitov v Ladě v Podještědí je dnes jediným dokladem existence bývalého velkého zajateckého tábora 

05. 11. 2020 | 0:00

Jedete-li po E442 směrem od Liberce na Děčín, tak před příjezdem na poslední odbočku do Jablonného v Podještědí se kolem vás po levé straně mihne pumpa a po pravé straně koupaliště a pak pole. V těchto místech byl za první světové války vybudován velký zajatecký tábor, sahající skoro až ke křižovatce se silnicí Jablonné v P. - Mařenice.

Hřbitov, který vytyčuje severní hranici dávno neexistujícího tábora, leží uprostřed krásné krajiny a je ideálním tipem na odloženou dušičkovou procházku. Přístupný je nejlépe po červené turistické značce. Jednak z malebné vesničky Lada v Podještědí (administrativně součást Jablonného v P.) nebo z parkoviště autokempu u již zmíněného koupaliště (MAPA). Ve druhém případě budete po polní cestě přímo procházet územím, na kterém se zajatecký tábor kdysi nacházel. Na hřbitov lze pohodlně dojít i přímo z Jablonného. Ostatně, zajatecký tábor a Ukrajinský hřbitov je čtrnáctým zastavením naučné audiostezky.Lada v Podještědí je plná stylových domků.Tato krásná, zvláště na podzim klidná lokalita, není zapsána v obecném povědomí. Přesto lze o její pohnuté a zajímavé historii na internetu nalézt překvapivé množství informací. Potíž je v tom, že zdroje si častěji než v jiných případech odporují, zvláště v detailech. Dále uvedené informace jsem čerpal většinou z www.luzicke-hory.cz, kterou považuji za jeden z nejkvalitnějších zdrojů informací z oblasti Lužických hor a z památkového katalogu NPÚ.Lada v Podještědí je i plná rázovitých chaloupek připomínajících Mrazíka.Zajatecký tábor začal být nad Jablonným v Podještědí budován začátkem listopadu 1914, tedy čtvrt roku po vypuknutí 1. světové války, a již koncem listopadu ho obývalo na čtyři tisíce zajatců, převážně Rusů. V následujícím roce příliv zajatců pokračoval, a to tak, že v červenci zde bylo již dvanáct tisíc mužů a později dokonce ještě o dva tisíce více. Kromě Rusů tu byli také Francouzi, Srbové, Italové a Angličané. Tábor měl původně sedm baráků, ale s narůstajícími počty zajatců byl rozšiřován.Cesta k Ukrajinskému hřbitovu.Koncem roku 1917 byla na území tábora zřízena i nemocnice pro rakouské vojáky, která měla kapacitu 600 lůžek. S tím, jak se po uzavření brestlitevského míru tábor začal vyprazdňovat, nemocnice ho nakonec celý zabrala. Lazaret byl zrušen až na konci roku 1918.
Původně zajatecký tábor ale zůstal stát. Než mohl být zrušen, bylo do něj nastěhováno nejprve 4700 vojáků a důstojníků Horské brigády, později přejmenované na Ukrajinskou brigádu. Ukrajinská brigáda bojovala za samostatnost Ukrajiny, ale byla v Haliči obklíčena polskou armádou a únik ze stahující se smyčky vyřešila ústupem na Podkarpatskou Rus, která tehdy patřila k mladému Československu. Tam brigáda složila zbraně a její členové, mezi nimiž byli i haličtí Němci a Židé, byli internováni v Josefově a v Jablonném v Podještědí.Dnes jsou hroby označeny jednotně jako pravoslavné, což není v úplném souladu s vírou některých pohřbených. Počet v Jablonném internovaných vojáků nakonec vzrostl až na 6000 a důstojníků na 300. Tito muži nebyli považováni za zajatce a mohli se volně pohybovat. Vytvořili pracovní oddíly, které pomáhaly, kde bylo potřeba. Za práci dostávali žold, který pak utráceli zejména v Jablonném, což mělo příznivý vliv na ekonomiku města. To se projevilo až tak, že díky vyšší koupěschopnosti vzrostly ceny (blíže viz pamatkovykatalog.cz). Kromě toho se příslušníci brigády velmi angažovali v kulturní a osvětové oblasti. Dokonce vydávali časopis Hlas tábora. Ukrajinská brigáda byla přesunuta do Josefova na podzim roku 1921. Poté byl tábor zrušen a materiál rozprodán. I to je důvod, proč se, tedy kromě materiálů v archivech, nic nedochovalo.Pomník Rusům zemřelým v táboře.


Takzvaný Ukrajinský hřbitov byl založen měsíc po zbudování tábora, tedy prakticky s příchodem prvních zajatců. Zajatci neumírali proto, že by trpěli hrubým zacházením nebo špatnou stravou, ale rozšířil se mezi nimi tyfus. Dobové dokumenty uvádějí, že v roce 1919 měl hřbitov 134 číslovaných hrobů, z toho například 114 ruských, 12 ukrajinských, 3 francouzské, 2 srbské a jeden italský. Na konci činnosti tábora se zde podle plánu hřbitova mělo nacházet 156 číslovaných hrobů. Pod čísly 122 až 153 leží 31 ukrajinských vojáků a důstojníků, většinou obětí další epidemie, kterou se ale podařilo podchytit již v zárodku. Zbývají hroby 154 až 156, do kterých byla uložena žena a dvě děti Ukrajinců.Památník, který vystavěli Ukrajinci před svým odchodem v roce 1921, stojí před hřbitovem.Každopádně Rusů je na hřbitově pochováno nejvíce, proto je vžitý název Ukrajinský hřbitov poněkud zavádějící a logičtější by byl mnohem méně uváděný název Ruský hřbitov. Hroby byly označeny pravoslavným nebo katolickým křížem podle vyznání mrtvého a opatřeny plechovou tabulkou se jménem mrtvého. Je zde i jeden hrob židovský, přičemž některé prameny se zmiňují o židovských mohylách v množném čísle.Oproti tvrzení některých zdrojů se na hřbitově nachází jen jeden židovský hrob.Uvnitř hřbitova stojí pomník ruským zajatcům zemřelým v táboře. Pochází z roku 1918, kdy tábor ukončil činnost jako zajatecký. U vchodu na hřbitov stojí ještě jeden, mnohem mohutnější památník, ten zbudovali před svým odchodem Ukrajinci. Žulovému monumentu vévodí postava ukrajinského pěvce s lidovým nástrojem zvaným kobza. Do kamene za ním jsou vytesány verše ukrajinského národního básníka Tarase Ševčenka: "Sláva se nevytratí, světem půjde ve zkazkách a vyprávět se bude všude, co se přihodilo, kde je pravda a kde bezpráví, a jakými dětmi své doby jsme vlastně byli."Ukrajinský památník, detail.Hřbitov byl udržován až do roku 1946, pak zpustl. Začátkem 21. století byl již zcela zarostlý náletovými dřevinami a kříže byly zdevastovány. Obrat nastal na podzim 2008, kdy byl prostor vyčištěn a hroby zrenovovány a opatřeny novými kříži. Stalo se tak s finanční pomocí Ministerstva obrany ČR a částečně i města Jablonné v Podještědí. Jedinou vadou na kráse renovace je to, že dnes všechny hroby nesou pravoslavné kříže (přesněji řečeno, já zde žádný jiný kříž nenalezl).Zrenovovány byly i hliněné mohyly hrobů.To ovšem na celkové atmosféře hřbitovu nic neubírá.  Místo posledního odpočinku vojáků stíní vzrostlé stromy, takže připomíná přírodní chrám a lavičky vybízejí k podzimní meditaci. Zajeďte se přesvědčit a nezapomeňte přinést květiny. U nohou pěvce jich pár, včetně stuh v barvách Ukrajiny, leželo i během naší nedušičkové návštěvy.Od hřbitova dohlédnete například na Hvozd / Hochwald.Text a foto Mad

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace