Výlet z Liberce do Liberce má na trase dva úspěšné projekty prvního participativního rozpočtování

V propagačním videu na www.participativni-rozpocet.cz se praví, že na vyhlídku Jezdec se každý dostane autobusem 18 nebo 13. To by ale nebyl žádný výlet a my si ho pořádně vytuníme sportovním výkonem (na 7,4 km překonáme převýšení přes 300 m tam a zpět) a řadou dalších navštívených zajímavostí (MAPA).Začneme v Lidových sadech, kde si dáme malou rozcvičku. Vyběhneme 155 schodů na rozhlednu a cestou si prohlédneme na ochozu sálu a ve věži instalovanou Letní výstavu studentů Střední umělecké školy v Liberci. Věž z roku 1901 měří 33 m nebo 35 m, to proto, že ji zatím nikdo přesně nezměřil.Pak se dáme po modré turistické značce k Lesnímu koupališti. V místě, kde odbočíte ze stezky nad příkrou Sovovou uličkou směrem Jizerský potok, se nezapomeňte podívat vpravo vzhůru do lesa. Zhruba tam je totiž perspektivně plánováno rozšíření ZOO, která pak zabere i areál bývalého amfiteátru.Lesní koupaliště bylo vybudováno v roce 1935 a fungovalo do počátku třetího milénia. Jeho znovuotevření se stalo tématem předminulé městské volební kampaně Jana Korytáře, kdy věci došly tak daleko, že v duchu hesla „Poručíme větru dešti“ byla špatně zrekonstruovaná nádrž plněna vodou z cisteren a trávník sice nebyl natírán nazeleno, ale pokládán v předpěstěných kobercích. Pak se přišlo na to, že opravené koupaliště teče... o následných nutných opravách netřeba se dále rozepisovat. Nyní se snad blýská na lepší časy, areál dostali do správy liberečtí architekti ze studia Mjölk, kteří vystupují pod iniciativou spolku Lesní koupaliště. Budou ho v Liberci po dobu 10 let spravovat. Podstatné je, že projekt na vybudování volnočasového a sportovního zázemí v hodnotě 890 tisíc korun se v hlasování o libereckém participativním rozpočtu umístil nejen na prvním místě mezi velkými návrhy, ale s velkým náskokem 1061 hlasů získal absolutní prvenství.Od Lesního koupaliště pokračujeme ještě asi tři stovky metrů po modré, kterou opustíme v místě, kde se cesta s modrou otáčí skoro o 360° do protilehlého svahu (MAPA bod 3). Rovně se nám nabízejí dvě cesty. Vybereme si tu pravou (myslím umístěnou vpravo), přejdeme potok a vzápětí se vrhneme doleva vzhůru do prudkého svahu. Zhruba 80 m převýšení, které vás čeká, bude vaším největším dnešním výkonem i proto, že budete šplhat místy spíše necestou než cestou. Dorazíte na rozcestíčko se zelenou značkou (MAPA bod 5) a na lepší cestu, po které se dáte vlevo, a až přijdete na ještě širší lesní silnici (připojuje se žlutá turistická značka), budete pokračovat do již mírnějšího kopce stále po zelené, tedy rovněž vlevo.  Po asi stopadesáti metrech se otevře lesní mýtina s rozcestím Mlynářův kříž. Je zde přístřešek, infotabule, kterou nějaký blb poničil, a pomník připomínající mlynáře Antonína Jägera z Rudolfova, který zemřel v roce 1864. Místem prochází takzvaná Nová poutní cesta, která vedla z Liberce přes Oldřichovské sedlo a Olivetskou horu do Hejnic. Od Mlynářova kříže vyrazíme jakoby po žluté, ale jakmile to bude možné (tedy asi po třiceti metrech), uhneme vlevo po poměrně frekventované neznačené cestě. Naším dalším cílem je totiž vyhlídka nad ruprechtickým lomem (MAPA bod 7), nabízející nejen fascinující pohled na práci v lomu z ptačí perspektivy, ale i jedno z nejpůsobivějších panoramat města Liberce s Ještědem na obzoru. 

Dole v lomu si všiměte dvou gigantických kamenných bloků, největších, co se kdy u nás vytěžily. Z  menšího monolitu již vytváří monumentální dílo umělec Jaroslav Róna (viz naše obrazová reportáž). Po neznačené cestě pokračujeme nejprve po okraji lomu dolů a pak téměř po vrstevnici do lesa. Nakonec přijdeme na žlutou značku, kterou jsme u Mlynářova kamene opustili, a tentokrát se jí budeme držet až k rozcestí U Jezdce, ze kterého to je jen pár metrů na vyhlídku (MAPA bod 9), kterou tvoří tři žulové bloky. Nutno říci, že zespoda od silnice vypadají mnohem impozantněji než ze směru, odkud přijdete vy.Kdysi zde stál jeden z nejmenších strážních hrádků, snad střežící zemskou stezku do Frýdlantu, kdysi vedoucí pod ním. Podle archeologických nálezů uložených v Severočeském muzeu je datován do 14. až 15. století (Wikipedie uvádí údajné nálezy ještě o dvě stovky let starší) a jeho přítomnost dokládá mimo jiné dodnes čitelný obranný val, který ho měl chránit od jihu a který dávno rozvrtali různí amatérští archeologové. Vyhlídka podle mého soudu potřebuje především prosvětlit, aby z ní bylo vůbec někam vidět. To ale bude znamenat pokácení několika, možná dokonce víc jak deseti stromů. Nějaké opravy, především zábradlí, bude potřeba vykonat i na vyhlídce. Přiklepnutých 140 tisíc korun by na to mohlo stačit.Na Jezdci můžete výlet ukončit, slézt dolů k silnici a zpět do Liberce se dopravit MHD, která zde ale jezdí v intervalech psích spřežení na Čukotce. Bude-li jen trochu hezky, je lepším řešením dát se zpět po žluté na Libereckou výšinu a pak dolů zpátky do Lidových sadů. Pravda, je tu jisté riziko, které představuje právě Liberecká výšina, přesněji řečeno zdejší personál a kvalita služeb, které nabízí. To dokáže zkazit náladu nejen citlivějším jedincům. Nemyslím, že jde o můj osobní názor, podobná negativní hodnocení slýchám již delší dobu z různých stran. Cestou zpět si nezapomeňte procvičit své detektivní schopnosti hledáním destičky (MAPA bod 10) upozorňující na dnes již neexistující nápis na pamětním kameni, který roku 1934 věnovali členové spolku Hubertus Hermannu Lönsovi, německému žurnalistovi, básníkovi a autorovi příběhů se zálesáckou tematikou. V Německu, zvláště v Sasku, je dodnes populární, nicméně s Jizerkami nemá nic společného. Pak si vychutnejte zastávku u Skautské studánky a případně si vylezte na Kovadlinu (MAPA bod 12), její žebřík stále celkem drží.Text a foto Mad