Výletní tip podle starosty. Díl druhý, Jiří Stodůlka vás zve na návštěvu svých oblíbených méně známých zajímavostí Frýdlantu

Před měsícem jsme jako prvního oslovili starostu Josefa Šimka a navštívili jeho město Lomnici nad Popelkou. Nerozhodovalo se mu snadno, protože Lomnice n. P. je pověstná nejen suchary. O nic lehčí pozici neměl při výběru svých srdcovek ani Jiří Stodůlka, neboť Frýdlant je na atrakce opravdu velmi bohatý i po odečtení největších památek, jako je hrad a zámek Frýdlant, kostel Nalezení sv. Kříže na břehu řeky Smědé nebo historická novorenesanční radnice s muzeem uvnitř. Nakonec nám starosta Stodůlka poslal tyto tři tipy.

1. Křížový vrch s křížovou cestou a Lesní naučnou stezkou (MAPA)

Křížový vrch se tyčí nad levým břehem Smědé naproti vrchu korunovanému hradem a zámkem Frýdlant. Ačkoliv mapa slibuje tři vyhlídky, lákat na výhled není úplně fér. Kdysi holý Křížový vrch je nyní celý zalesněný a nějaké kácení stromů nehrozí, protože kopec je od roku 1996 maloplošnou přírodní rezervací o rozloze 10,5 ha. Ale i tak lze místa pro pořízení selfíčka s frýdlantskými „Hradčanami“ najít. Třetí vyhlídka slibuje panorama města. To rovněž není vidět přímo od lavičky vyhlídky, nicméně stačí sejít pár metrů níže na louku.Přesto byste si vycházku sem neměli nechat ujít zvláště teď na jaře. Jak říká starosta Stodůlka: „Křížový vrch nabízí nádherně klidné prostředí, kde vás obklopí mimo zimní období šumění listů chvějících se ve větru a celoročně vás tu po duši pohladí zpěv ptáků. Navíc tu jsou hned dvě turisticky atraktivní stezky, které se střetávají uprostřed kopce, takže v klidu stihnete během procházky projít obě."Lesní naučná stezka nabízí klidnou procházku přírodní rezervací po upravených cestičkách nebo dřevěných lávkách a je vhodná i pro rodiny s dětmi, protože ji doplňuje osm většinou interaktivních tabulí. Stezka začíná na piknikovém místě u jezu vedle areálu tenisového klubu (MAPA), kam po návštěvě hradu a zámku Frýdlant můžete sejít po žluté a přejít most pro pěší, klenoucí se nad jezem. Přijedete-li autem, můžete zaparkovat na parkovišti kousek od pivovaru Albrecht.Druhá stezka z větší části vede po křížové cestě, mající první zastavení na modré turistické značce asi čtyři sta metrů za vlakovým nádražím. Je tedy logicky prvním cílem, přijedete-li do města vlakem. Křížová cesta byla vybudována v 18. století a do nynější podoby byla obnovena celkem nedávno, v roce 2017. Zrekonstruován byl i Boží hrob, poustevna, studánka a vrcholový kříž. Perličkou je, že cesta, klikatící se úbočím Křížového vrchu, byla tak zarostlá, že autoři přiznávají, že trasa křížové cesty není obnovena zcela přesně. 14 žulových zastavení je nově osazeno abstraktními smaltovanými obrazy Lumíra Hradila, vyrobenými v dílně uměleckého smaltu ve Frýdlantu nad Ostravicí.

2. Frýdlantská rozhledna na Resselově vrchu (MAPA)

Také druhý tip na výlet starosty Jiřího Stodůlky vás zavede do přírody a opět na kopec, tentokrát na Resselův vrch na opačném konci Frýdlantu. Přístup je možný pěšky po žluté turistické značce přímo od radnice. Kdo je líný, může autem dojet až pod rozhlednu.Na kótě 399 metrů nad mořem stojí 21 metrů vysoká kamenná věž od roku 1907 a nebyla první rozhlednou. Nahradila dřevěnou konstrukci postavenou roku 1890. Tehdy byl Resselův vrch holý a opravdu nabízel panoramatický rozhled po okolí. Dnes je výhled do značné míry zakrytý stromy, které rozhlednu prakticky přerostly. Svého času se dokonce koketovalo s myšlenkou, že by se výhled zlepšil přistavěním dalšího patra, což ale z více důvodů není možné.„Výhledu dominují Frýdlantský zámek, severní svahy Jizerských hor, táhlý vrchol Vysoký s větrníky elektráren a vidět je i část sousední Polské republiky. Takže rozhlednu se i tak vyplatí navštívit. Kromě toho v areálu rozhledny najdete také ohniště, na kterém si můžete třeba upéct buřty,“ zve k výstupu nahoru starosta Stodůlka. Hned vedle rozhledny jsou nově zrekonstruované toalety. Rozhledna je pro veřejnost otevřena vždy v období od května do září dle otevírací doby, kterou najdete na www.mesto-frydlant.cz.3. Vyhlídkový okruh Frýdlantem 

„Můj třetí tip je pro ty, kteří mají raději než přírodu historii a centra měst. Ukáže návštěvníkům to nejhezčí a nejzajímavější z Frýdlantu. Je to vlastně taková cesta po krásách Frýdlantu,“ vysvětluje Jiří Stodůlka.Začneme na náměstí T. G. Masaryka, které je centrem Městské památkové zóny. Náměstí dominuje novorenesanční radnice. Z její čtyřicet osm metrů vysoké věže se každou hodinu ozývají různé melodie zvonkohry. Budova byla postavena v letech 1893 - 1896 dle návrhu vídeňského architekta Franze von Neumanna. Ano, též autora radnice v Liberci. Ostatně Frýdlant prohrál souboj s Libercem o dominantní postavení v regionu až v průběhu průmyslové revoluce. Za pozornost stojí i moderní kašna a několik honosných domů, jako je například dům Na panské zvůli (dnes banka), štukami bohatě zdobený trojdům (č.p. 73) a dům spravovaný Pravoslavnou církví (č.p. 104).Kostelní ulicí dojdeme ke kostelu Nalezení sv. Kříže, jehož podstatná část pochází doby Kryštofa z Bíbrštejnu, který pozval do Frýdlantu italské stavitele. V interiéru jsou umístěna cenná kulturní díla z bílého, černého a zeleného mramoru. Jedná se především o hrobku rodiny Redernů, která v době vzniku stála tolik, co celé frýdlantské panství, když ho Redernové kupovali. Hrobka bohužel není běžně přístupná. Před kostelem stojí Mariánská sloup z roku 1723, přemístěný sem v roce 1897.Kostel vévodí klidnému parku na nábřeží řeky Smědé. „7. srpna 2010 se po vydatných deštích tato jindy poklidná říčka změnila v rozběsněný živel, který tisíciletou vodou zaplavil velkou část města a způsobil obrovské škody. Z těch se Frýdlant ale naštěstí už dostal a dnes byste na něm povodňové škody hledali marně,“ připomíná starosta Stodůlka.Parkem projdete kolem bývalé městské solnice, přestavěné na bytové prostory, zpět blíže městskému centru. Je zde totiž stále co objevovat. Jednak to je takzvaný Špitálek, vybudovaný v roce 1564 Bedřichem z Redernu jako útulek pro nemocné. Prošel několika přestavbami a od roku 2012 slouží jako druhá expozice muzea. V ulici příznačně pojmenované Okružní, kopírující bývalé městské hradby, naleznete fragment opevnění s takzvanou katovskou brankou. A konečně podstávkový domek v Zahradní ulici ukrývá slavný frýdlantský mechanický betlém Gustava Simona (1873-1953), který toto dílo tvořil šest desítek let.Stranou centra města se nachází další oáza klidu, nedávno zrevitalizovaný zámecký park s rybníkem a umělým poloostrovem. O jeho založení a zvelebení celého zámeckého okolí se zasloužili Kryštof Clam-Gallas a jeho syn Eduard. V parku si určitě prohlédněte mohutnou čedičovou skálu s typickou sloupcovitou odlučností, na níž byl vybudován původní gotický hrad. V minulosti tato skála zajišťovala obranu a činila z hradu nedobytnou pevností. U parku je též parkoviště.Posledním bodem procházky může být frýdlantský pivovar, jehož historie sahá do 14. století. Produkce piva byla přerušena až v roce 1949, kdy finanční situace nedovolovala rekonstrukci pivovaru. Dnes je bývalý zámecký pivovar znovu obnoven a nese jméno Pivovar Albrecht.„No a od pivovaru je už jen kousek na Lesní naučnou stezku na Křížovém vrchu, na kterou jsem vás zval v tipu na výlet číslo 1. Kruh se uzavírá. Těším se, až se s vámi v našem krásném městě potkám! Protože Frýdlant prostě musíte vidět a zažít,“ uzavírá své tipy Jiří Stodůlka, starosta Frýdlantu.

Text Mad s neocenitelnou pomocí Martiny Petráškové. Foto Mad, není-li uvedeno jinak.