Liberecké Severočeské muzeum odhaluje příběhy válečných osudů v komiksové výstavě

Všechny spojuje to, že ve válečných letech se alespoň na chvíli ocitli v Liberci, kde jejich životy poznamenaly hrůzy války, řekl dnes novinářům kurátor výstavy Ivan Rous.

Výstava vychází z jeho výzkumu evidence obyvatel Liberce v období 1938 až 1945, čímž se zabývá už zhruba rok a půl. "Procházím úplně všechny karty, což je nějakých 118.000 karet. Teď jsem v polovině. A když vám to prochází rukama, tak za každou kartou je kraťoučký příběh," uvedl Rous.

Právě z těchto karet vybral příběhy 12 lidí, které do komiksové podoby převedla umělkyně ToyBox. Formu komiksu podle Rouse zvolili kvůli tomu, aby se návštěvníci dokázali lépe vcítit do jednotlivých příběhů. "My jsme tuto výstavu chtěli udělat malinko jinak, aby to nebyla další panelová výstava. To znamená fotka a spousta textů k tomu, co se dělo. Ale aby to lidi zasáhlo, aby jsme v nich vzbudili určitou míru empatie," řekl.

Výstava podle něj předkládá otázky, na něž si musí návštěvník odpovědět sám. Za příklad uvedl příběh geologa Bruna Müllera. "Byl ředitel obchodní akademie a byl to člověk, který celý život zasvětil vědě a vyučování dětí. A pak přišla druhá světová válka a on dělal projekty podzemních továren, kde pracovali vězni koncentračních táborů. A kde je ta míra spolupráce s tím režimem, kdy je to ještě v pořádku?" uvedl Rous.

Černobílý není ani příběh dirigenta Hidemara Kondeho, což byl bratr předválečného japonského premiéra, který v Liberci v prosinci 1942 dirigoval koncert pro říšského místodržícího Konráda Henleina. "A i když bychom si na první pohled mysleli, že byl na straně nacistů, tak je to člověk, který zachránil několik židovských rodin," řekl Rous.

Výstava také naznačuje, jak moc válka ovlivnila životy lidí, kteří by ho bez ní prožili jinak. Nejspíš v zářivé kariéře by pokračovala rakouská zpěvačka a herečka židovského původu Mathilde „Tilly“ Geppertová (Feinerová). Ta před postupujícím nacistickým režimem utekla do Liberce, kde spolu s manželem otevřela restauraci, které se říkalo Dům smíchu. "Odtud už neměla sílu utéct, protože jí tady zemřel manžel a asi jí to trošku zlomilo," uvedl Rous. Z Liberce odvezli nacisté Tilly v roce 1942 do Osvětimi, kde zemřela.

Výstava přibližuje i temný příběh policejního prezidenta v Liberci z konce války Karla Jägera. Původně to byl pracovník ve firmě na výrobu orchestrionů, který byl mezi lety 1941 až 1943 velitel Einsatzkommanda, jedné z nejhorších nacistických jednotek, která se dopouštěla masových vražd. "Na něm je naprosto neuvěřitelné, jaký to byl původně úplně obyčejný člověk. A to je podstata všech těch hloupých a imbecilních režimů, že tahají tyhle typy nejobyčejnějších lidi a pokud jsou oni ochotni, tak potom se z toho obyčejného člověka, který někde v Německu vyráběl orchestriony, stane vrah 137.000 lidí," dodal Rous.

Výstava nazvaná Lidé ve válce začne vernisáží ve středu v 18:00 a potrvá až do 4. ledna příštího roku. Scénografie výstavy je dílem výtvarníka Ricarda Hoineffa.

čtk