Libereckou žulu těží už jen jediný lom. Hornina zdobí nejfrekventovanější místa Prahy a vytesali z ní i odstřelenou Frontu na maso

Ještě v průběhu dvacátého století se narůžovělý klenot těžil hned v několika desítkách malých lomů nejen v Liberci, ale také v okolních Jizerských horách. V roce 2022 už ale funguje jen jeden těžební lom, a to ten v Ruprechticích. Právě tady se podařilo loni vytěžit žulový kvádr o hmotnosti 73 tun. Z tohoto obřího kusu horniny vznikla socha od sochaře Jaroslava Róny.

„Tahle socha se bude jmenovat Milosrdný bůh dvacátého století, ale je to nemilosrdný bůh, takže je to ironický název,“ popsal sochař Jaroslav Róna. Socha bude mít deset rukou, obrazce na hrudi a zlověstně otevřená zubatá ústa. Sám sochař by svůj výtvor nejraději umístil na některý z kopců v Libereckém kraji. Kam přesně socha zamíří zatím, ale není jasné.

Poslední otevřený lom funguje už od devatenáctého století a současná technika těžby je diametrálně odlišná od dřívějších metod. Dnes už historické klínky a palice vystřídaly moderní výbušniny a pneumatická kladiva.

Liberecká žula postupně vznikala před přibližně 300 miliony let. Teplo ze zemského jádra tehdy roztavilo horniny, které zůstaly pod povrchem. Tady hornina tuhla a čekala na horníky, až ji objeví. Typické zbarvení liberecké žuly způsobuje růžový živec. „Liberecká žula obsahuje dva typy živců, bílý a ten typický růžový, obsahující hodně hliníku a železa, které vytvářejí onu narůžovělou barvu,“ upřesňuje Kamil Zágoršek z katedry geografie Technické univerzity v Liberci.

Základní vlastností žuly je odolnost vůči tlaku. Laicky řečeno: Vydrží 10000x větší tlak než je třeba na rozlousknutí vlašského ořechu. Je také velmi málo pórovitá, proto v místech, kde se nachází větší množství žuly, není žádná podzemní voda. Je to také jeden z důvodů, proč je v Jizerských horách tolik rašelinišť. Voda se totiž nemá kam vsakovat.

Největší uplatnění má ve stavebnictví. Dá se totiž snadno opracovat. Nejčastěji najdeme libereckou žulu jako součást dlažby, tento materiál je pro ni typický. Na konci devatenáctého a začátku 20. století se z místní žuly stavěla kvůli její dostupnosti většina libereckých staveb, i proto se stala nejtypičtější horninou města. Není proto překvapivé, že například hráz liberecké přehrady je postavená právě z ní.

Mimo libereckou kotlinu se z narůžovělé žuly stavělo také v Mariánských Lázních nebo na některých stanicích pražského metra. Jak už je zmíněno výše, čestné místo má žula i před Národním divadlem, kde slouží jako dlažba.

Ovšem i totalitní režimy věděly, že jako hornina je liberecká žula cenná. Nacisté se proto nezdráhali po obsazení Československa využít místních zásob a vystavět z ní areál pro srazy nacistů v Norimberku.

Komunistický režim v padesátých letech zase vztyčil největší skupinové sousoší v Praze na Letné. Žulovému mnohatunovému "zátiší" se Stalinem a shlukem vojáků, dělníků, rolníků a pracující inteligence za ním se přezdívalo  "Fronta na maso" a vzniklo v temných dobách minulého století. Autor pomníku Otakar Švec se odhalení nedožil - o měsíc dříve spáchal sebevraždu.

Na svém místě "veledílo" (pomník vážil celkem 17 000 tun a jeho výstavba přišla na astronomických 140 milionů korun, zdroj: ČT24) vydrželo pouhých sedm let a následně bylo odstřeleno. Pomník byl postaven na počest nechvalně prosulého sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina v období poválečného kultu osobnosti a na svém místě stál v letech 1955–1962. Byl největším skupinovým sousoším v Evropě. Mohutná podsklepená terasa pomníku (vnitřek monumentu tvořila železobetonová konstrukce, která byla obložena 235 žulovými kvádry, zdroj: ČT24) stojí na místě dosud, roku 1991 byl na ni umístěn metronom sochaře Vratislava Karla Nováka.

Koho příběh liberecké žuly zaujal a chtěl by se o hornině, která nás obklopuje, dozvědět víc, může zamířit na krátkou čtyř kilometrovou procházku po Liberci, takzvanou geostezku Příběh liberecké žuly. Stezka vznikla pod přísným dohledem geologů Technické univerzity. Všechny podrobnosti k výletu najdete na stránce https://geostezka.fp.tul.cz/index.php

Text: lux, foto z www.liberec.cz