Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Liberecký hejtman ocenil za zásluhy o dobré jméno kraje doma i ve světě osm osobností, jednu in memoriam

19. 10. 2023 | 19:41

AKTUALIZOVÁNO: Bývalá ředitelka Muzea Českého ráje v Turnově Vladimíra Jakouběová, litoměřický biskup Jan Baxant nebo ředitelka ošetřovatelské péče Krajské nemocnice v Liberci Marie Fryaufová jsou mezi osmi osobnostmi, které dnes hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) ocenil za zásluhy o dobré jméno Libereckého kraje doma i ve světě. Letos nominovala veřejnost na udělení Pocty hejtmana 14 osobností, řekl ČTK mluvčí Libereckého kraje Jan Mikulička.

pocta hejtmana 2023 API 7355
Foto: LK

"Jako každý rok i letos je mi velkou ctí ocenit výjimečné osobnosti, které v našem kraji máme a které svůj život zasvětily své práci a svým mimořádným, výjimečným a úspěšným životem obohatily a obohacují všechny kolem sebe. Pocta hejtmana je symbolem odhodlání podporovat ty, kteří se nezištně snaží o lepší budoucnost nejen v našem regionu. Jejich práce a oddanost nám všem může sloužit jako inspirace," řekl při předávání ocenění Půta.

Ocenění vzniklo za druhého libereckého hejtmana Petra Skokana, čestné uznání a zlatý dukát předává hejtman od roku 2006 vždy u příležitosti výročí vzniku samostatného Československa. Od roku 2013 může adepty na ocenění navrhovat široká veřejnost. Poctu hejtmana tak dostalo už 111 osobností.

In memoriam ocenil letos hejtman sochaře Vratislava Karla Nováka za celoživotní přínos v oblasti výtvarného umění. Sochař, šperkař a vysokoškolský pedagog si po studiích na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze vybudoval výtvarný ateliér a dílnu v areálu barokní fary v jabloneckých Rýnovicích. Pro jeho tvorbu je charakteristické spojení technických a mechanických principů s kinetickými prvky, nejznámější plastikou je zřejmě Stroj času – Metronom na pražské Letenské pláni z roku 1991. V Jablonci nad Nisou u přehrady stojí jeho socha Rybářský prut.

Za mimořádný přínos pro uchování historické paměti Židů v regionu ocenil dnes Půta Isu Engelmannovou, která se narodila v Bombaji, druhou světovou válku ale prožila v Liberci. Zažila odsun, studovala ve Frankfurtu nad Mohanem a později se usadila ve Veroně, kde založila rodinu a věnovala se celý život designu a uměleckému řemeslu. Po roce 1989 se začala vracet do Liberce. O hledání své identity napsala knihu Návrat pod zelenou střechu. Je také autorkou knihy Židé v Liberci, ve které po několikaleté badatelské činnosti zmapovala osudy libereckých židovských rodin.

Hejtman ocenil i restaurátorku Vanesu Trostovou, která se podílela na obnově cenných památek zejména na Frýdlantsku. Za mimořádný přínos v oblasti vojenského výcviku aktivních záloh dostal ocenění Ivan Kortan z Krajského vojenského velitelství v Liberci. Za zásluhy v oboru sklářství a propagace českého skla v zahraničí ocenil Půta také rakouského skláře Petera Ratha, který dnes žije v Kamenickém Šenově.

čtk

Laureáti Poct hejtmana Libereckého kraje a jejich medailonky (abecedně seřazeno):

prof. akad. sochař Vratislav Karel Novák

* 13. 12. 1942, Praha, † 12. 2. 2014, Jablonec nad Nisou

Pocta hejtmana in memoriam za celoživotní přínos v oblasti výtvarného umění

Významný český sochař, šperkař a vysokoškolský pedagog. Po studiích na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze si v areálu rýnovické barokní fary vybudoval výtvarný ateliér
a dílnu. Pro jeho tvorbu je charakteristické spojení technických a mechanických principů s kinetickými prvky v propojení s výtvarnou tvorbou. Díla lze pozorovat po celém Libereckém kraji, ale také v kraji Ústeckém, v Praze nebo ve Spojených státech amerických. Je autorem jedné z nejznámějších kinetických plastik ve veřejném prostoru Stroj času – Metronom na pražské Letenské pláni z roku 1991. V Jablonci nad Nisou u přehrady stojí jeho socha Rybářský prut.

Vanesa Trostová

* 13. 9. 1975, Oldřichov v Hájích

Pocta hejtmana za mimořádný přínos v oblasti obnovy kulturního dědictví

Restaurátorka kamenných památek. Vystudovala kamenosochařství v Hořicích a v té době soukromou školu restaurování a konzervačních technik (dnes Fakulta restaurování Univerzity Pardubice, Litomyšl). Dlouhodobě se věnuje své práci především na Frýdlantsku. Restauruje významné památky v kraji, např. hrobku Redernů v kostele Nalezení svatého Kříže ve Frýdlantě, fasádu se sochařskou výzdobou chrámu Navštívení Panny Marie v Hejnicích, sochy Spravedlnosti a Anděla na frýdlantské radnici, ale také drobné památky v krajině.

PhDr. Vladimíra Jakouběová

* 16. 5. 1956, Turnov

Pocta hejtmana za celoživotní přínos v oblasti muzejnictví a popularizace tradiční lidové kultury

Vystudovala dějiny umění a etnologii na Masarykově univerzitě v Brně. Je autorkou stálých muzejních expozic a stovek výstav, i celé řady expozic na Dlaskově statku. Muzeum Českého ráje v Turnově se pod jejím vedením stalo odborným garantem péče o tradiční lidovou kulturu pro celý Liberecký kraj. Ve své kompetenci si, kromě vedení muzea, ponechala i povinnosti odborného pracovníka a kurátora etnografické sbírky a sbírky uměleckého řemesla. V těchto oborech se nadále věnuje výstavní i publikační činnosti, řeší projekty a výzkumy nadregionálního významu. V roce 2021 převzala na Pražském hradě Cenu Jože Plečnika.

Mons. Mgr. Jan Baxant

* 8. 10. 1948, Karlovy Vary

Pocta hejtmana za celoživotní přínos v oblasti duchovního života

Český katolický duchovní. Vystudoval Střední školu zeměměřičskou v Praze a posléze Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích. Kněžské svěcení mu udělil v roce 1973 Mons. František Tomášek. V roce 1993 se stal rektorem Arcibiskupského semináře v Praze, v lednu 2003 generálním vikářem českobudějovické diecéze. Sídelním biskupem litoměřické diecéze jej jmenoval papež Benedikt XVI. v roce 2008. Mons. Jan Baxant představuje velmi významnou osobnost kulturního a církevního života Libereckého kraje. Zásadně se zasloužil o obnovu duchovního života v kraji.

Mgr. Marie Fryaufová

* 5. 6. 1960, Jablonné v Podještědí

Pocta hejtmana za mimořádný a dlouhodobý přínos v oblasti ošetřovatelské péče

Ředitelka ošetřovatelské péče a vrchní sestra Centrálních operačních sálů v Krajské nemocnici Liberec. Absolventka Fakulty zdravotnických studií Technické univerzity v Liberci a Vysoké školy zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžběty, Příbram se zaměřením na oblast teorie a praxe ošetřovatelství a management v ošetřovatelství. Celoživotně se věnuje práci zdravotní sestry, její schopnosti se projevily zejména při nástupu covidové pandemie, kdy spolu s ostatními sestrami dokázala účinně čelit nebývale vysokým počtům přijatých pacientů.

Ivan Kortan

* 30. 9. 1959, Nový Bor

Pocta hejtmana za mimořádný přínos v oblasti vojenského výcviku aktivních záloh

Nadrotmistr Aktivních záloh Krajského vojenského velitelství v Liberci. Za zásluhy při budování jednotky a jejím výcviku byl v minulosti vyznamenán Medailí velitele roty Aktivní zálohy. V Novém Boru vede kroužek pro děti a mládež Army team, slouží čestné stráže při pietních aktech. Letos obdržel krajskou cenu Ď pro mecenáše a dobrodince.

Isa Engelmann

* 12. 6. 1936, Bombaj

Pocta hejtmana za mimořádný přínos v oblasti uchování historické paměti Židů
v regionu

Narodila se v indické Bombaji, kde pracoval její otec. Druhou světovou válku prožila u prarodičů v Liberci. Ačkoliv měla, stejně jako její bratři, britské občanství, po válce byla odsunuta a v roce 1946 vysídlena do tehdejší americké zóny Německa. Po maturitě ve Frankfurtu nad Mohanem studovala jazyky, poté se usadila ve Veroně, kde založila rodinu a věnovala se celý život designu a uměleckému řemeslu. Po roce 1989 se začala vracet zpět do Liberce. O hledání své identity napsala knihu Návrat pod zelenou střechu. Je také autorkou knihy Židé v Liberci, ve které po několikaleté badatelské činnosti zmapovala osudy židovských rodin v Liberci.

Peter Rath

* 1939, Vídeň

Pocta hejtmana za celoživotní přínos v oblasti sklářství a propagace českého skla v zahraničí

Rakouský sklář, podnikatel a badatel. Zabývá se výrobou replik starých skleněných výrobků, produkcí křišťálových lustrů a je též autorem publikace z oboru historie skla a lustrařství. Peter Rath je potomek významné vídeňské rodiny Lobmeyerů, která je historicky spojena s podnikáním v oboru skla a také s městem Kamenický Šenov, jehož je Peter Rath čestným občanem. Do Kamenického Šenova přišel v roce 1994, poté, co vystoupil z rodinné firmy v Rakousku. Rok před tím v Kamenickém Šenově zakoupil památkově chráněný měšťanský dům s roubeným patrem čp. 294 v Havlíčkově ulici. V letech 1994 až 2008 v něm provozovasklářský ateliér.

LK/Anna Vašková