Speciální elektronový mikroskop umožní liberecké univerzitě rozšířit spolupráci s průmyslovými podniky
Rozšířit spolupráci s průmyslovými podniky umožní Technické univerzitě v Liberci speciální elektronový mikroskop, který pořídil zdejší Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CXI) v rámci přeshraničního česko-saského projektu. Vědcům umožní nahlédnout pod povrch zkoumaných vzorků. V Česku mají podobné vybavení jen dvě pracoviště, nejbližší je v Brně, řekl na dotaz ČTK ředitel ústavu Miroslav Černík.
"Je to speciální mikroskop, který umožňuje vidět na úrovni několika atomů. Kromě toho, že můžeme vidět ten nanosvět, tak přímo v mikroskopu můžeme řezat. To znamená, že vidíme nejen povrch, ale vidíme dovnitř materiálu - jeho strukturu, jeho složení, jeho vlastnosti," uvedl Černík. Podle něj mnozí průmysloví partneři po ústavu vyžadují mimo jiné analýzy, proč se sledovaný materiál chová tak, jak se chová, nebo proč jsou jeho vlastnosti nehomogenní. "A tohle všechno my za pomoci toho mikroskopu můžeme zjistit," konstatoval Černík.
Umístění přístroje mělo podle něj ale specifické nároky. "Každý elektronický přístroj vyžaduje stabilní prostředí bez rušení elektrickými nebo magnetickými poli. My jsme relativně blízko tramvaje, takže ta nám to trochu ovlivňuje. Museli jsme proto pořídit takzvané aktivní stínění, klec kolem mikroskopu, která to filtruje. Druhá věc jsou vibrace. My jsme bohužel budova, která má vedle jemných technik i strojírenskou část, takže občas tady běží třeba testování motorů. Pod mikroskop jsme tak museli pořídit desku, která vibrace tlumí," řekl.
Výzkumné a vývojové centru zaměřené na nanomateriály a pokročilé technologie otevřela univerzita před 12 lety, jeho výstavba a vybavení přišly na 655 milionů korun a z velké části ho zaplatily evropské dotace. Nový mikroskop je podle Černíka nejdražším přístrojem, který ústav má. Ostatní přístroje jsou za ceny do 20 milionů korun. Elektronový přístroj přišel na 45 milionů korun, sedm milionů zaplatil ústav ze svého, zbytek získal z evropských fondů z přeshraničního programu Interreg Česko-Sasko.
CXI má 160 pracovníků a hospodaří s rozpočtem kolem 250 milionů korun, větší část příjmů zajišťují výzkumné projekty, zhruba 50 milionů přináší spolupráce s průmyslem, která by se podle Černíka měla díky novému projektu ještě rozšířit, a to i za hranice. Do budoucna by ředitel ústav rád dovybavil ještě transmisním elektronovým mikroskopem s vysokým rozlišením.
"To je standardní přístroj, který by na pracovišti, které se zabývá nanomateriály, měl být," řekl Černík. Mikroskop bude podle něj ale potřebovat ještě šetrnější prostředí, které by měla zajistit budova, kterou univerzita připravuje.
čtk
Autor fotografií v galerii: Adam Pluhař/TUL
Sdílet článek na Facebooku
Sdílet článek na X.com
Související články
