Stanice Archa měla loni rekordní počet výjezdů, přijala 2068 zvířat, zachraňovala i lišáka a jestřáby

Lišáka zachraňovali pracovníci Archy v lesíku nad Harcovskou přehradou. "Lišák visel na větvi zachycený zadní nohou v pevně utažené smyčce, pravděpodobně zanechané v tamější skládce. Za pomoci nálezce se nám podařilo zvíře vyprostit a po vyšetření na veterinární klinice jsme ho naštěstí mohli vypustit zpět do volné přírody," uvedla vedoucí stanice.

Pomoc od pracovníků Archy potřebovali i dva jestřáby lesní, kteří uvízli v sítích chránících domácí drůbež. Jeden mohl být po vyproštění okamžitě vypuštěn, druhý utrpěl vážná zranění vedoucí k dočasnému oslepnutí. "Než se mu začal vracet zrak, museli jsme ho nějakou dobu krmit pinzetou přímo do zobáku. O to větší radost jsme měli, když se po několika týdnech mohl zcela zdravý vrátit zpět do přírody," dodala Hancvenclová.

Záchranáři řešili i několik případů střetů dravců s vlaky. Při převozu na veterinární kliniku uhynul dospělý orel mořský, který narazil do vlaku na Frýdlantsku. "Šťastnější konec měl případ poštolky, která se srazila s vlakem u Žízníkova – po měsíční léčbě byla úspěšně vypuštěna. Mladé káně se dokonce svezlo na nárazníku lokomotivy až do Rychnova u Jablonce nad Nisou, a i to se po krátké rekonvalescenci také vrátilo do volné přírody," uvedla Hancvenclová.

Do Archy se dostala i zvířata z větších vzdáleností. Mládě kuny přijelo až ze Zlína ukryté v motoru auta s libereckou rodinou. Na Sychrově si zlomila křídlo mladá poštolka, která byla okroužkována v Topolčanech na Slovensku.

Stejně jako v předchozích letech tvořili největší skupinu živočichů přijatých do Archy netopýři. Bylo jich 806, zejména po srpnové netopýří invazi do lidských obydlí.

Druhým nejpočetnějším druhem byli ježci s 233 jedinci. Více než polovina z nich byla mláďata, často osiřelá nebo pocházející ze zničených úkrytů. Opět mezi nimi byla mláďata zbytečně odebraná z přírody. "Každoročně se setkáváme s případy, kdy lidé v dobré víře přinesou ježčata, která pomoc vůbec nepotřebují. Tím, že je vezmou z přírody, je připraví o péči matky a o možnost naučit se přirozenému chování. Taková mláďata pak často hůře prospívají, hůře se adaptují po návratu do volné přírody a jejich šance na přežití se zbytečně snižují," dodala Hancvenclová.

Třetí nejpočetnější skupinou byli rorýsi, kterých záchranáři z Archy přijali 111. Byl to zhruba dvojnásobek běžného počtu. Polovinu tvořila mláďata vypadlá z hnízd, u dospělých ptáků převažovaly zlomeniny a zranění po nárazech do oken.

čtk