Zahrada Věry Přibylové z Liberce vítala návštěvníky záplavou květin i bzučícího hmyzu

Návštěvníky svou zahradou ochotně provázela a odpovídala na dotazy. Do víkendu otevřených zahrad se zapojuje pravidelně, v Libereckém kraji se letos lidem otevřelo i dalších osm zahrad.

Vesecká zahrada žije v souladu s přírodou, v péči poněkud líného zahradníka, jak říká sama zahradnice. Návštěvník tu může vidět záplavu tradičních květin jako jsou orlíčky, rozrazily, šalvěje, levandule, třapatky, jirnice, kuklíky a mnoho dalších i méně známých trvalek, které mohou rozzářit zahradu. Rostliny prověřené drsným libereckým podnebím je možné i koupit. Majitelka zahrady také ráda poradí a doporučí druhy vhodné pro konkrétní stanoviště.

"Postupně nám tu přibývají záhony, snažím se používat to, co si myslím, že bude fungovat. Někdy mě některé kytky překvapí, protože přestože papírově by měly vydržet úplně všechno, tady se jim třeba z nějakého důvodu nelíbí. Sázím hodně nahusto, aby byly ty záhony hodně zapojené, a aby vlastně ten plevel neměl tolik šanci," popsala svou filozofii Přibylová. Díky hustému osázení navíc tolik nebojuje se škůdci, místo postřiku sází na přirozené predátory.

Svou zahradu začala Přibylová budovat s dokončením rodinného domu, přiznává i několik přešlapů. Letos jí například na zahradě po 15 letech odešla broskvoň. "To byl jeden z prvních stromů, který jsem sázela. A byl to špatně vybraný strom, protože to jsem ještě nakupovala stylem, že jsem si řekla, že broskev mám ráda, tak si ji koupím. Nedošlo mi, že se musí sledovat podnož, že se musí sledovat odrůdy, jak jsou nebo nejsou vhodné sem do tohoto podnebí. To jsou přesně ty chyby, které se pak člověku vrátí po letech," řekla zahradnice.

Zahradničením se i částečně živí, nejenže od roku 2015 prodává sazenice svých rostlin, ale navrhuje a realizuje i zahrady na zakázku. Inspiraci nachází matka tří dětí nejčastěji v katalozích a školkách. "Co neznám, nebo co mě zaujme, tak si chci vyzkoušet. Když dělám záhony u zákazníků, tak se snažím to komponovat, kombinovat, aby to samozřejmě fungovalo celoročně, aby se kytky doplňovaly barevně i strukturou. Tady u sebe, když mám někde trošičku místečko volné, tak musím vyzkoušet něco nového. Takže tady je to divočejší," poznamenala.

Přibylová přiznává, že často je jí smutno, když vidí dokončenou novostavbu a kolem pustou zahradu. "Na zahradu by měli lidé pamatovat už při stavbě, často je to pak taková hurá akce, že dokončí dům a chtějí mít rychle a levně hotovou zahradu. Utíkají do zahradnictví, kde koupí první, co je nějak praští přes oko, a bez ladu a skladu to nasázejí do zahrady. Často to k sobě nejde, je to nesourodé a kolikrát to ani nepřežije," popsala největší chyby při zakládání zahrady. Zahrada chce čas a bát by se lidé neměli ani stromů. "Strom dělá zahradu," dodala.

čtk