S růstem počtu fotovoltaických elektráren se navyšuje i riziko hackerského útoku na ně

Nové fotovoltaické elektrárny rostou po celé Evropě stejně rychle jako houby po dešti. Jen na území České republiky se jich na konci roku 2022 nacházelo podle Solární asociace více než 84.000, přičemž v roce 2023 by jich měly další desetitisíce přibýt. Díky narůstajícímu množství instalovaných elektráren a skutečnosti, že jsou tyto elektrárny připojeny k internetu, je možné očekávat zvýšený zájem hackerů, kteří budou na tato zařízení čím dál častěji cítit své útoky.

„Úspěšný masový útok na tato zařízení, díky celkovému výkonu těchto elektráren, který v Evropě činí již více než 200 GW, by úspěšný masový útok na tato zařízení mohl způsobit poměrně velké škody v podobě výpadků dodávek elektrické energie. Útočníkům by ale mohlo jít i o něco jiného. Ovládnutí fotovoltaické elektrárny by se například mohlo stát vhodným prostředkem pro ransomware útoky. Útočníci by oplátkou za znovuzprovoznění elektrárny mohli požadovat například vysoké výkupné. V historii jsme již byli svědky ransomware útoků, které mířily na IoT zařízení a napadaly například chytré termostaty. Pro zapnutí, nebo naopak snížení teploty v domě útočníci rovněž požadovali výkupné. Že budou další na řadě fotovoltaické elektrárny se tedy přímo nabízí,“ říká Roman Kümmel, odborník na IT bezpečnost z Počítačové školy GOPAS.

Webové rozhraní, skrz které se dá fotovoltaická elektrárna ovládat, se může nacházet buď v cloudu na serverech provozovaných výrobci fotovoltaických zařízení. Nebo je webový server implemetován jako součást každého jednotlivého zařízení. V neposlední řadě ovládá mnoho vlastníků svou fotovoltaickou elektrárnu skrz asistenta pro chytrou domácnost. Každé z uvedených řešení má z pohledu bezpečnosti své výhody i nevýhody.

Pokud se vlastník elektrárny spoléhá na ovládání z cloudu, nemusí sice příliš řešit zabezpečení samotného serveru nebo pravidelnou aktualizaci software, která může přinášet bezpečnostní záplaty. Na druhou stranu se ovšem takový vlastník stává zranitelným vůči hromadnému odstavení elektráren při zdárném útoku na poskytovatele, nebo vůči vypnutí elektráren ze strany provozovatele v případě vypuknutí kybernetické války. Pokud webový server běží jako součást samotné elektrárny, má její provozovatel věc přeci jen více ve svých rukou. Musí ovšem zajistit dostatečné zabezpečení přístupu k aplikaci v rámci sítě, nebo pravidelnou instalaci aktualizací.

„Častým problémem fotovoltaických elektráren je nejen nedostatečná aktualizace software, ale hlavně ponechávání defaultních hesel, která jsou pro konkrétní zařízení veřejně známé. Mnoho provozovatelů elektráren ponechává nastavené heslo, jež nastavila firma, která elektrárnu instalovala. Je důležité si uvědomit, že tato firma pravděpodobně používá stejné heslo u všech svých zákazníků a použité heslo je tak veřejným tajemstvím. Problém defaultních hesel se přitom netýká pouze malých domácích elektráren s výkonem do 10kWp, ale dokonce i poměrně velkých elektráren s výkonem v řádech i několika MWp. O tom, že velké množství rozhraní těchto elektráren není chráněno dokonce vůbec a je dostupné komukoliv, kdo ví, jak je najít, se snad raději ani nebudu zmiňovat,“ upozorňuje Roman Kümmel, odborník na IT bezpečnost z Počítačové školy GOPAS.

Samotné webové rozhraní pro správu elektráren je přitom často odhalitelné poměrně snadno díky jedinečnému obsahu HTTP response hlavičky "Server", kterou do svých odpovědí vkládá webový server. Útočníkům stačí použít vyhledávače, které dokáží zařízení vyhledávat na základě obsahu této hlavičky. Takovou službou je například Shodan.io. Pomocí této služby je možné odhalit statisíce fotovoltaických elektráren.

„Provozovatelé elektráren, kteří ponechali nastavení hesla na někom jiném, nebo si nastavili příliš jednoduché heslo, by proto neměli čekat na chvíli, kdy jim přijde vyúčtování od útočníků. Místo toho by si měli co nejrychleji nastavit takové přístupové heslo, které bude jedinečné a bude mít v ideálním případě alespoň 18 znaků. Zapomínat by neměli také na pravidelnou aktualizaci software a firmware, aby se zacelily známé zranitelnosti, kterými mohou provozovaná zařízení trpět. Jejich zneužití by bylo rovněž jen otázkou času. Uvedené skutečnosti se ovšem týkají také větrných elektráren nebo tepelných čerpadel, které lze také ovládat z webového prohlížeče, nebo speciálním programem,“ dodává Roman Kümmel z Počítačové školy GOPAS.

TZ Počítačové školy GOPAS