Anifilm probudil ze spánku liberecký zámek, s jehož smysluplným (!) využitím si radniční garnitury dosud nevěděly rady

Bude zajímavé vyjet na kopec nad Bílým Potokem zkontrolovat, kam se posunula (spíše klesla) realizace nové Smědavy, protože ta stará klasická horská chalupa, která pamatovala i zažila opravdu hodně, se na podzim poroučela k zemi.

Tuším, že kolem Smědavy bude po celý víkend husto, ale s tím už umíme žít.

Pozn.: V sobotu dopoledne to tam vypadalo takto - v díře po chalupě se už začíná stavět... Pro srovnání: Smědava, rok 2013

V nemocnici v Semilech vznikne odborný léčebný ústav pro rehabilitaci. To je ta druhá výborná zpráva. Podobných lůžek má Liberecký kraj nedostatek, pacienti musí za podobnou péčí jezdit například do Hostinného nebo Lázní Bělohrad v sousedním Královéhradeckém kraji. A kdyby jenom tam... Občas se šance vyskytne na soukromých klinikách, ale pořád je to málo.

Mám nezapomenutelnou příhodu, jak mi lékař při propouštění z nemocnice po komplikované zlomenině nohy z lyžování doporučil: Okamžitě začněte chodit na rehabilitaci, nebo budete mrzák. Rehabilitaci jsem při všech svých schopnostech a známostech sehnala až za měsíc, v privátním rehabilitačním zařízení daleko za Prahou, a navzdory vší snaze tamních odborníků porazit časovou prodlevu, jsem mrzák. Tedy člověk, který dolyžoval.

Píšu to jenom proto, že vím, jaký je každé rehabilitační lůžko poklad. A je-li péče hrazená ze zdravotního pojištění, nikoliv z privátního bankovního účtu, poklad dvojnásob cenný. Takže semilská novinka mi zní jako rajská hudba. Nejen lyžováním si člověk láme končetiny...

Každý z nás má nějakou neveselou historku z tuzemského zdravotnictví, ale když vidím, že se děje alespoň něco pro zlepšení situace, s níž mám osobní doživotní zkušenost, veřejně jásám. Taktéž učiním, až bude zubař v dosahu bydliště pro každého, kdo o to bude stát. A ten zubař bude alespoň povinnou prevenci dělat na pokladnu a člověk si nebude muset brát hypotéku, když se rozhodne nechat si vylepšit úsměv. Teď, když se už nemusí povinně nosit roušky, je doslova horor vidět, co někteří lidé mají, resp. spíše nemají v ústech a nijak zvlášť se za to nestydí. Proč taky, když nesehnali zubaře...

Druhý květnový týden je v krajském městě stále ještě vyhrazen pro Anifilm. Letošní, už třetí liberecký ročník, je prvním nekovidovým, tudíž prvním standardním. A podle ohlasů dost povedeným. Pro diváky bylo připraveno přes 500 soutěžních i nesoutěžních snímků a v doprovodném programu i výstavy, koncerty, prezentace, přednášky či workshopy.

V hlavních mezinárodních kategoriích soutěžilo 11 celovečerních, 31 krátkých a 33 studentských animovaných filmů. Píši v přítomném čase, protože Anifilm končí až v neděli.

Viditelným pozitivem festivalu pro všechny Liberečany je, kromě nálože kulturních zážitků - samozřejmě, že se díky němu probudil léta spící zámek, jedna z dominant krajského města, s níž si soukromý majitel ani radniční politické reprezentace dosud příliš nevěděly rady. Spása (a nějaké finance) přišla z Třeboně, kde se Anifilm konal čtvrt století, časem ovšem přerostl možnosti tohoto jihočeského města.

V pátek přišlo oznámení, že organizátoři mezinárodního festivalu animovaného filmu Anifilm mají zájem spící zámek z konce 16. století provozovat celoročně. Zatím jde ale jen o vizi, projekt je na začátku. Památkově chráněný zámek nemá aktuálně žádné trvalé využití. Má soukromého vlastníka (který se ho snažil udat už předchozí radniční reprezentaci, marně...) a organizátoři Anifilmu ho mají na festival pronajatý. Slouží jako hlavní sídlo, je tam i game zóna a škola animace. Cílem je do budoucna zámek přeměnit na Dům animace.

Tak se necháme překvapit, co se nakonec stane. Slibem ani smělým plánem nezarmoutíš... Faktem je, že  dobrý turistický magnet město potřebuje v každé době. Vezměte si onen vysmívaný, kritizovaný a souběžně obdivovaný a unikátní nejdelší visutý most pro pěší v Dolní Moravě pod Kralickým Sněžníkem. Sky Bridge 721 prý hyzdí tamní "panorámata" a za jeho zdolání se, k nelibosti části veřejnosti, musí platit stokoruny. Už tam ale stojí fronty. Když už jsem googlovala, stáhla jsem snímek toho unikátu.

Je-li něco "nej" na světě, je dobré to alespoň jednou za život vidět a použít. Tím mířím k tomu, že nevím o zámku, který by byl zasvěcen filmové animaci ve všech jejích rozmanitostech.

Tento týden ale bohužel začal tragicky, protože bulvár přispěchal hned v pondělí ráno s informací o sebevraždě majitele jedné z dopravních firem, která si svoje, za pravidelného mediálního humbuku, odjezdila jak pro kraj, tak i pro všechna okresní města v kraji. Že si 46letý manažer sáhl na život se v příslušných kruzích vědělo ještě předtím, než to vyčenichal a do světa pustil bulvár. Nikdo ze zasvěcených neměl potřebu info o jedné lidské tragédii zveřejňovat. Zvlášť, když to bylo pro širokou veřejnost zajímavé pouze tím, že se jednalo o syna jednoho herce.

Tak něco veselejšího...

Liberecký kraj zvýší v příštích letech podporu sportu o dalších pět milionů korun, ročně by tak mělo jít do sportu nejméně 35 milionů korun. Prioritou Plánu rozvoje sportu v Libereckém kraji do roku 2025 bude podpora rozvoje infrastruktury a podpora sportování mládeže nejen ve sportovních oddílech.

Krajský plán počítá s přímou podporou údržby infrastruktury běžeckých tratí Jizerské, Krkonošské a Lužickohorské magistrály a cyklistických tratí Singltreku pod Smrkem, na které půjdou z rozpočtu dva miliony korun, stejná částka bude každoročně určena na krajská sportoviště. Dalších šest milionů korun bude v dotačním programu položka infrastruktura, která je určená na výstavbu, modernizaci a rekonstrukci sportovních zařízení v kraji a na zlepšení občanské vybavenosti v oblasti tělovýchovy a sportu.

Toto budou po mém soudu účelně vynaložené peníze, protože sportující mládež není po sídlišti lelkující a fetující mládež. A pravidelná finanční injekce do jedno jaké magistrály, po níž se dá pohybovat horami, poslouží úplně všem, kdo nevyznávají gaučink s basou lahváčů na dosah.

Končíme ekonomickým okénkem:

Paliva zdražují nejen u nás, ale i ve vzývaném Polsku, stále tam jsou ale levnější než na české straně. U čerpací stanice AB v Porajówě jen pár set metrů za hranicemi měli ve čtvrtek litr benzinu za 7,39 zlotého (40,25 Kč), v přepočtu je o 60 haléřů dražší než před týdnem. Nafta zdražila v přepočtu o téměř 1,70 Kč na 8,04 zlotého (43,79 Kč). Dál v polském vnitrozemí lze tankovat i levněji, musí se tam ale dojet a tudíž propálit pohonné hmoty. Takže se vyplatí spojit tankování s nákupem nebo výletem. Neprobádané česko-polské pohraničí na krkonošské straně či kolem Nového Města pod Smrkem má fakt co nabídnout. Doporučuji.

Je víkend, takže by to šlo.

Alena Roubalová