Rezerva, která není malá: Přidává liberecká radnice k objednávkám automaticky desítky procent navíc? Náhoda nebo systém?

Rezerva, která není malá: Přidává Liberec k objednávkám automaticky desítky procent navíc?

Na první pohled nenápadná objednávka za 128 800 Kč bez DPH otevírá zajímavou otázku, jak Statutární město Liberec nastavuje své objednávky a finanční rezervy. V jednom konkrétním případě totiž město objednává službu, jejíž cenová nabídka činí 78 800 Kč bez DPH, ale do objednávky přidává dalších 50 000 Kč korun jako „rezervu“. To představuje navýšení o více než 63% oproti původní nabídce. Je to jen rozumná pojistka? Nebo jde o způsob, jak si město u objednávky vytvoří výrazně větší finanční prostor, než kolik odpovídá původně vyčíslenému plnění?

78 800 Kč v nabídce, 128 800 Kč v objednávce

Konkrétní dokument se týká autorského dozoru projektu Multifunkční mobiliář Liberec – Králův Háj. Dodavatel U/U Studio s.r.o. v cenové nabídce vyčíslil předpokládané náklady na 78 800 Kč bez DPH. Objednávka města ale uvádí cenu bez DPH 128 800 Kč a výslovně k ní doplňuje položku „rezerva 50 000 Kč bez DPH“. Matematicky je vše bezchybné, 78 800 + 50 000 = 128 800. Právě těch 50 000 Kč je ale zajímavých. Ve vztahu k původní nabídce totiž nejde o symbolickou rezervu. Je to 63,45 % navíc. Pokud by byla celá rezerva vyčerpána, město by za danou službu zaplatilo o více než 63% více, než činí základní kalkulace dodavatele.

Rezerva jako běžná pojistka?

Samotná existence rezervy samozřejmě nemusí znamenat nic problematického. U stavebních projektů, technického dozoru nebo autorského dozoru mohou vznikat nepředvídatelné požadavky a dodatečná práce. Určitá finanční rezerva proto může být zcela legitimním nástrojem. Otázkou však je, jak se s takovou rezervou pracuje. V tomto případě totiž cenová nabídka poměrně konkrétně rozepisuje předpokládaný rozsah práce. Obsahuje například cestovní náklady, čas na cestě, kontrolní dny a komunikaci s dodavatelem. Celkový předpokládaný rozsah činí právě 78 800 Kč bez DPH. Objednávka následně stanoví vyšší maximální částku a rozdíl označuje jednoduše jako rezervu. To samo o sobě ještě neříká, že bude 50 000 Kč skutečně vyčerpáno. Ale právě zde vzniká prostor pro veřejnou kontrolu: Za jakých podmínek se rezerva čerpá a kdo rozhoduje o tom, že je její využití oprávněné?

A co kdyby to nebyl ojedinělý případ?

Tady začíná spekulativní rovina celé věci. Pokud by se totiž podobný mechanismus používal systematicky, tedy že město vezme nabídku dodavatele a následně k ní automaticky přidá například desítky procent jako rezervu, mohlo by jít o velmi zajímavý fenomén. Neznamenalo by to automaticky porušení pravidel.

Znamenalo by to ale, že reálně objednávaný finanční rámec je podstatně vyšší než částka, kterou dodavatel původně kalkuloval jako předpokládanou cenu služby. A právě proto by stálo za to podívat se na větší vzorek objednávek.

Veřejné zakázky města jsou zveřejňovány prostřednictvím systému E-ZAK, který poskytuje přístup k informacím o veřejných zakázkách a souvisejícím dokumentům. Taková analýza by mohla jednoduše porovnat tři čísla: původní nabídka → objednávka → skutečně vyfakturovaná částka. Teprve potom by bylo možné říci, zda jde o běžný a rozumný postup, nebo zda se skutečně opakuje vzorec výrazných finančních rezerv.

50 tisíc navíc není totéž jako 50 tisíc utracených

Je přitom důležité rozlišovat mezi objednaným limitem a skutečným výdajem. Objednávka sama o sobě nedokazuje, že město 50 000 Kč navíc skutečně zaplatí. V nabídce je navíc uvedeno, že autorský dozor má být fakturován měsíčně podle konkrétního rozsahu práce, přičemž má být uvedeno datum, popis činnosti a počet odpracovaných hodin. Jinými slovy: rezerva může zůstat nevyčerpaná. To je podstatná okolnost a bylo by zavádějící tvrdit opak. Současně však platí, že z pohledu veřejnosti je rozdíl mezi objednávkou za 78 800 Kč a objednávkou s maximálním rámcem 128 800 Kč významný.

Pokud je 50 000 Kč rezerva v objednávce jen pojistkou pro případ dodatečných prací, proč není přesněji popsáno, za jakých podmínek může být vyčerpána? A pokud se podobné rezervy objevují i v dalších objednávkách, jaká je jejich obvyklá výše v poměru k původní nabídce?

Náhoda nebo systém?

Jedna objednávka systém nedokazuje. Je ale dostatečná na to, aby vznikla legitimní otázka. V tomto případě je rozdíl mezi nabídkou a objednávkou přesně 50 000 Kč. To není několik procent zaokrouhlení. Je to více než 63% původní kalkulace. A právě proto by bylo zajímavé zjistit, zda jde o výjimečný případ, nebo o způsob, jakým město své objednávky běžně nastavuje. Pokud by se totiž ukázalo, že se k nabídkám dodavatelů pravidelně přidávají rezervy v řádu desítek procent, vznikla by mnohem zásadnější otázka: Není městská objednávka ve skutečnosti spíše otevřeným finančním rámcem než přesným objednáním konkrétně vyčíslené služby? Na tu už jedna objednávka odpověď nedává. Ale padesátitisícová rezerva u nabídky za 78 800 Kč je dostatečně výrazná na to, aby stálo za to se na další objednávky podívat podrobněji.

A to právě udělám, pokračování ve čtvrtek 10. září.

Dr. Ball

Objednávka jako důkaz