Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Developer byty staví s cílem je rozprodat, město s cílem je rozdat. Společný projekt by byl zdrojem nepříjemností, naštěstí nezačal

26. 04. 2025 | 5:00

Svátky jara i s báječným volnem jsou v trapu. Někteří by si ovšem zasloužili ještě delší odpočinek, neboť navenek působí stále podivněji. I když... sebedelší odpočinek z trapnosti a žlučovitosti nevyléčí nikoho. Pár příkladů, co podivného se tento týden stalo:

jaroKOčičky
Jaro v plné síle, ilustrační foto

Nějaký pán s hranatou hlavou, co rád řídí auta, fičel po dálnici více než dvoustovkou, točil se u toho na mobil a tento svůj trapný a vysoce nebezpečný počin sdílel na sociálních sítích. Už to samo o sobě je hodně stupidní, ale daleko horší je, že ho řada obdobně vypatlaných lidí začala napodobovat a rovněž se po dálnicích řítili vysokou rychlostí.

Jeden takový exemplář mě „rychlostí světla“ dojel na D10 a světelnými signály se domáhal, abych mu uhnula z rychlého pruhu. Protože jsem předepsanou rychlostí předjížděla kolonu kamionů, nebylo uhnout kam. Evidentně ho to rozběsnilo. Co ten tvor vyváděl se světly a houkačkou, to jsem zažila v premiéře. A to po téhle dálnici jezdím už dobré půlstoletí...

Když jsem se konečně mohla zařadit do pravého pruhu, čekala jsem, že mě předjede a vybrzdí. Naštěstí se to nestalo, šlo mu evidentně jen o tu rychlost, ne o to mě přizabít. Zoufalec...

Obdobně zoufalé, a to už jsem naštěstí ve zdraví, avšak v nepohodě, dojela z Prahy do Liberce, mi připadá počínání pisálka z progagandistického webu, který se už zase veřejně pohoršoval nad tím, že stavební firma staví. Má snad sázet tulipány a hráběmi luxovat dotace?

Já podobné výpotky čtu na onom lžiwebu výhradně v situaci, kdy se mi nějaké zde uveřejněné „veledílo“ objeví, kvůli zadaným vyhledávacím slovům, v monitoringu. Pak se nestačím divit, kam až lze v naší branži, do níž se vloudila i řada čítankových nemehel, klesnout.

Podstatné je, že si výměnu pozemků v centru Liberce se stavební firmou vymohlo krajské město, iniciovalo ji a za oboustranně akceptovaných podmínek, posvěcených zastupitelstvem, dosáhlo svého. Má tak ve vlastnictví všechny pozemky na Papírovém náměstí a může si tu kreslit a možná někdy i realizovat svou fešáckou čtvrť bez aut. Vizitka města.

A je jedině dobře, že ze společného projektu, kdy město chtělo původně na Kunratické stavět byty společně s onou největší libereckou stavební firmou, sešlo. Nápad vznikl v korytoéře (volební cyklus 2014 – 18) a měl především za cíl „vidět do kuchyně“ třídního nepřítele a předstírat, jak se politická garnitura "dokáže" postarat o bydlení mas. Byl to ale jen jeden ze série poněkud nejapných nápadů odsouzených k zániku dřív, než oschl inkoust na podpisech smluv. A že takových v korytoéře bylo! 

Developer byty staví s cílem je rozprodat, město s cílem je rozdat.

Tyto dva totálně rozdílné principy by od začátku nedělaly dobrotu a umím si dost dobře představit ty problémy (a kecy), které by projekt provázely. Takhle si každý staví, jak umí, a je v tom nebetyčný rozdíl. Zatímco developer pilně chystá terén, startuje stavební prace a úspěšně už prodává byty, město ještě ani nekoplo.

Naštěstí na cenných pozemcích v dolním centru Liberce udělalo alespoň plac k parkování, takže mám kam postavit auto, když jdu na oční.

Odpočinek někde hodně daleko by si měl spolu s pisálkem naordinovat i ten všeznalý "kecálek", opoziční zastupitel, který má pocit, že „nafelcmana“ může mluvit úplně do všeho. To sice může, ovšem ten tón! On totiž tón (ale samozřejmě i obsah), jakým kritizuje všechno a všechny, namíchne i toho nejzarytejšího odpůrce současného vedení města.

Při dobré vůli by se nějaké stopové prvky pravdy v jeho nepříjemně emotivně zabarvených vystoupeních našly, ale většinou si probém představuje jak Hurvínek válku. A zapomíná, že to byli jeho soudruzi, kteří už městu vládli, a měli tak dost prostoru, aby kritizovaný jev už dávno vyřešili a tím i zlikvidovali.

Že jde nynější radniční vládu popíchnout i s grácií a znalostí věci, předvádí jiný zastupitel, aktuálně nezařazený. Vidí jí ale samozřejmě do karet, protože je to přesně rok, kdy byl její součástí. I přesto se snaží především o věcnost a správnost řešení.

Mimochodem, neblahé výročí policejních manévrů na liberecké radnici na čtvrtečním zasedání zastupitelstva neopomněl zmínit, ve snaze kopnout si do třídního nepřítele, právě ten lol-všeználek, ale i primátor. Ten bezelstně přiznal, že si listoval ve spisu!

Možná se jen špatně vyjádřil, ale to, co veřejně řekl na mikrofon, znělo jako přiznání, že policejní a soudní dokumenty opravdu kolují i mimo příslušné orgány. To se pak člověk nemůže divit, že citlivé materiály vlastní kdejaký jouda, kupčí s nimi a účelově z nich zveřejňuje, co se mu hodí. Zatímco ti, jichž se věc týká, musí pod sankcemi mlčet a nemají vůbec možnost se jakkoliv bránit.

A povelikonoční Invenuru končíme na ledě: Hokejový obránce Lukáš Derner v 41 letech ukončil hráčskou kariéru, kterou téměř celou spojil s mateřským Libercem. V nejvyšší soutěži odehrál celkem 1058 utkání, z toho rekordních 998 v dresu Bílých Tygrů. Derner se bude věnovat trenérské práci, a tak si změnu vizuální identity svého klubu už jako hráč neužije.

Hokejoví Tygři totiž k 1. květnu mění logo a celkový vizuál. Tradiční tygr s kruhem, s kterým Liberec slavil i titul, mizí v dějinách. Nahrazuje ho šelma nové generace. Moderní, s čistými liniemi a působivou barevností. Šelma pro třicátá léta 21. století. Velký hokejový příběh tak začíná psát svou další kapitolu.

Hezký víkend.

Alena Roubalová