Já si fakt nepřeji, aby se z daní placení představitelé pitvořili, obnažovali a všelijak jinak obtěžovali občany svou neomaleností
Kdyby existovala nějaká “Richterova stupnice trapnosti”, našlo by se tento týden hned několik skutků zralých na její nejvyšší stupeň. Koaliční figury vygenerovaly kusy, jež by spolehlivě obsadily top příčky. Například premiér řvoucí v přírodní rezervaci nebo motobezmozek metající jogurty před zříceninou hradu nebo šéfka poslaneckého klubu babišovců v plavkách a výhledem do svého nitra. Nebo...
Fuj. Jedno horší než druhé. A z mého úhlu pohledu výhradně proto, že na sítích zvěčnělé chování ústavních činitelů je nedůstojné a víc než trapné. Já si fakt nepřeji, aby se z daní občanů placení představitelé mé země pitvořili, obnažovali a všelijak jinak občany obtěžovali svou neomaleností. Vrcholem pak je, když šéf parlamentu zcela vážně řeší toaletní papír na železnici a dočká se reakce ve vší fekální rozmanitosti.
Protože jsou komunální a senátní volby na dostřel, začínají se množit nevyžádané rady, kterak si má počínat nynější parlamentní opozice, aby u voleb nepohořela jak papír. Ono se to klidně může stát, protože neznám v jejích řadách jedince, kterému „nic není blbý“. To je terminus technicus, ne vulgarismus. Je to vlastnost, které si pokleslé publikum v dnešní době síťové cení.
Jenomže:
Každý pokus seriozního politika udělat nějaký vypečený „psí kus“, nad nímž nahnědlá koaliční kohorta mozkově méně výrazných jedinců u svých představitelů ryčí a chrochtá blahem, vždycky skončil totálním fiaskem. Představitelům této výseče politického spektra zkrátka není dáno páchat veřejné marketinkově-politické trapno. A protože si to více než půlka národa žádá, dopadají volby tak, jak dopadají.
Nejvyšší příčku ve zdejší - lokální Richterově stupnici trapnosti - obsadil autor podivného článku, v němž zmatlal všechno možné kolem opravené liberecké Střelnice. Ta se provinila výhradně tím, že nespadla, což pár schopných lidí, kteří v Liberci spolupracují v nejrůznějších sférách, nebo se jen znají, nedopustilo.
Blíží se volby, takže adeptů na stupně místní škály bude přibývat. Řadě z nich totiž už nestačí pouze lovit bobříky trapnosti, oprávněně aspirují na vyšší level.
Neuniklo mi, že jedním z adeptů na zařazení do Richterovy škály místní trapnosti může být i liberecký primátor, který sám sobě navrhl a radou města si nechal schválit zahraniční cestu do Izraele. Potud nic proti tomu, pozvali ho. Latentní trapas spočívá v tom, že se má jeho služebka uskutečnit v listopadu, tedy v době, kdy už primátorem vysoce pravděpodobně nebude. To proto, že začátkem října proběhnou komunální volby a on svůj post už neobhajuje. Což by mohlo být na 35. mezinárodní konferenci starostů, jíž pořádá Americký židovský kongres, přinejmenším a s přivřením všech očí minimálně faux pas.
No nic, jeho vizitka...
Jdeme na normální události končícího týdne: Na areálu dětské psychiatrie v Liberci, která patří pod krajskou nemocnici, je nyní už patrné, jak bude vypadat po skončení dvouleté modernizace. Práce zhruba za 200 milionů korun potrvají do jara příštího roku. Aktuálně se blíží k závěru práce na obnově fasády.
Na této stavbě se vyskytl i ministr zdravotnictví, který se současně podíval i na průběh modernizace KNL. Ano, té nemocnice, která si kompletní proměnu v zařízení 21. století platí z vlastních prostředků. Že by panstvo z ministerstva přijelo „na kukačku“? Okouknout, jak se to správně dělá, když chce v Praze stavět tu supernemocnici?
Teď si dáme vzorek z hudby budoucnosti: Využití humanoidních robotů v průmyslu začne zkoumat liberecká výzkumná organizace VÚTS. Do svých laboratoří pořídila robota Unitree G1 EDU, který umožňuje vlastní programování, integraci dalších technologií, práci s pokročilými senzory i testování nových algoritmů řízení.
Navážeme zajímavostí ze světa křehké krásy: V Liberci se příští týden na šestidenní přehlídce skla, šperku a bižuterie Crystal Valley Week představí přes 100 tvůrců. Zvláštními hosty budou zástupci indiánského kmene Panará z Brazílie, kteří předvedou, jak uplatňují české skleněné perličky při výrobě šperků.
A končíme galaktickým úspěchem: Jako Astronomický snímek dne americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) publikoval fotografii českého autora Jakuba Kuřáka Perseidy z Persea. Snímek vznikl časosběrně během necelého týdne a ukazuje maximum meteorického roje Perseidy na Jizerce v Jizerských horách. A mimochodem: Jakub Kuřák, který je členem Klubu astronomů Liberecka České astronomické společnosti (ČAS), ve výběru NASA uspěl už počtvrté.
O kousek menší úspěch přidali koncem týdne jablonečtí fotbalisté, kteří v Konferenční lize sehráli velmi důstojný part se skotským Glasgow, jedním z nejstarších fotbalových klubů na světě. Jejich zápas s legendárními Rangers skončil 1:0, takže pozápasové hodnocení "odehráli jsme tu dobrý zápas a věříme, že to zvládneme i doma. Cítíme, že pořád máme šanci postoupit," není tak úplně sci-fi.
Užívejte léta, krátí se jak splašené.
Alena Roubalová




