Je záhadou, proč se ekologičtí aktivisté v dresech zastupitelů nijak zvlášť nepředvádějí v kauze polského dolu

Oznámení liberecké radnice, že se bude sekat, bude-li co, jen na výšku šesti centimetrů, je pouhým konstatováním skutečnosti, ne startovním výstřelem k bezobsažné diskusi.

Když člověk jede českou krajinou, musí konstatovat, že to začátkem července venku vypadá jako koncem prázdnin. Na vyprahlých lukách se povalují balíky sena, mnohde už úřadují kombajny. Léto zkrátka přišlo podstatně dříve. Stejně jako loni a tuším i předloni. To také byly městské trávníky už v červenci hnědé, vyschlé na troud. Bez ohledu na to, kdo Liberci právě vládl. Přírodě je to totiž dost jedno. Netřeba proto z trávníků dělat politiku. Ony totiž zhnědly i plochy, které se nikdy nesekaly. Jen přes vysokou trávu nebylo vidět do křižovatek a klíšťata i jiná havěť tam měly dobrou schovku.

Se startem letních prázdnin začal opět jezdit výletní vlak, který sveze i cyklisty až na pláž Máchova jezera. Výborný nápad se loni osvědčil, takže letos pokračuje. Cyklisté ušetří polovinu cesty v pedálech a dostanou se dál od své výchozí polohy. Výlet je každopádně zajímavější, když se nejezdí jen „kolem komína“, jak se říkává nejbližšímu okolí.

Pohodlně se tak můžete dostat například z Liberce do krajské Vesnice roku 2019, jíž se stala obec Svojkov na Českolipsku. Najdeme ji kousek od Sloupu a v jejím okolí se nalézají ne tak notoricky známé pískovcové skály. A do Pekelných dolů, motorkářského ráje, kde se točí snad všechny pekelné filmové scény, je to pět kilometrů. Dlužno dodat, že Pekelné doly tvoří soustava jeskyní, například Medvědí camp nebo Pusté kostely. Hodně zajímavé místo k výletu.

Stezka korunami stromů Krkonoše, která byla otevřena v červenci roku 2017, dnes, ve sváteční sobotu, slaví své druhé narozeniny. Při té příležitosti pořádá pro veřejnost narozeninovou oslavu, jejímž vyvrcholením budou koncerty kapely The TapTap, zpěváka Davida Krause a skupiny Harmonica Band. Také dobrý tip na výlet.

O týden později, třináctého, jste zváni na první z vrcholů letošního léta. Na koupališti ve Svijanském Újezdě si ani letos nenechají ujít tisíce hudby a piva milovných návštěvníků z celé republiky Slavnosti svijanského piva. Nejstarší a jedny z největších pivních slavností v republice budou letos výjimečnější, oslaví už 30. narozeniny. Zažila jsem začátky této akce i její vzestup do mamutích rozměrů. Už tam léta nejezdím, protože pohodový domácký festiválek slušného piva, dobrých lidí a vždycky dobré muziky odvál čas a na světě je megaakce, jež už není můj styl. Uvolnila jsem místo mladším, tak to má být.

Zaregistrovala jsem, že se v týdnu liberecký primátor omluvil Zuzaně Kocumové za svá slova o uhlíkové stopě, již na planetě zanechávají i potomci, což se budoucí matky hluboce dotklo. Kocumová a její fanklub situaci hystericky hrotí, výrok nebyl myšlen nijak zle. Na rozdíl od toho Felcmanova, který na stejném zastupitelstvu zákeřně a plánovaně urazil všechny dříve narozené. Primátor se omluvil, zastupitel Změny Felcman nikoli. Jako správný buran ze změnařské stáje je přesvědčen o tom, že jeden strom do nebe vyroste.

Tragikomická je marná snaha rozdmýchat hysterii proti lanovce na Bedřichov, která dostala zelenou jen a pouze v podobě strategické změny územního plánu. Všichni její odpůrci už dokonce vědí, kdo ji bude stavět! Byť není známá jediná konkrétní informace. Neuvěřitelná jednoduchost v uvažování je víc než trapná a svědčí o totální vyprázdněnosti současné liberecké opoziční politiky. Za cíl svých útoků si lokální bijci proti všemu novému a normálnímu vybrali něco, co svět neviděl a hned tak neuvidí.

Je mi velkou záhadou, proč se ekologičtí aktivisté v dresech libereckých a krajských zastupitelů stejně vehementně nepředvádějí a osobně neangažují v kauze polského dolu, který bere severovýchodu republiky vodu. Je to Liberecký kraj, kdo zvažuje mezinárodní žalobu v souvislosti s plánovaným rozšířením polského hnědouhelného dolu Turów v těsném sousedství české hranice. Na konci května totiž schválila polská Bogatyně změnu územního plánu, což je jedna z klíčových podmínek pro rozšíření dolu. Podle kraje i Ministerstva životního prostředí byl postup Bogatyně nezákonný a v rozporu s mezinárodními smlouvami. Liberecký kraj je připraven využít všechny prostředky, aby rozhodnutí polského souseda zrušil. Kraj planě nehovoří a jeho představitelé jen pustě neplkají na facebooku. Dělají, co musí. Aby v nadcházející době suché lidem ochránili především vodu.

Jsou totiž v českých zemích už obce, kde množství vody na hlavu musí být regulováno, aby tamní lidé nezůstali úplně na suchu. Někde limit činí pouhých sto litrů na hlavu a den, nesmí se zalévat a už vůbec ne napouštět bazény. Sto litrů se zdá hodně, ale opak je pravdou. Zkuste si někdy změřit, kolik vaše domácnost denně spotřebuje pitné vody. Budete překvapeni, jak se vodoměr roztočí při každém spláchnutí. A přitom v odpadu rozmařile mizí to nejcennější.

Máme za sebou první prázdninový týden, letos jen s jedním svátečním dnem. Padly v něm severočeské teplotní rekordy, nakonec se ale počasí umoudřilo a je přívětivé pro typické letní aktivity. Otestovala jsem novou cyklostezku z Mimoně do Novin pod Ralskem. Vede lesem a trasa je ozvláštněna zastávkou u výběhu, který obývají daňci. Chovají víc než přítulně, jak je vidět ve fotogalerii níže.

Cyklostezka vede zámeckým parkem (bez zámku, ten byl komunisty zbourán) a kolem mimoňského koupaliště. Pokračuje do Srního Potoka a stavba stála přes 9 milionů korun. Úsek je součástí budoucí Cyklomagistrály Ploučnice, která by měla kopírovat tok řeky Ploučnice od pramene až po soutok s Labem. Na stavbu získala Mimoň dotaci ze Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 6 milionů korun, 680 000 korunami přispěl Liberecký kraj. Z vlastního rozpočtu tak Mimoň zaplatila necelých 2,5 milionu korun.

Tak si své prázdninové cesty, ať vedou kamkoliv, užijte v pohodě a ve zdraví.

Hezký prodloužený víkend.

Alena Roubalová