Na nějaký pouťák do českých Kotěhůlek by olympijský medailista a třináctinásobný mistr světa sotva našel cestu

Memoriál Expedice Peru 1970 se tak odehraje v kulisách, jež k němu patří, s výjimkami, už třiapadesát let. Kromě řady doprovodných závodů se může běžet celá padesátka. Ve stopě se už objevil i dvojnásobný olympijský vítěz a třináctinásobný mistr světa Petter Northug. Dal si v pátek sprint (byl čtvrtý, vyhrál jeho mladší bratr Even) a čeká ho ještě hlavní závod na 50 km. Čtyřiatřicetiletý Nor je ozdobou celého sportovního podniku a svědčí to o tom, že Jizerská 50 má ve světě ten nejlepší zvuk.

Na nějaký pouťák do českých Kotěhůlek by olympijský medailista a dnes i televizní bavič našel cestu sotva. Z dobré pověsti Jizerské padesátky spolehlivě těží celá republika, kraj i města a obce, jež se závodem mají něco společného. Sport je zkrátka nejlepší, nejúčinnější, a tudíž i nejlacinější reklama, byť to kraj a MMR jako hlavní institucionální partnery něco stojí. Liberecký kraj vydává na sportovní aktivity 30 milionů ročně, osmnáct z nich jde na podporu sportovní činnosti dětí a mládeže a 4.730.000 Kč na tradiční sportovní akce, tedy na víceleté smlouvy, včetně sponzoringu Jizerské padesátky.

Část peněz se ale nepřímo vrací. Přímé přenosy a přímé vstupy do vysílání zpravodajského a sportovního kanálu veřejnoprávní televize jsou příznivým bonusem, který krajskou kasu nestojí nic, protože už má dávno předplaceno.

V pátek vyšla statistika, že zájem turistů o Liberecký kraj byl loni rekordní. V hotelech a penzionech v kraji přenocovalo zhruba 1,043 milionu hostů, což v meziročním srovnání představuje nárůst o 4,6 procenta. Přibylo tuzemských turistů, ale i těch, kteří přijeli ze zahraničí. Milion hostů překročil Liberecký kraj už podruhé, počet návštěvníků ve druhém nejmenším kraji v Česku roste už pátý rok.

Potlesk.

Pokud vás zajímá regionální politika a to, co místní politikové konkrétně na kraji a v Liberci kutí, sledujte přímé facebookové přenosy jejich tiskových konferencí, jež pořádají po jednání rady, což je obdoba vlády. Tam se dozvíte všechno nezkresleně, tak, jak to řekli i mínili. Jedna produkce trvá zhruba hodinu, to se vydržet dá.

Co se občas vydržet nedá, je reprodukování toho, co řekli a jak to vlastně mysleli. Normální novináři to zvládnou "převyprávět" bez ztráty kytičky, horší je to s těmi, jimž nebyla schopnost nezaujatě informovat shůry dána nebo okatě pracují na politickou objednávku. Proto doporučuji poslech tiskovek na vlastní uši. Opoziční propaganda není ten správný zdroj nestranné informace, na niž si posléze můžete udělat názor sami.

Vládní Hnutí ANO patrně postaví do čela krajské kandidátky Jitku Volfovou, která má už nyní na část úvazku na povel krajské finance a majetek a na na plný úvazek pracuje jako starostka České Lípy. Kdo si myslel, že po krajských volbách, jež termínově spadají do poloviny funkčního období v komunále, skončí nemístná kumulace funkcí, tomu sklaplo. Volfová chce být hejtmankou a je otázka, zda by jako vedlejšák pojímala funkci starostky nebo hejtmanky.

Vůbec nezpochybňuji schopnosti paní Volfové, neznám ji a vše mám pouze z mediálního odrazu. Mám ale pocit, že být souběžně starostkou i hejtmankou nejde. Třeba se ale mýlím... Dokáži ještě pochopit souběh funkce starosty a senátora, se sebezapřením starosty a poslance, ale toto mi už hlava nepobere.

Stejně jako neuvěřitelnou personální politiku hnutí ANO. Soustavně, pro našince dost nepochopitelně a výhradně díky svému majiteli a jeho penězům nacpaným do politického marketingu, ANO surfuje na vlně popularity (populismu). A nemá, koho jiného než osvědčenou „figuru“ (při vší úctě k J. Volfové) by dala do čela kandidátky pro krajské volby? Nemá kandidáta do Senátu za Českolipsko? Zvenku to vypadá, že marketingově uchopitelné osobnosti, které by se chtěly dát do služeb ANO, v regionech došly. A místním bez mediálně příznivé minulosti se nevěří.

Tuším, že se o uvolněné křeslo v horní komoře parlamentu strhne bitka, protože bez kandidáta z ANO mají uchazeči z jiných partají a hnutí na Českolipsku o něco větší naději. Bude to zajímavé sledovat, už proto, že uchazeč nemusí mít ve volebním rajonu trvalé bydliště. Pár soukromých tipů mám… Existují jedinci, kteří kandidovali už snad v každých volbách a pořád ne a ne se propracovat ke kýženému dobře placenému místu se skvělou apanáží i příležitostmi pro stejně potřebné kamarády. Ale uvidíme, ráda bych se mýlila…

Začali jsme sportem, skončíme sportem. Jaromír Jágr si tento týden v jablonecké mincovně vyrazil zlaťák a stříbrňák se svojí podobiznou, ovšem s tou, kterou vídal v zrcadle v době, kdy on a jeho zlatá hokejová parta vyhráli v Naganu olympiádu. Na minci je tudíž Jágr dlouhovlasý a v obličeji o pár kilogramů lehčí. To ale není vůbec podstatné.

Podstatný je Jágrův humor ("Samozřejmě to dám rodičům, bez nich bych na té minci nebyl") i výborně zvládnutá komunikace s médii obecně. Brzy 48letý sportovec, který stále ještě, jako jediný v naganské sestavy, hraje hokej aktivně, je tak důkazem, že člověk cestou ke světovému věhlasu potřebuje i to, co při sportu skrývá pod helmou.

Hezký sportovní víkend.

Alena Roubalová