Opozice se zaklíná řečmi o rodinném stříbru, které by si Liberec měl za každou cenu ponechat, byť nemá, obrazně řečeno, ani na sidol

Projednával, ale neprojednal a nedokončil. Tím, že primátor nedokázal jednání zastupitelstva úplně správně načasovat a zrežírovat jako celek (bod sice dal na začátek jednání, ale opozice se rozhodla obstruovat sáhodlouhými diskusními příspěvky točícími se v kruhu, kdy jen jinými slovy opakovali totéž), spadla zatím snaha vládnoucí koalice pod stůl.

Jenom dočasně, snad se příště zadaří a jednání neodumře na řídnoucích řadách zvolených zástupců, jak se stalo ve čtvrtek, když „šéf“ odkráčel na jinou významnou akci (Pocty hejtmana, k termínové kolizi došlo proto, že se liberecké zastupitelstvo konalo oproti normálu o týden dříve, ovšem každý ví, že 28.10. je státní svátek, čili to někdo špatně naplánoval). Opozice nyní úplně zbytečně slaví vítězství, byť ví, že se žádné nekonalo. Má ale střelivo pro čistokrevnou propagandu, obor, který zvládá znamenitě.

Obecně: Výměna rozsáhlých majetků, v jehož zdech sídlí stejnojmenné příspěvkové organizace Kraje a krajského Liberce, má logiku a měla být uskutečněna už dávno. Tak jako na Liberecký kraj byly při jeho vzniku přesměrovány některé funkce dosud vykonávané státem (mj. zdravotnictví, péče o silnice nižších tříd, střední školství, sociální péče), měly na něj rovnou přejít i organizace s prokazatelně nadregionálním významem. Tedy ty unikátní, oprávněně krajské. Nestalo se a dodnes je v tom velmi snadno politicky zneužitelný chaos.

Typicky nadregionálními, tj. celokrajskými kulturně – volnočasovými institucemi jsou v Libereckém kraj pouze ZOO a Botanická zahrada Liberec, a také Oblastní galerie, která už v majetku kraje je. Pod krajské perutě už ale nepatří (k jeho velké smůle) například liberecké čtyřsouborové divadlo F. X. Šaldy, neboť divadlo nebo nějaký jeho klon (zájezdové, mix divadla a kulturáku) má každé bývalé okresní město v kraji. Podle této logiky by se pod křídla Liberce mělo dostat i Severočeské muzeum, neboť je jedním z mnoha muzeí v kraji. Nebo Krajská vědecká knihovna...

Do oblasti zdravotnictví, kde se už druhým volebním obdobím rodí síť páteřních nemocnic s krajskou účastí, kdy odolává jen jablonecká – městská – se pouštět nebudu, to je na samostatný článek.

Liberec ovšem nemá vlastní domovy důchodců, do nichž by umísťoval potřebné. Z historických důvodů, i proto, že má v gesci sociální péči, vlastní Kraj oba domovy nalézající se na území krajského města. Pokud se LK rozhodl postupně přepouštět domovy pro seniory příslušným obcím, jedině dobře. Města a obce by měly mít vlastní a kompletní základní infrastrukturu, o „nadstavbové“ instituce by se už měla postarat krajská samospráva. Takhle jednoduché to je. Ale jen když se to napíše. V reálu se samozřejmě jedná o mix problémů, potíží a dobrých i horších důvodů, proč to nejde a nepůjde.

Vidíme to v Liberci. Opozice se zaklíná provařenými řečmi o rodinném stříbru, které by si město mělo za každou cenu ponechat, byť nemá, obrazně řečeno, ani na sidol (to je protředek k cídění stříbra). Proto se už asi dvacet let, tj. mnoho komunálních i krajských volebních cyklů, řeší, jak to rodinné stříbro Liberci zachovat, leštit jej za cizí peníze a nadále se jím chlubit jako městským. Samozřejmě, že dodnes nevymyslel nikdo nic jiného, než to, co je nyní na stole. S ničím nepřišli ani ti, kdo dnes plamenně řeční, co se dělat nemá. Když měli dostatečnou politickou sílu ve vedení města (2014 - 2018, období ekonomické konjunktury), aby předvedli, co a jak se dělat má, neudělali nic. Jako obvykle.

Teď se (už zase) upnuli na vyšší daňové příjmy z rozpočtového určení daní, tedy zázrak, který se nestane, i kdyby se jiným zázrakem premiérem stal nejvyšší Starosta. RUD se hned tak měnit nebude, protože všichni mají málo a jak u snědeného krámu jsme ve všech patrech státní správy i samosprávy. O potřebě měnit RUD hovořil už změnařský náměstek pro městské finance – a nic. Řekla bych, že právě on o tom jen zdatně pohovořil. Jeho nástupce z ANO se o to asi i opravdu snažil, ale znáte to – na čo je mi taký volaaký Liberec...

Domnívat se, že se po přepřažení v nejvyšších patrech politiky, dopadne-li vše podle volebních výsledků (pětipartajní dvoukoalice), něco zásadního změní, je liché. Mejdan trval příliš dlouho a někdo musí zaplatit. Proto si nemyslím, že by vláda, až se někdy dostane k moci, rozpouštěla už tak napjaté finance směrem dolů. Krajům i obcím může ledacos vykompenzovat, ale rozhodně se nepohrne do fixního zvýšení procenta ze společného daňového měšce. To ví každý, kdo zvládá součet prvočísel.

Na celé věci je docela dobré, že se Zoologická a zřejmě i Botanická zahrada pod křídla kraje vyloženě těší. Už proto, že jejich šéfové nebudou každý rok žmoulat čepici, aby měli na krmivo pro zvířata a naftu. Kraj v tomto směru působí daleko osvíceněji (aby ne, neřeší běžnou, mnohdy ubíjející komunální agendu, kdy pořád nejsou peníze) a nijak se nezalekl stamilionů na nezbytné modernizace. Jen ty pomohou oběma krajským institucím zůstat na špičce v oboru.

Ve čtvrtek jsem se vzrůstající nechutí poslouchala tu planou, trapně nadutou  exhibici a fyzicky se mi přitěžovalo s každým dalším gejzírem zbytečných slov plných frackovité sebestřednosti a neopodstatněné nadřazenosti. Je to otravné jak hmyz.

Stejné zastupitelstvo naštěstí bez větších obstrukcí schválilo Plánovací smlouvu, díky níž se může začít stavět na Kunratické. Budou tam byty, hodně bytů. Tento týden jsme zveřejnili vizualizace projektu kvalitního bydlení v zeleni, jak slibuje developer. Hned dostal jasnější kontury.

Uplně jasno už je na liberecké Letné, kde v pátek skončila uzavírka frekventované ulice Letná u nákupní zóny v Pavlovicích. Neprůjezdná byla od začátku srpna kvůli rekonstrukci křižovatky se Srnčí ulicí a dílo vyšlo na 17,35 milionu korun. Cílem úprav bylo zvýšit bezpečnost. Křižovatka je po rekonstrukci řízena semafory, což zvýší její průjezdnost a přispěje ke snížení nehodovosti. Nic jiného si jako místní nemůžeme přát. Není nad to, když člověk to, o čem píše do médií, prožije na vlastní kůži. Upřímně? Bylo to peklo. Občas jsem nabrala správný směr až po více pokusech.

Všem normálním lidem hezký víkend.

Alena Roubalová