Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který dnešní standard splňuje.

Aktualizovat

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Členem vítězného konsorcia, jež dostaví pražský Průmyslový palác, je i liberecký SYNER

31.08.2021 | 6:44

Vyhořelé křídlo pražského Průmyslového paláce dostaví pro hlavní město konsorcium Společnost pro Průmyslový palác. Vítězné konsorcium tvoří firmy Metrostav-DIZ, Avers a Syner. Náklady na obnovu dominanty pražského Výstaviště činí zhruba 2,64 miliardy korun. Kromě dostavby vyhořelého křídla konsorcium zrekonstruuje druhé křídlo a střední trakt. Křídlo paláce vyhořelo v roce 2008.

průmyslpalácstavbawebcz
Návrh, s kterým kancelář Jakuba Ciglera vyhrála soutěž, počítal nejen s dostavbou paláce, ale i s řešením okolí této památky. Vizualizace z www.stavbaweb.cz

Vybrané konsorcium firem vybuduje repliku vyhořelého křídla, která však bude uvnitř vybavena moderními technologiemi. K vytápění využije tepelná čerpadla se 70 hlubinnými vrty s průměrnou hloubkou 140 metrů. Palác vybaví vzduchotechnikou a tzv. zastiňovací technologií. Pod levým křídlem vznikne nový masivní suterén, do kterého se umístí zázemí pro přípravu expozic.

Foto z www.vystavistepraha.eu

Dostavbu a rekonstrukci paláce zaplatí hlavní město ze svého rozpočtu v letech 2021 až 2024. V letošním roce by magistrát měl zaplatit 15 milionů korun, v příštím roce 1,05 miliardy a stejně tak v roce 2023. V roce 2024 by město mělo vydat 522,6 milionu korun.

Průmyslový palác byl postaven při příležitosti Jubilejní zemské výstavy podle návrhu architekta Bedřicha Munzbergera. Od počátku sloužil k pořádání výstav a dalších kulturních akcí, i když původně mělo jít o dočasnou stavbu. V letech 1952 až 1954 komunistická garnitura rozhodla o změně funkce a hlavní hala paláce nechala přestavět na společenský a taneční sál. Změnilo se i jeho jméno na Sjezdový palác, který byl součástí tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka.

zdroj: ČTK, Pražský deník