Architekt Karl Winter se vrátil po letech do jablonecké radnice 

„V letošním roce si připomínáme 125 let od Winterova narození a 55 let od jeho úmrtí, proto se město rozhodlo uctít jeho památku pamětní deskou,“ konstatuje tajemník magistrátu Marek Řeháček.

Desku najdete ve vstupní hale radnice vlevo od hlavního schodiště. Na kamenné desce ze solnohofenského litografického kamene je půlmetrová bronzová hlava architekta Karla Wintera, pod níž je text psaný abecedou, kterou architekt vytvořil speciálně pro jabloneckou radnici.

„Od začátku jsem věděl, že bronz nebude mít svou klasickou barvu, ale naopak patinu v zelenavém odstínu,“ prozrazuje tvůrce busty Jiří Dostál a svůj úmysl vysvětluje technikou Winterovy práce. „Známé jsou jeho skici radnice, ostění, klik, vypínačů, lamp a tak dále. A on kreslit opravdu uměl. Kreslil měkkými tuhami na zrnitý příjemný papír, a tak jsem chtěl, aby se ta zrnitost trochu v modelaci hlavy objevila. V konečné fázi byla hlava napatinovaná do odstínu měděnky,“ popisuje Dostál.

Litografický kámen silný šest centimetrů váží zhruba 150 kilogramů a je na stěnu připevněný pomocí trojice ocelových trnů. Na něm je umístěna dvacetikilová bronzová busta. Celé dílo tak váží kolem dvou metrických centů. Bronzovou hlavu odlévala firma HVH – bratři Horákové z Horní Kalné pod Vrchlabím, kámen připravilo Kamenosochařství Dvořákovi z Nové Vsi nad Nisou. Radnice za celé dílo zaplatila 176.608 Kč.

Na opravách interiéru a exteriéru radnice se pracuje od roku 2013. V suterénu je nový archiv stavebního úřadu, opravená a natřená nebo vyměněná jsou okna, zrekonstruované dveře, zcela nové jsou všechny čtyři zasedací místnosti. Repliky původního zařízení se kromě tří hlavních zasedaček objevily také v rekonstruované části kanceláří primátora ve 2. patře. Od letošního roku má radnice kompletně obnovenou fasádu, na špici věže se leskne obnovená měděná kupole s hromosvodem. Od září by měla být v původním lesku také galerie velkého zasedacího sálu. Zcela nová je dvojice luceren ve vstupní hale radnice. Na ty při stavbě radnice kvůli nedostatku peněz nikdy nedošlo. Město je na místo, které Winter plánoval, přesně podle jeho návrhů usadilo v roce 2017.

Karl Winter a jablonecká radnice

Jablonecká radnice byla nejvýznamnější stavbou Karla Wintera a on s ní strávil pět let života. Stavba probíhala v letech 1931-1933. Podrobné plány, návrhy interiérů a vybavení architekt zpracovával v průběhu realizace a vytvořil celkem 1000 výkresů. Uspořádání jednotlivých místností mělo logickou a přehlednou skladbu. V suterénu byla část pohostinských zařízení a technické zázemí objektu, ve zvýšeném suterénu především sklady a různé provozní místnosti, v přízemí kino a obchody se zázemím v mezipatře, v prvním patře druhá část pohostinských podniků, kino a kanceláře, druhé až čtvrté patro bylo vyhrazeno převážně úřadu.

V budově byla čtyři velká schodiště, hlavní probíhající jižním křídlem, dvě vedlejší v severních částech východního a západního křídla, schodiště propojující jednotlivá pohostinství v prostoru pod věží, menší schodiště byla v kině, věži i na jiných místech budovy. Byly tu i dva elektricky poháněné výtahy – legendární pater noster a osobní výtah u severozápadního schodiště. Byl tu ještě výtah z restaurační kuchyně do kavárny k přepravě jídel, výtahy na pivo a víno a výtah na popel v kotelně.

Všechny interiéry včetně vybavení navrhl Karl Winter v duchu kvalitní meziválečné moderní architektury, do níž se promítly vlivy konstruktivismu a funkcionalismu. Ve vybavení nejdůležitějších interiérů převládl styl art deco. (zdroj: Jan Strnad, Jablonecká radnice 1931-1933: příběh stavby architekta Karla Wintera).

Karl Winter a jablonecká radnice

Jablonecká radnice byla nejvýznamnější stavbou Karla Wintera a on s ní strávil pět let života. Stavba probíhala v letech 1931-1933. Podrobné plány, návrhy interiérů a vybavení architekt zpracovával v průběhu realizace a vytvořil celkem 1000 výkresů. Uspořádání jednotlivých místností mělo logickou a přehlednou skladbu. V suterénu byla část pohostinských zařízení a technické zázemí objektu, ve zvýšeném suterénu především sklady a různé provozní místnosti, v přízemí kino a obchody se zázemím v mezipatře, v prvním patře druhá část pohostinských podniků, kino a kanceláře, druhé až čtvrté patro bylo vyhrazeno převážně úřadu.

V budově byla čtyři velká schodiště, hlavní probíhající jižním křídlem, dvě vedlejší v severních částech východního a západního křídla, schodiště propojující jednotlivá pohostinství v prostoru pod věží, menší schodiště byla v kině, věži i na jiných místech budovy. Byly tu i dva elektricky poháněné výtahy – legendární pater noster a osobní výtah u severozápadního schodiště. Byl tu ještě výtah z restaurační kuchyně do kavárny k přepravě jídel, výtahy na pivo a víno a výtah na popel v kotelně.

Všechny interiéry včetně vybavení navrhl Karl Winter v duchu kvalitní meziválečné moderní architektury, do níž se promítly vlivy konstruktivismu a funkcionalismu. Ve vybavení nejdůležitějších interiérů převládl styl art deco. (zdroj: Jan Strnad, Jablonecká radnice 1931-1933: příběh stavby architekta Karla Wintera).

Karl Winter (1894 Úpice u Trutnova - 1964 Hrádek nad Nisou)

vystudoval Německou vysokou školu technickou v Praze, katedru architektury u Arthura Payera. V Praze žil až do roku 1927, pak vyučoval na Státní průmyslové škole v Liberci, v letech 1938–39 byl ředitelem průmyslové školy v Děčíně, v pedagogické praxi pokračoval ve Vratislavi. Na sklonku války se vrátil do Liberce, podařilo se mu s pomocí přátel získat práci v pobočce znárodněné projekční kanceláře Pittel & Brausewetter, později pracoval ve funkci vedoucího ateliéru libereckého Stavoprojektu. V letech 1956–58 přednášel na Střední průmyslové škole stavební na Sokolovském náměstí a až do odchodu do penze pracoval v projekční kanceláři Stavokombinátu (zdroj: www.liberec-reichenberg.net).

TZ/Jana Hajná