Do památkově chráněné sokolovny v Jablonci se vrací kulturní a společenský život, má i netradiční sál
Sokolové v Jablonci nad Nisou se snaží navrátit kulturní a společenský život do své památkově chráněné sokolovny. Získali na to dotaci 6,5 milionu korun z takzvaných norských fondů. Díky projektu vznikl i netradiční víceúčelový sál v suterénu, kde stoly a židle doplňuje gymnastické náčiní jako medicinbaly, kladina, odrazový můstek či žíněnky. Původně v tomto místě byla restaurace, později gymnastická tělocvična, hrál se tam i bowling a chvíli tam byla dětská herna, řekla dnes ČTK starostka jabloneckého Sokola Jitka Skalická.
Nyní toto místo slouží podle ní pro setkávání sokolů, besedy či koncerty. "Nabízí se také nabídnout toto místo firmám na vánoční setkání, kdy mohou využít spojení s tělocvičnou a svoji akci doplnit třeba turnajem v badmintonu, ping pongu nebo jakýmkoliv jiným sportem," uvedla starostka Sokola.
Sokolovna na okraji Tyršových sadů postavená na konci 19.století patří mezi dominanty Jablonce, v minulosti patřila mezi největší tělocvičny v Čechách. "My se ji teď snažíme oživit a vrátit kulturně společenskou funkci, kterou dřív měla, ale kterou v průběhu let úplně opustila a jenom se tady sportovalo," řekla Skalická.
K tomuto kroku jsou sokolové částečně i nuceni, aby mohli co nejvíce zachovat provoz své monumentální novorenesanční budovy. "Protože nám je jasné, že ta budova, jak je historická - byla postavena roku 1898, takže je tu 125 let - tak v mnohém nesplňuje parametry sportovišť, tak jak je dneska potřeba. Ale má nepochybně svoji atmosféru, protože tělocvičný sál se štukovými výzdobami dneska málokde najdete," uvedla Skalická.
Primárně zatím sokolovna stále slouží pro cvičení, minimálně jednou týdně tam sportuje 600 členů jabloneckého Sokola, chodí tam sportovat děti ze škol a svoji základnu tam má florbalový klub. Díky dotačnímu projektu nazvanému Hledání ztracené identity, který začal před dvěma lety, se ale do ní začíná navracet i kulturní a společenský život. Nějaká akce se v sokolovně koná alespoň jednou za měsíc. Podle Skalické jde jak o komorní akce s návštěvností kolem 20 lidí, tak i větší, kam přichází třeba i 400 lidí. Poslední v rámci projektu bude tuto sobotu hudebně-divadelní festival.
Díky projektu se podle Skalické podařilo návštěvníkům zpřístupnit věž, podkroví a půdu a některé prostory sokolovny se postupně mění v galerii či muzeum artefaktů spojených se Sokolem. Uvnitř budovy se podařilo najít také zapomenutou studnu hlubokou čtyři metry. "Máme v ní jednu z uměleckých světelných instalací, která odkazuje na historii města a vznik této budovy v době toho sklářského rozmachu," dodala Skalická.
Sokolové se také snaží historickou budovu v posledních letech obnovovat, ročně do ní investují do jednoho milionu korun. Nyní díky evropské dotaci chystají větší projekt za 35 milionů, který by měl zahrnovat opravu fasády, střechy, oken i vybudování výtahu. V ideálním případě začnou práce letos v létě.
čtk