Jablonec chce zase probouzet k životu chátrající městské lázně, inspiraci hledal v Novém Městě pod Smrkem

Budova městských lázní v Jablonci nad Nisou je již téměř třicet let zavřená. S vědomím kulturní hodnoty objektu a v rámci snahy o jeho záchranu byla od té doby zvažována a připravována celá řada návrhů možného využití.

„Žádný z nich však doposud nepřinesl přesvědčivé řešení z hlediska nutného stavebního zásahu či ekonomiky budoucího provozu, a proto také žádný nenalezl potřebnou širokou podporu,“ konstatuje náměstek Chuchlík s tím, že se paradoxně dosud důsledně neprověřila možnost obnovy původního účelu. „Jakkoli se od výstavby proměnily společenské potřeby a nároky, existují příklady úspěšného provozu historických lázní jako center odpočinku a podmanivého zážitku,“ dodává Jakub Chuchlík.

Lázně byly vybudovány v letech 1908-1909 na počest císaře Františka Josefa a v květnu 1910 byly slavnostně otevřené. Projektem byl pověřený architekt Robert Hemmrich. Veškerá plánová dokumentace včetně stavebního deníku se dochovala. Ve 30. letech se uvažovalo o rozšíření objektu, k realizaci však nedošlo. V té době byl patrně ubourán jižně usazený vysoký komín. V roce 1960 do budovy neblaze zasáhl okresní stavební podnik. Zničeno bylo původní průčelí, ozdobné prvky na fasádě a větší část původních oken. V interiéru zůstala zčásti zachovaná původní bazénová hala, vstupní prostory a schodiště se štukovými detaily.

Od roku 1996 se hledá nové využití. Z hlediska projektových příprav se nejdále dostal záměr přestavby lázní na knihovnu, který zůstal přibližně před čtrnácti lety ve fázi rozpracované dokumentace pro územní rozhodnutí. V diskuzi s Libereckým krajem se v minulých letech zvažovalo také využití pro návštěvnické centrum Křišťálového údolí. Objekt byl opakovaně neúspěšně nabízen k prodeji pro soukromé záměry.

V roce 2013 nabídla řešení městských lázní Johanna Pauly, která navrhovala lázně zrekonstruovat na rehabilitační centrum pro seniory. Vedení města tehdy také jednalo s katedrou architektury liberecké Technické univerzity o umístění školních ateliérů do jabloneckých městských lázní. Univerzita ale nakonec vsadila na stavbu nového objektu a ze záměru sešlo. V roce 2015 vznikl z občanské iniciativy spolek ArtproProstor, který poukazoval na spící krásu uzavřeného objektu formou kulturních akcí a nabízel koncept alternativního kulturně-společenského centra.

„Úvahy o obnovení původního využití mají řadu předobrazů v Čechách i zahraničí. Nejbližší funkční a architektonicky blízce příbuzné lázně v Novém Městě pod Smrkem od stejného autora, otevřené necelý rok po jabloneckých, navštívila rada města při svém výjezdním zasedání na začátku června,“ uzavírá náměstek Jakub Chuchlík.

JN/Jana Fričová