Obyvatelé domů v Harrachově odmítají násobné zvýšení nájmů ze strany státu, mají obavy z budoucnosti

Dva bytové domy v místní části nazývané Klondajk byly postavené téměř před 30 lety. Obyvatelé nájemné původně platili městu. Stát oba domy získal na základě rozhodnutí soudu v několikaletém sporu s městem, který souvisel s vypořádáním závazků po privatizaci Crystalexu z 90. let minulého století.

Dagmar Tothová, která v domě na Klondajku bydlí od jeho postavení, dnes novinářům řekla, že úředníci MF jejich původní nájemní smlouvy nejprve uznali. Změna nastala letos v létě. "Platili jsme nájem pořád stejný. A v červnu najednou přišli, zvýšili nám nájem o 500 procent s tím, že to chtějí ještě zpětně od té doby, co získali ty baráky," řekla Tothová, jež je v invalidním důchodu. Pro ni a jejího manžela - seniora tak hrozí, že jim měsíční nájemné stoupne z bezmála 3000 téměř na 15.500 Kč a k tomu budou muset ještě doplatit 150.000 korun. Tothová to odmítá a dál platí stejně jako ostatní nájemníci původní nájem. Tothová se obává, že je chce stát donutit, aby se z bytu vystěhovali. Vychází i z toho, že jim nabízejí prodloužení nájemní smlouvy jen do konce června 2025. Vystěhovat se ale nechce. "Jsme tady doma, chceme tady zůstat," dodala.

Obavy má i seniorka Marie Nováková, která na násobné zvýšení nájmu nemá příjmy. Už teď stěží vyjde, bez pomoci svých dětí by to nezvládla. "Akorát mi důchod stačí zaplatit všechny poplatky a zbude mi pár stovek," řekla. Měsíčně platí za nájem bytu skoro 7000 korun, nově by měla platit zhruba 21.000. "Čekali jsme, že stát nám pomůže a pochopí nás. Nevím, co budeme dělat," dodala.

Starosta města Tomáš Vašíček (SNK - Změna pro Harrachov) považuje požadavek MF na násobné zvýšení nájmu za nehorázný. "Je to nesmysl," řekl dnes novinářům. Nájemné v takové výši by podle něj odpovídalo komerčnímu ubytování v apartmánech či novostavbách. Pro nájemníky zajistilo město právníka, aby je při jednání s MF zastupoval.

Podle starosty i nájemníků jsou oba domy ve špatném technickém stavu, opravu potřebuje střecha, okna, balkony i další jeho části. Stát nabídl nájemníkům oba domy i k odkupu, cenu ale považují za přemrštěnou. Dohromady by museli zaplatit přes 100 milionů korun. "Zprůměrovali si jeden byt na osm milionů," dodala Tothová.

O získání domů do svého vlastnictví dříve s ministerstvem jednalo i město, jemuž patří pozemky pod domy. Shodu ale nenašly. Město bylo ochotné zaplatit státu požadovaných 18,8 milionu, odmítalo ale zaplatit úroky z prodlení, jež souvisely s vypořádáním závazků po privatizaci. S nimi by muselo zaplatit asi 30 milionů.

čtk