Speciální ozubnicové výhybky pro trať Tanvald-Kořenov dodala prostějovská firma

Unikátní železnice byla v havarijním stavu. Její rekonstrukce bude stát 447 milionů korun a má skončit v říjnu. Projekt zahrnuje i obnovu ozubnice, sanaci zářezů, úpravy nástupišť a další stavební zásahy. Výhybky umožní obnovu tzv. předjízdné koleje ve stanici Dolní Polubný, která byla zrušena v roce 1992. Předjízdná kolej slouží pro předjíždění a křižování vlaků. "Obnova dopravy ve stanici Dolní Polubný umožní nejen efektivnější řízení provozu a křižování vlaků, ale zároveň přispěje k uvedení historicky cenné železniční trati do původního, autentického stavu tak, jak byla koncipována počátkem 20. století," uvedla ředitelka oblastního ředitelství Správy železnic v Hradci Králové Pavla Kosinová.

Ozubnicová železniční trať mezi Tanvaldem a Kořenovem byla zprovozněna v roce 1902 a překonává sklon až 58 promile. Ve stanici Dolní Polubný mají koleje sklon 23,9 promile. Nové výhybky vyrobené v Prostějově měří 27 metrů a jejich součástí jsou speciální pohyblivé ozubnicové lamely, konstruovány byly podle historického vzoru ze 30. let minulého století. Zatím budou přestavovány ručně, ale konstrukce počítá s budoucí instalací motorického přestavníku a elektrickým ohřevem pro zimní provoz.

Trať z Tanvaldu do Kořenova je osazena dvoulamelovou Abtovou ozubnicí, která umožňuje bezpečný pohyb vlaků na strmých úsecích. Ozubnice je v Dolním Polubném součástí výhybek, jejich konstrukce a výroba proto byla náročná. Trať z Tanvaldu do Kořenova je kulturní památkou a technickým dědictvím. "Jedná se o jednu z mála normálně rozchodných tratí s ozubnicí integrovanou do výhybek ve střední Evropě," uvedl Raif.

Trať z Tanvaldu do Kořenova je nejstrmější železnicí v České republice a jednou z posledních normálně rozchodných ozubnicových železnic v Evropě. Vlaky po ní jezdí od 30. června 1902. Dvanáctikilometrová trať je kulturní památkou, na třech úsecích jsou uprostřed koleje ozubnice, které pomáhají lokomotivám překonat příkré stoupání 58 promile. V roce 1997 chtěly České dráhy osobní dopravu na trati kvůli vysoké ztrátovosti zastavit, díky protestům veřejnosti se podařilo provoz zachovat.

čtk