Společně utaveno: Zápis ruční výroby skla na seznam UNESCO je prestižní záležitostí i pro Jablonec

I když se první zmínka o Jablonci objevila už v roce 1356, stálé osídlení je spojeno až se založením první sklářské hutě v 16. století. Výroba skla, křišťálových lustrů, typické skleněné bižuterie a křehkých vánočních ozdob a hlavně jejich vývoz do zahraničí pak přinesly městu v podhůří Jizerských hor světový věhlas a místním sklářům bohatství. I dnes působí ve městě a jeho okolí desítky sklářských a bižuterních firem včetně jedné z největších - Preciosy, které zaměstnávají tisíce lidí.

Vedení města si je podle primátora vědomo významu sklářské a bižuterní výroby pro Jablonec. "Úzce spolupracujeme se Svazem výrobců skla a bižuterie například formou výrazné podpory každoroční prodejní výstavy Křehká krása nebo módní přehlídky Made in Jablonec, na níž se prezentují výrobci bižuterie. Spolupracujeme i s Muzeem skla a bižuterie, finančně podporujeme pravidelné Mezinárodní trienále skla a bižuterie a další aktivity, které sklářství propagují," dodal Vele.

Zápis sklářských technik na seznam UNESCO je podle náměstkyně primátora Jany Hamplové (Starostové pro Liberecký kraj) důležitý pro život ve městě, podporuje a zviditelňuje historickou tradici sklářství a je i nástrojem, který může přispět k hospodářskému rozvoji. "Dá se předpokládat, že lidé budou mít zájem o návštěvu firem, kde budou moci sledovat postup výroby toho, co si pak v závěru budou moci koupit," řekla Hamplová, která je přesvědčena o tom, že příliv turistů podpoří ve městě nejen rozvoj sklářské a bižuterní výroby, ale i dalších služeb, jako je ubytování nebo gastronomie.

Návrh na zápis ruční výroby skla podaly Organizaci Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) společně Francie, Finsko, Maďarsko, Německo, Španělsko a ČR. V Česku se na přípravě podkladů kromě ministerstva kultury podílelo například Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, ale i zástupci sklářských hutí, škol a profesních organizací. Podle ředitelky muzea Milady Valečkové je Česko specifické v tím, že má všechny sklářské techniky stále živé a také má funkční sklářské školství, to žádná jiná ze zapojených zemí nemá.

čtk

Co zápis sklářům přinese?

Jednak pomůže rozšířit povědomí o této bohaté a živé tradici a různých sklářských technikách. Zvýší společenskou prestiž sklářských řemesel. Podnítí také dialog mezi komunitami přihlašujících zemí a v neposlední řadě zavazuje státy podporovat zachování ruční výroby skla. „Na první schůzce pracovní skupiny nominujících zemí v říjnu ve Španělsku jsme za svou hlavní prioritu označili výchovu obyvatel k rozeznání kvalitní ruční výroby od běžné nabídky obchodních řetězců. Jistě, ne každý má dost finančních prostředků na to, aby si kupoval ručně vyráběné sklenice, ovšem téměř každý může čas od času udělat sobě nebo svým blízkým radost krásným a neobyčejným skleněným dárkem“, říká Valečková.

Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou – Jediné na světě!

Ve fotogalerii: Mačkání bižuterních kamenů, vinutí perlí nad kahanem, výroba foukaných dutých figurek a výroba skleněných vinutých figurek u kahanu. Foto: Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.